Washington Wizards - ještě větší hrůza, než jste čekali

Draftem Jana Veselého se Washington Wizards dostali pod drobnohled české basketbalové veřejnosti. Sledovat jejich výkony je však pouze pro silné povahy.

Wizards mají odehráno již 13 utkání a na kontě výher jim svítí jednička. Proč tak málo? Zkrátka a prostě proto, že Wizards jsou hrozní.

Nikdo nečekal, že by mladý tým z Washingtonu atakoval nejvyšší příčky, nebyl tipován ani na umístění znamenající play off, tipy se pohybovaly většinou okolo 11.-12. místa Východní konference, ale skutečnost značně překonává realitu.

Bilance 1-12 znamená poslední místo v lize, všechny ostatní týmy mají na svém kontě aspoň tři vítězství. A pojďme dále. Průměrný rozdíl skóre na zápas -11,8 bodu je také nejhorší v lize. Podle efektivity útoku jsou Wizards rovněž poslední v NBA, kdy ze 100 útoků nastřílí v průměru pouhých 90 bodů, což je 3,1 bodu za předposledním Detroitem. Nyní nastávají "světlejší chvilky" - v obranné efektivitě patří Washingtonu 22.příčka spolu se San Antoniem. Jenže Spurs, stejně jako další níže postavené celky jako Clippers, Phoenix či Golden State, preferují především útočnou fázi.

Kde hledat příčiny výsledkové mizérie? Nebylo by fér házet vinu pouze na jedince. Svůj podíl viny totiž nese spousta lidí. Ať už je to rozehrávač Wall, trenér Saunders, pivoti Blatche a McGee či křídla Lewis, Young a Crawford.

V první řadě však Wizards absolutně nefungují jako tým. Přestože hráči i trenéři  jeden vedle druhého při rozhovorech neustále opakují, že je třeba spolupracovat, věřit spoluhráčům a pomáhat si, v praxi to funguje jinak. Respektive nefunguje vůbec. Hráči Washingtonu absolutně nespolupracují v obraně, výpomoc ze slabé strany, rotace obrany či výpomoc při clonách, nic z toho téměř neexistuje. Navíc v útoku si hráči jakoby odmítali navzájem půjčit míč, každý chce nejprve skórovat a až poté přemýšlí, že vlastně přihrávka na volného spoluhráče mohla být lepším řešením než šílený nájezd proti dvěma pivotům do ucpaného podkošového prostoru či střela z otočky přes dvoje blokující ruce.

Důkazem je i mizerný počet asistencí celého týmu. 15,9 finální přihrávky na zápas znamená 29.místo v lize, horší je pouze Sacramento, které aspoň disponuje útočně výjimečně nadanými hráči jako Evans nebo Cousins, navíc pod tlakem špatných výsledků a rozhárané hry vyměnilo trenéra a zaznamenalo aspoň částečné zlepšení.

Pomohla by výměna trenéra Washingtonu? Možná ano, možná ne. Flip Saunders nikdy nebyl zvyklý na příval porážek. Před příchodem do Washingtonu se pouze třikrát se svými svěřenci pohyboval pod úspěšností 50%. V Minnesotě ho poměr 25 výher - 26 porážek dokonce připravil po deseti letech práce o trenérské křeslo. Ve Washingtonu v prvních dvou letech zaznamenal bilance 26-56 a 23-59. V letošní sezóně může být rád, že se nehraje plný počet 82 utkání. Současní Wizards by byli možná schopni zaútočit na nejhorší bilanci historie 9-73 patřící Philadelphii.

Saunders ale nemůže házet vinu pouze na hráče. V dřívějších sezónách nezvládl ukočírovat tým okolo Gilberta Arenase, který musel být po známé aféře s nabitými zbraněmi zcela rozpuštěn. Saunders ale nyní nezvládá ani nový tým plný nezkušených mladíků, nedokáže mu dát řád, hráči si na hřišti dělají, co se jim zlíbí, celá útočná produkce se skládá ze hry 1 na 1, pohyb míče téměř nevidět.

Tady svému kouči příliš neulehčuje pozici hlavně John Wall. Největší hvězda týmu, tedy alespoň co se mediální stránky týče, měl být podle slavného univerzitního kouče Johna Calipariho lepším hráčem než Derrick Rose. Podle predikcí před draftem se dokonce mluvilo o Wallovi jako o rychlejší Rosově verzi, která má ve svém repertoáru navíc střelbu. Pokud jde čistě o osobní statistiky, měl Wall nováčkovskou sezónu opravdu o něco lepší než Rose. Zatímco rozehrávač Chicaga ale svou hru mění v závislosti na potřebách týmu, což mu vyneslo i titul nejužitečnějšího hráče NBA, Wall si plete kolektivní hru se streetballem.
 


Své statistiky si sice značně vylepšil v posledním zápase proti Houstonu, přesto jeho 15,2 bodu při střelbě z pole 37,8%, 7,2 asistence a 4 ztráty na zápas není ani zdaleka to, co by od něj Wizards očekávali a potřebovali. Zvláště proti postavené obraně bývá Wall naprosto bezradný.

