Welsch o běsnícím kouči a bratři Rančíkové jako defenzivní specialisté do dramatických koncovek

Na příkladu Jiřího Welsche se v neděli v pražské Tipsport areně ukázalo, jak důležité je být stále připraven. Až do samého konce. Na jakoukoli příležitost. Reprezentační křídelník si v utkání VTB ligy se Zhořelcem udělal rychlé dva fauly, ještě během první půle mu přibyl i třetí a pak až do koncovky zůstal v aréně na jediném místě - na střídačce. Jenže utržený "koňar" unikajícího Reynoldse, který ze hřiště vzápětí jen odkulhal, nabídl Welschovi již nečekanou šanci pozvednut prapor nad propastí balancujícího týmu.

Ten do té doby v druhé půli nemohl najít v útoku žádný rytmus.    

"Když na mě trenér ukázal po tom zranění Scottieho Reynoldse, tak jsem si řekl, že do toho dám maximum a nějak náš tým zkusím nakopnout, protože se mi zdálo, že jsme hráli celý zápas dost ospale a pomalu. Hlavně pak bylo dobré, že jsme v koncovce několikrát dokázali ubránit," podotkl zkušený hráč.

Svou závěrečnou sekvenci začal jednou trefenou šestkou do koše, blízko nějž pobýval asi 50členný kotel zhořeleckých tifosi, kteří měli v utkání jako jednu z hlavních zábav po první minuté šestce kohokoli z domácích skandovat "Ještě jeden!".



A po Hrubanově velké trojce na 66-65, na niž si Welsch připsal asistenci, sehrál křídelník asi největší roli v zápase za stavu 71-70, kdy odřízl od míče při výhozu zpod koše Johna Prince a sudí zapískali porušení pravidla "pěti vteřin". Simmons vzápětí zvýšil a přišel další a už jistící zisk při výhozu z autu hostů. Welsch dostal hosty do nouze už i nějakou dobu předtím, kdy na půlce skřípl soupeře, který už nemohl driblovat, a ještě stíhal svolávat spoluhráče, aby nedovolili nikomu přijmout nouzovou příhru.        

Křídelník souhlasil, že vzhledem k dění šlo o divoký zápas, včetně fungování zapisovatelského stolku nebo časomíry. "No, bylo to zajímavé a v prvním poločase několikrát i dost matoucí, protože na každé kostce nad košem běžel čas jinak. K tomu ten vývoj zápasu, kdy jsme nejdřív vedli o 8, pak prohrávali o 9 a až v koncovce jsme to zlomili. Nehráli jsme nijak oslnivě, ani přesvědčivě, ale důležitá je výhra."

Neklid se strhl i za stavu 68-65, kdy už se domácí snajpr Simmons chystal k šestkám, aby je sudí zrušili, neboť pětka zhořeleckých faulů na světelné tabuli neodpovídala počtu faulů u zapisovatelů. "Já si tam říkal, že už jsme v bonusu, jdeme na šestky a najednou rozhodčí říká, že žádné nejsou. Jejich trenér si do toho začal stěžovat, protože si taky myslel, že už mají pět faulů a uzpůsoboval podle toho obranu," všiml si Welsch.

Na otázku, zda kouč Kemzura byl o půli hodně běsný, když tým ztratil vedení a nechal soupeři 9 útočných doskoků, odpověděl Jiří Welsch jednoznačně: "Běsnil hodně, vůbec kvůli celému našemu výkonu. Soupeř nás přehrával, měl útočné doskoky a hlavně šlo o ten závěr poločasu, kdy jsme z vedení o tři půl minuty před koncem šli na minus dva."

I přes problémy proti Zhořelci nymburský tým ještě obranný doskok nějak zásadně neřeší, jak podotkl hlavní skórer týmu v zápase Radoslav Rančík. Nicméně zamyslet se nad ním prý bude muset. "Doskok je otázkou štěstí a srdce. Musí se pro něj jít, ale někdy se míč neodrazí tím potřebným směrem. Momentálně tuto činnost ale nevidím až tak tragicky."



Radoslav Rančík se v koncovce stejně jako proti Ciboně ocitl na kurtu společně s bratrem Martinem. Náhoda, nebo jasný záměr? 

"Hlavně tam jde o obranu. Bratr je fakt výborný obranář, fyzický, umí si poradit s hráčem na pozici čtyři, tři i pět. Já v obraně nejsem na takové úrovni jako on, ale zvládnu i rychlejší hráče a to byl ten důvod, proč jsme tam byli my. Soupeř už hrál hlavně na bodový rozdíl a my ho chtěli zastavit," podotkl Radoslav.    

Letošní novinkou v nymburské hře bude zřejmě výrazně menší počet trojkových pokusů. To ukázalo i utkání se Zhořelcem, kde tým měl pouhých deset střel zpoza oblouku, a jediným úspěšným střelcem byl Vojtěch Hruban.
 
"Teď hrajeme celkově hodně do koše. Trenér bere trojky jako součást hry, ale jeho přístupem je hlavně kvalitní exekuce útoku s cílem dostávat se do blízkosti koše, hrát agresivně dolů a získávat fauly," vysvětluje Jiří Welsch.

A co soudili oba zkušení borci o kulise ostré soutěžní premiéry týmu ve slavném stánku v pražských Holešovicích, který nyní nese název Tipsport arena? "Doufal jsem ve víc lidí, ale těm, co přišli, děkuju za výbornou atmosféru," řekl Rančík.

"Bylo to zajímavé. Zápas, prostředí a atmosféra jsou tu takové akčnější. Vedle představování ve tmě je tu i speaker, který se snaží komunikovat s publikem. Na to, že se hrálo v neděli před svátečním pondělím a venku bylo pěkné počasí, tak byla návštěva slušná. Doufejme, že se to bude dál zlepšovat," poznamenal na adresu 1050 diváků v hledišti Welsch.




-trh-