Za kulisami grand finale s nemocným hrdinou Dylanem

ECHO 1 FINÁLE HYUNDAI FINAL-4 S VIDEEM  Týden mu bylo zle. Ještě v pátečním semifinále s Brnem, kde odehrál pouhých 14 minut s 5 body, se necítil nijak extra. Když ale nadešel finálový den, byl připraven. Už do poločasu zařídil při vedení Orlů 36-29 devět bodů, k tomu přidal 5 doskoků a ještě obranu na jednu z hlavních opor Děčína Tuckera. A v rozhodující třetí čtvrtině se stal králem: vysázel v ní 13 bodů, získal čtyři doskoky a tři fauly a především v obraně byl jako stín nalepený na Tuckerovi, kterého zcela vymazal ze hry. Když minutu do konce čtvrtiny střídal, Prostějov vedl 57-35 a po periodě ovládnuté 27-6 nezadržitelně směřoval k první trofeji své historie, opentlené i stotisícovou finanční prémií. 

"Páni, to je tak super pomoct týmu vyhrát jeho první titul a moct ho s ním teď oslavit," zářil po pohárovém finále s Děčínem, jež Orli uchvátili 84-51, jeho hlavní hrdina Dyllan Talley (na vrchním snímku).

"Ještě během semifinále mi bylo zle, ale pro titulový zápas se prostě musíš dobře naladit. Nemyslel jsem na to a nijak mě to už neomezovalo. Byl jsem stoprocentně koncentrovaný a ráno před zápasem jsem věděl, že odevzdám, co bude třeba. Miluju velké okamžiky a jsem moc rád, že jsem to zvládl."

To, kolik ve třetí čtvrtině nashromáždil bodů, si americký forward vůbec neuvědomoval. "Vážně ne. Byl jsem "v zóně" a jen jsem jezdil. Jako tým jsme se semkli se a urvali to. V takovémhle zápase prostě jezdíš a kolik jsi dal, zjistíš, až když skončí," chrlil ze sebe Talley, kterého vedle bodů stejně baví i uvolňování spoluhráčů přihrávkami. A právě to do kolektivního pojetí Orlů ve třetí čtvrtině finále nebývale pasovalo.



Duel o historicky první trofej pro jeden či druhý tým zahájili skvěle, a to s Talleym v základu. Vedli až 14-6, když byl velmi aktivní Nečas (6 bodů), který oproti semifinále dramaticky navýšil svou prezenci ve hře. Bylo toho třeba. Nažhavený Děčín, podporován mnoha desítkami svých fanoušků, od startu chodil ve třech mužích na útočný doskok a 4 měl už za 3,5 minuty. Orli se často snažili o totéž, ale v poločase v tomto segmentu zaostávali 4-10. Za zbytek zápasu už ale Severočechům povolili jen 3 další druhé šance.

Děčínský sektor od prvních útoků skandoval mohutné "Seberem!" a veden třemi bubeníky, ohlušujícími plechovou střechou zakrytou halu Rosnička, explodoval při každém koši Válečníků. Věren svému rituálu, stál v pozoru tentokrát jen během prvního útoku Děčína, který úspěšným nájezdem zakončil křídelník Stria.

Stojící prostějovská část hlediště ovšem na opačném konci kurtu s vlastními bubny nezůstávala vůbec pozadu a finále navštíveneé 11 sty diváků tak bylo opatřené skvělou kulisou. "Někdy to s těmi všemi bubny vypadalo, jako by tu bylo mnohem víc lidí. Prostě padáda! Bylo to prakticky stejné, jako když jsem hrával před 10 tisíci diváků," nebál se velkého přirovnání Dylan Talley.

Jeho tým zahájil duel nervózně a s mnoha chybami. Za 5,5 minuty nabral pět ztrát a za úvodní periodu celkem 6. Přesto na jejím konci vedl 20-12, neboť Děčín kontroval pěti vlastními ztrátami. A nejen tím. Už po 3,5 minutách šel dolů rozehrávač Vyoral, s nímž byl kouč Budínský hrubě nespokojen. I další své opory střídal bez milosti po první chybě, ze hry tak šel okamžitě po svých "krocích" jak křídelník Stria, tak centr Houška.



Za Vyorala přišel do hry Tucker, ale při vhazování ihned "zahodil" míč do autu. Jako by tím předznamenal zápas, který ho v žádném ohledu nezastihl v očekávané formě. Do půle naháněný všemi obránci počínaje Talleym stihl jen 3 body ze střelby 6/1 a zápas končil na 2 asistencích a 8 bodech ze střelby 12/3. Kritickou část zápasu si odbyl v úvodu druhé čtvrtiny, kdy přehoz na něj pod koš zachytil mladík Kouřil, přes něhož pak Tucker nezakončil ani relativně snadný nájezd a ke 2 bodům nevyužil ani hru zády do mnohem útlejšího 19letého Čecha. Ve třetí čtvrtině jej pak fantastickou obranou mimo míč odřízl ze hry už úplně Talley, Tucker se navíc marně dalšími a dalšími minutými střelami snažil svou mizerii zlomit. A kolega Vyoral nedopadl lépe: 5 bodů ze střelby 11/2 a rovněž jen jediná asistence.

"Nevěděl jsem dopředu, že Anthonyho budu bránit, jen jsem přišel tohle utkání odmakat," podotkl Talley k americkému souboji, který pro něj prý nebyl motivací navíc. "Dávám do obrany sto procent, ať bráním kohokoli. Věděl jsem, že je to jejich klíčový hráč, takže jsem se ho snažil odříznout ze hry nejlíp, jak jsem uměl, a naháněl ho, aby dal co nejmíň. Jedním z našich hlavních úkolů určitě bylo udržet ho co nejvíc od míče."