Zde však počet hříšníků ani zdaleka nekončí. Andray Blatche zažil velmi povedený konec loňské sezóny a coby služebně nejstarší hráč týmu nastoupil k prvnímu utkání sezóny jako kapitán. Jeho setrvání ve funkci ale měl pouze jepičí život. Wizards totiž ztratili vedení 21 bodů, prohráli s New Jersey a Blatche si otevřel ústa pro novináře. Kritizoval především své využití v podkošovém prostoru, kam podle svých slov potřebuje dostávat míče, ne přihrávky na střelbu z dálky. Kouč Saunders okamžitě reagoval slovy "Nutí někdo Blatche, aby vystřelil každý míč, který dostane?" a odejmutím kapitánské pásky.

Ani to však příliš nepomohlo. Blatche je svým nízkým basketbalovým IQ a naprosto strašidelným výběrem střel opravdu proslulý. Jeho letošní úspěšnost střelby klesla až na 39,7%, což je velmi špatná úspěšnost i na rozehrávače. Podle ESPN má Blatche druhou nejhorší střelbu mezi všemi podkošovými hráči (pozice 4 a 5, tedy PF a C), kteří by podle dosavadního tempa měli v letošní sezóně nastřílet aspoň 300 košů.

Rashard Lewis se sice opět trápí s kolenem, ale i tak stihl odehrát 11 utkání, ve kterých si připsal 9,1 bodu při ještě bídnější úspěšnosti střelby než Wall nebo Blatche - 37,4%. V jeho případě však leží problém trochu jinde. Lewis je díky své smlouvě podepsané před lety v Orlandu druhým nejlépe placeným hráčem NBA hned po Kobem Bryantovi. V letošní sezóně si přijde na téměř 18 miliónů dolarů (v případě odehrání kompletní sezóny by bral dokonce více než 22 miliónů), ale místo vůdcovské role v týmu zastává jen úlohu dalšího neúspěšného střelce.

Na té je ve Washingtonu neuvěřitelný přetlak. Pod hranicí 40% úspěšnosti střelby z pole se totiž nachází i oba hráči nastupující na pozici střílejícího rozehrávače. Nick Young (39,1%) i Jordan Crawford (37,5%) mají daleko k oporám týmu, navíc oba naprosto milují balón a odmítají jej půjčit z ruky. Jsou klasickými studnami, ve kterých zůstane utopený téměř každý míč. Především Youngova bilance 13,8 střeleckého pokusu vůči 1,3 asistence na zápas je opravdu skvostná.



Zvláštní kapitolou pak je pivot JaVale McGee. Excelentní skokan momentálně zaujímá první pozici v celé lize v počtu zablokovaných míčů, to je ale vše, co od něj můžete čekat. Hráč, který by měl být pilířem obrany, věčně lítá někde v povětří, spolkne naprosto každou střeleckou fintu, neustále sleduje míč, aniž by věděl, kde má svého hráče a sledovat, jak McGeemu za zády sbíhají nerušeně ke koši takoví "mladí rychlíci" jako Kevin Garnett nebo Samuel Dalembert, je opravdu úsměvné.

Nemluvě o tom, že McGee neustále spoléhá pouze na své atletické schopnosti, ale vzít hráče na záda je pro něj španělská vesnice. I proto soupeři Washingtonu nasbírají v utkáních průměrně 13,1 útočného doskoku, celkem pak 46,8 doskoku na zápas, což jsou v obou případech ligová maxima. Wizards jako jediní v lize nedoskočí pod vlastním košem ani 70% odražených míčů, soupeři je přeskáčí v průměru o 5,4 doskoku, což opět znamená poslední místo v NBA.

A samotný Jan Veselý? Jeho pozice v týmu je nejasná. Proti Houstonu odehrál 26 minut, o dva dny dříve proti Philadelphii však pouze minuty tři. V průměru pak v 6 utkáních celkem 82 minut, v nichž zaznamenal dohromady 13 bodů, stejný počet doskoků a 5 získaných míčů. Po úvodních problémech s kyčlí a chřipkou naskočil do hry na pozici malého křídla, postupně se však více a více přesouval pod koš, kde na pozici vysokého křídla odehrál všechny své minuty v utkání proti Houstonu.

Již dnes se můžeme smířit s faktem, že z něj nikdy nebude nový Dirk Nowitzki, jak uváděla některá i zahraniční média. Jan se totiž vůbec neúčastní útočných akcí. Je to dáno i tím, jak málo si hráči Wizards přihrávají, ale i tu trochu míčů, které Veselý dostane, nevyužije ani k nájezdu, ani ke střelbě. Nejspíše proto, že to prostě nejsou jeho silné stránky a tyto činnosti snad ani nemá v repertoáru. Navíc každá jeho postavená clona silně zavání útočným faulem, jelikož je stavěná v pohybu. Jeho role v týmu je úplně jiná.

V zápase proti Torontu zastavil hvězdu Raptors Andreu Bargnaniho, v utkání získal 5 míčů, čímž se v této kategorii stal statistickým lídrem dne. Právě obrana by měla být Veselého specialitou, při svých omezených útočných schopnostech ale bude muset pořádně zabrat a vypracovat se v defenzivní práci mezi špičku, jinak ho v NBA nečeká nic příjemného. Zatím dostává více prostoru a předvádí i lepší výkony Janův konkurent na pozici malého křídla Singleton, byť to bylo ovlivněno i Veselého úvodním zraněním.