Zemřel člen Síně slávy Jaroslav Šíp

Ve věku nedožitých 84 let zemřel člen Síně slávy a jeden z nejlepších rozehrávačů reprezentační historie Jaroslav Šíp. Se svými spoluhráči ze slavné éry Orbisu Praha tvořil v 50. letech jádro národního týmu, který na mistrovství Evropy získal tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Později trénoval Slavii VŠ Praha, získal sedm titulů a vysokoškoláky v roce 1966 dovedl až do finále Poháru mistrů evropských zemí.

Úryvek z knihy Nebáli se své odvahy, která vyjde koncem listopadu 2014

Jaroslav Šíp svůj čas poctivě mezi basketbal, fotbal a hokej. Jedničkou se pro něj ale stala košíková, láska na celý život. Proto říkal: "Manželkám, které nám, basketbalovým fanatikům, věčně balí nebo vybalují kufry, by se měla udělovat medaile za trpělivost."

Nejsilnějším zážitkem je pro něho stále mistrovství Evropy v Paříži. Čechoslováci senzačně porazili před dvaceti tisíci diváků Francii a pak zažili velké zklamání po finále, kdy nesměli protestovat proti Sovětům. "Myslím si, že se SSSR jsme si zasloužili vyhrát."



Čechoslováci nakonec porazili SSSR na ME v Budapešti v roce 1955. Z dobového tisku se zachovala citace, která Šípa naprosto vystihuje: "V útočné fázi udivoval Šíp, velmi bystře a vtipně využívající mezery v obraně soupeře, krásnými přihrávkami na Škeříka, který úspěšně zakončoval."

"Bylo z toho nakonec zase jen stříbro, ale porazit SSSR se počítalo. Československý nároďák na to čekal pak dalších 35 let," komentoval to Jaroslav Šíp, kterému výkony v Budapešti vynesly nominaci do nejlepší pětky Evropy.

Osobní vzpomínka

Bývalí reprezentanti jsou vesměs moudří, vlídní lidé s nadhledem. Přesto jeden i v tom vynikal, tak jako kdysi na hřišti. Jaroslav Šíp. Kdykoli jsme ho s Jiřím Závozdou poprosili o setkání a pomoc při psaní knížky o historii československého basketbalu, vždycky se s nadhledem a úsměvem rozdělil o svůj názor nebo o zápisky ze svých kronik. O basketbalu byl ochoten se bavit kdykoliv a kdekoliv.

Schůzky s Tebou nám budou scházet. Není totiž pravda, že každý je nahraditelný. Za všechno Ti, Slávo, moc děkujeme.
Jakub Bažant a Jiří Závozda