Welsch: Finále s Nymburkem? Bomba! A bude těžké

EXKLUZIVNĚ Z CHARLEROI  Jiřího Welsche byste teď možná nepoznali. Je tak nakrátko ostříhaný, že vypadá jako za někdejšího působení ve Spartě a místní mu v Charleroi hádají maximálně raná dvacátá léta. I na hřišti mu to pořád šlape a letos bude jednou z hlavních opor belgického mistra. Tedy týmu, který se na domácí půdě prodral až do finále kvalifikačního turnaje o Euroligu. A tam na něj čeká  - Nymburk.

"Hrát takové finále je bomba! Nymburku to přeju, ale v samotném finále už budu přát jen nám,"smál se v sobotu večer v poločasové přestávce semifinálového zápasu Nymburk - Chimki, kdy už víceméně předpokládal, že český mistr za 27bodového vedení velké vítězství nepustí.

"Je to určitě super, že se dostali až sem. Já jsem je viděl až teď s Chimki a hrajou opravdu výborně, což je dané tím, že jádro týmu je už hodně let spolu, myslím teď české hráče a reprezentanty. A jak vidím, jsou doplněni i velmi dobrými cizinci, takže Nymburk letos postavil velmi silný tým. Budeme to mít hodně těžké."  

Jiří, pojďme ale ještě trochu nazpátek. Vy jste se ve čtvrtfinále trápili s Doněckem, co vám tam nešlo?
Je to dané tím, že ještě nejsme sehraní. Jsme tým, který se pořád buduje. Z šesti týdnů přípravy nám pět chyběli hráči, co byli na mistrovství Evropy nebo byli zranění. To se týká i svalového zranění našeho prvního rozehrávače Malleta. Takže jsme hráli přípravné zápasy v šesti hráčích a tak podobně. Až minulý týden jsme se sešli kompletně. Druhý důvod je, že hrajeme doma, jsou tu velká očekávání, že do Euroligy postoupíme a to nám trochu svazovalo ruce. Proto takový vydřený zápas.

A co rozhodovalo semifinále s Albou Berlín?
Semifinále jsme hráli líp. Bylo jasné, že se zlepšíme, čtvrtfinále bylo od nás hodně křečovité. My přitom víme, že jsme lepší tým, než jsme ukázali s Doněckem. Byli jsme už tedy uvolněnější, Mallet jako náš klíčový hráč odehrál lepší zápas a zapojilo se víc hráčů v útoku.



Na Albu jste si už tedy věřili?
Ano. Je to dobrý tým, ale věřili jsme si.

Máte v týmu hodně Američanů a s Albou hra docela často vypadala jako streetball. Bude to vaše standardní hra, nebo očekáváte v sezoně změnu?
Nemyslím si, že to tak bude i dál. Samozřejmě ale nevím přesně, jak to bude pokračovat. Je jasné, že základ týmu tvoří Američané, kterých máme šest, já jsem sedmý cizinec a chybí nám ještě čerstvý vicemistr Evropy Gelabale (ten nyní nehrál). A pak jsou tu nějací domácí hráči. Jistě se to bude ještě vyvíjet.

Na konci zápasu s Albou jste šel sám do zakončení z brejku, ale soupeř vás ještě stihl zezadu sestřelit až do autu. Dopadl jste dobře?
Jo, trefil mě pořádně, ale přistál jsem dobře. Takže žádný problém.

Měli byste být letos silnější než loni?
To je hodně hypotetická otázka. Jádro týmu, který hrál loni úspěšně v Eurolize a vyhrál belgický titul, tu zůstalo. Hráči se měnili minimálně, nový jsem prakticky jen já, jeden pivot a Gelabale jako nejužitečnější hráč francouzské ligy. Máme tedy potenciál být hodně silní. A možná i silnější než loni.

Bralo vás Charleroi jako velkou posilu, když jste ve čtvrtfinále v první půlce neslezl ze hřiště a nakonec byl i nejlepším střelce a i v semifinále jste hrál hodně?
Moje role v týmu je hodně velká a aktivní. Už i v přípravě jsem hrál hodně minut a trenér chce, abych byl hodně na hřišti. Jsem jeden z hráčů, co dokáže hrát jeden na jednoho, umí hrát pick and roll a zvládne z toho vytvářet situace nejen pro sebe, ale i pro spoluhráče. Prostoru tak mám dost a chtěl bych ho co nejvíc využít.

Ve čtvrtfinále jste byl nej střelec týmu, v semifinále jste se do střelby moc nehrnul a až na konci jste si vzal slovo výrazněji. Tak to mělo být?
Ve čtvrtek nejlepší střelec, tak jo. Tam se ale neprosazovali ostatní, tak ta zodpovědnost v útoku zůstala víc na mně. V semifinále se zapojilo víc hráčů, body dávali Mallet i Broyles (nejlepší střelec, který si v zápase zranil vazy v kolenu). Každý úspěšný tým je stavěný na více hráčích a i proto jsme druhý zápas hráli líp.

Jaké jsou letos cíle Charleroi?
Prvním cílem byl návrat do Euroligy, kde tým naposledy úspěšně působil, a pak určitě domácí titul. Klub teď vyhrál ligu poslední čtyři roky za sebou a ten cíl tak nemůže být jiný.


Petr Hamták