Záludná ukrajinská zóna, presinková drtička, klíč k europostupu a mizející fanoušci Čarneckého očima

Když ukrajinský soupeř z Goverly zatáhl za brzké ztráty o 17 bodů za záchrannou brzdu a spustil drtivý zónový presink, stálo to na nich, rozehrávačích Pardubic. Už přejití na útočnou polovinu nebylo vůbec nic snadného a Východočeši při tom poztráceli pěknou kupu míčů. A tu kouč Slowiak střídal jednoho pointguarda, tu druhého, podle toho, jak se zrovna playmakerovi přítomnému na hřišti (ne)dařilo plnit pokyny k překonání presu.

Tomáš Tóth, který nyní zápasy JIP začíná v základu, měl velkolepý vstup do druhé půle, když vsítil trojku a po dvou nájezdech dohodil dalších pět bodů. Tým posunul do vedení o až 16 bodů, ale za chvíli ho nahradil kolega Čarnecký. Ten pak zahajoval i poslední kvartál, ale už po minutě byl spolu s Kotasem stažen, když opět došlo k chybě při přecházení půlky a náskok se smrskl už na pět bodů.

Jenže pak spáchal dvě zbytečné chyby Tóth a za stavu 63-61 pro soupeře dostal svou poslední šanci opět Čarnecký.  A tuhle už využil naplno. Po odvážném nájezdu srovnal, založil brejk na už šestibodový náskok a byl na hřišti při dobytí druhého vítězství (72-69) v Poháru Eurochallenge.    

Michale, po chybách, za které jste byl v zápase střídán, jste byl málem za tragéda, nakonec jste za hvězdu. Jaký ten hektický závěr byl pohledem ze hřiště?
To bych určitě neřekl, že za hvězdu. Koncovku jsme ale dohráli celkem v slušném rytmu, nebáli jsme se půjčit si balon, zahráli to na kluky, kteří měli střílet šestky, takže jsme ten závěr zvládli dobře. Jen jsme celý zápas bojovali s tím jejich zónovým presinkem. Někdy jsme až zbytečně moc hráli alibisticky, ale nakonec jsme to zvládli.

Byly ty ztráty především do zónového presinku a často ještě na vlastní půlce ten největší problém?
Byly. Limitovaly naši hru. Goverlu jsme pouštěli do jednoduchých protiútoků, čímž se nakopli, chytili a my naopak znervózněli. Zápas jsme tím až zbytečně zdramatizovali.



Trenérovi vadilo, že jste se těch chyb do presinku dopouštěli i po timeoutu, kdy jste si jasně řekli, co máte dělat. Jak je to možné?
No, nedomluvili jsme se. Nekomunikovali jsme na hřišti dobře a nezahráli to, jak nám kouč nakreslil. Zbytečně jsme čekali a pak jsme riskantními přihrávkami ztráceli míče.

Hosté vás ovšem trápili i nezvyklou zónou proti postupnému útoku.
Tou taky. Je to ten typ, co hraje i Nymburk. Postaví se jako do zóny a následně je z toho osobka. My se pak nedokázali  dostat v útoku do správného rytmu, nevěděli jsme, co na to zahrát. A když jsme něco zahráli a nevyšlo to, znervózněli jsme, dali hlavy dolů. To se ale nesmí stávat. Naštěstí nám vyšlo prvních pět minut zápasu, kdy tohle Goverla ještě nehrála. A ten náskok nás pak držel celou dobu v zápase.

Kdo byl pro vás nejnebezpečnější hráč? Byl to všestranný, silový a zároveň pohyblivý Green, na kterého jste většinu zápasu marně hledali vhodného obránce?
Ano, hrál výborně 1 na 1 a tím napichoval naši obranu. My se snažili dole vypomáhat a tím jsme museli jít do rotace, kterou jsme v tomhle zápasu neměli dobrou. Nevypomáhali jsme si dobře a byli pozdě u střelců nebo najíždějících hráčů.    

Po té smršti v první čtvrtině jakoby vám upadl také rychlý přechod do útoku. Čím to bylo?
Goverla začala s tím zónovým presem a nabourala nám právě rychlý přechod. Nabírali nás už na začátku hřiště a my se s tím neuměli vyrovnat. Nepůjčili jsme si balon a nepřečíslili je.

Teď mají tři týmy ve skupině včetně vás bilanci 2-1, Goverla je bez výhry, ale ještě není zcela mimo hru. Co rozhodne o postupu?
Rozhodovat bude to, zda si udržíme domácí neporazitelnost a jestli se nám podaří něco vyhrát i venku.

Kam mizí z hal český sportovní fanoušek? Zůstaneme-li čistě u basketbalu, den před vámi do ČEZ Arény na Nymburk přišlo v Eurocupu 1500 lidí, na vás v Eurochallengi ještě o půlku míň.
To kdybych věděl, určitě s tím něco uděláme! Konkrétně tady v Pardubicích je fanoušek v poslední době hodně namlsaný, hrajeme tu my, ligu a teď už i pohár, Nymburk zase Eurocup a přece jen to nějaké peníze stojí. Třeba čtyřčlenná rodina to nemá jednoduché, aby šla dva dny po sobě na basketbal. Navíc pár zápasů jsme hráli i před televizními kamerami, což taky nějaké diváky ubere.