Když ani jeden z děčínských rozehrávačů neprodukuje a týmu navíc chyběl třetí důležitý guard Bosák, bylo zřejmé, že Děčín má velký problém. Bohužel pro něj se po semifinále ani ve finále nepotkal se střeleckou formou. Už do půle často pokoušené trojky nepřinesly mnoho (14/3) a na konci to dopadlo zhruba stejně (23/6).

Děčín se navíc do agresivní obrany dopouštěl příliš velkého počtu chyb. Už do půle jich bylo 12, ve třetí čtvrtině dalších 7. Konečná cifra 20 byla na duel takovéto důležitosti příliš. Už v první čtvrtině tým navíc nalomila i technická chyba za defenzivní flopping Landy, odpískaný velmi viditelným sudím Vyklickým, což spustilo hanlivou skandovanou odezvu z prostějovského kotle: "Dě-čín-ská he-reč-ka".



Emoce i dál nabíraly grády, hráči se po srážkách váleli po zemi, ale jedna věc se neměnila: stále vedl Prostějov (po 13 minutách už 26-13). Ten dle svých tradic soustřeďoval hru pod koš a kouč Choleva své guardy neustále popoháněl k urychlení přechodové fáze. To hlavní však vězelo v defenzivě a pro Prostějov mělo vedle Nečase a Talleyho klíčové zosobnění v Kamilu Švrdlíkovi (na třetím snímku ve světlém). Je velmi pravděpodobné, že bez něj by ráz utkání byl o dost jiný a děčínské šance by se houpaly mnohem výš. Navrátilec z Turecka nejenže byl velmi platný v útoku, ale především pomohl svým fyzičnem hodně zaplnit vymezené území, odstavovat Děčín od útočných doskoků a rohovat se se soupeři, kterým se bez problémů vyrovnal v tvrdosti.

"Děčín je velmi fyzicky hrající tým a v sezoně už nás dvakrát porazil. My jsme věděli, že se jim v tvrdosti musíme vyrovnat," zdůraznil Dylan Talley, který na rozdíl od kolegy Nečase a kouče Cholevy označil jako velký motivační faktor poslední domácí porážku od Válečníků v lize.

"Ten zápas jsme v žádném případě neměli prohrát! Zase ale musíš uznat kvality Děčína. Porazil nás doma a pak i u nás, jako vůbec první v sezoně. Museli jsme tak dokázat, teda já jsem rozhodně chtěl, že jsme lepší. Jsem šťastný, že se to povedlo."

Děčín se naposledy dostal do hry, když s větrem závodící Vyoral několika bleskově potaženými útoky dotáhl svůj tým na 28-26. V tu dobu měl orlí křídelník Slezák už 3 fauly, s 11 body byl opět hyperaktivní děčínský power forward Jelínek (na druhém snímku v tmavém) a jeho tým se zdál na cestě vzhůru. V utkání to však bylo naposledy.



Centr Šteffel sice Prostějovu nedal 4 minutými šestkami v řadě šanci na další 10bodový náskok, ale poločasové skore 36-29 bylo pro tým pořád dost dobré, zejména když Válečníci měli jen 29procentní střelbu z pole (35/10).

Rozhodující úvod třetí čtvrtiny si pak vzali na starosti Nečas s Talleym. První získal míč v obraně a sám z brejku zakončil. K tomu přidával útočné doskoky. Stejně jako Talley. Ten v jednom útoku doskočil hned dvakrát za sebou, aby pokaždé minul. Když ale třetí doskok během pár vteřin přidal Nečas, Američan už trojkou zabíjel na 45-31.

Děčín pod tlakem obrany, jakou Prostějov umí v těch největších zápasech, neměl kudy zakončit a za 8,5 minuty stihl pouhé 4 body. A rozpadl se i v obraně. Forward Stria například při návratu do defenzivy mohl už na půlce zastavit nestřeleckým faulem Talleyho, ale neučinil tak a Muž zápasu pak zakončil s faulem na 42-31, načež po minutém trestném hodu následovala ona sekvence s třemi útočnými doskoky a Talleyho trojkou.

Prostějov v této části hru zcela ovládl a po nabytí vedení 57-33 už nezadržitelně směřoval k vítězství. Ve zbytku zápasu už vynikla jen ostrá rozmíška mezi koučem Budínským a arbitrem Vyklickým.

Orli si pak už během posledních minut mohli navlékat mistrovská trička. Svá vůbec první. Když v pohárovém finále konečně uspěli. Na šestý pokus.



Lídry vítězů byli vedle 22bodového Talleyho (9 doskoků, 3 zisky) i power forwardi Švrdlík (13) a Nečas (10 bodů, 8 doskoků 3 zisky). Za Děčín kontroval jako jediný dvojcifera Jelínek (11). Klíčovými statistikami vítězů byly trestné hody (34/22 ku 13/11) a mnohem lepší dvojky (42/22 ku 38/11).

Ariete 21. února ukončilo panování osmkrát v řadě vítězného Nymburka. Toho Nymburka, s nímž v létě trénoval i Dylan Talley. "Oni tehdy potřebovali hráče navíc do přípravy, já už byl v Evropě, tak jsem to vzal. Nebyl to ale ani try-out," přiznal forward, že nebyl ani blízko angažmá v Polabí.

A po velkém triumfu musela přijít na přetřes i otázka oslav. Takhle na ni odpověděl Dylan Talley. "Půjdu, kam půjde tým, a zkusím s kluky udržet tempo. Nemám sice vlastní oblíbený drink, ale plzeňské pivo už jsem tu vyzkoušel, takže věřím, že jsem připraven..."

ARIETE PROSTĚJOV - BK DĚČÍN 84-51