Vyslanec turistického ráje debutoval v Eurolize

Jestliže SLUC Nancy byl atrakcí podzimní části Euroligy, pak Abdel Kader Sylla byl v jeho dresu rovnou exotem. To není hanlivé ani rasistické označení, vždyť srdce ornitologa na Seychelách zaplesá - najde tady exempláře výrečka malého, lejska rajského, pěnice i vzácného černého papouška. A rodák z těchto ostrovů v evropské klubové soutěži je stejně vzácný.

"Bylo skvělé sbírat minuty ve druhé nejlepší světové soutěži po NBA už v jednadvaceti letech," svěřil se útočný hráč pro fiba.com. Když nastoupí na palubovku, neupoutá na první pohled výškou 205 centimetrů, ale na druhý rozpětím paží: 226 centimetrů.

Aby ta fauna kolem něj byla ještě zamotanější, budiž řečeno, že jeho mateřský klub odvozuje svůj název z hadí říše: Premium Cobras z města Victoria, kde vyrostl. Takových jako on prý bude brzy v jeho vlasti hodně. Seychelská reprezentace letos vyhrála Hry ostrovů Indického oceánu (IOIG) a měla velkou smůlu. Titul by jí zajistil start na celoafrickém šampionátu, nebýt toho, že hostitelem byl Madagaskar, tedy účastník IOIG, a pro další tým z této oblasti účastnické místo nebylo.

"Byla to první zlatá pro naše ostrovy a největší sportovní úspěch vůbec," potvrdil Sylla. "Se stejným týmem bychom to na Africabasket dotáhnout mohli." Bohužel, příští možnost prorazit s reprezentací bude mít zase až v roce 2015, kdy se koná další turnaj, v němž Seychelám a Madagaskaru tvoří konkurenci Komory, Maledivy, Réunion a společný tým Mauricius a Mayotte.

Reprezentace ze známého turistického ráje je však velice mladá, mohla by vydržet a zlepšit se. Sám Sylla doporučuje věnovat pozornost devatenáctiletému krajanovi Ronu Estikovi: "Vydá za tři chlapy. Běhá, střílí, skáče."

Sám na sebe upozornil právě na turnaji IOIG už před čtyřmi lety. Náhoda tomu chtěla, že srpnový turnaj sledoval přítel trenéra dorostenců Nancy a v listopadu 2007 už nepřehlédnutelný mladík předváděl své umění na tréninku Kuguárů. No ano, tak přece zní přezdívka francouzského týmu, americkou pumu zvanou kuguár má za maskota i v klubovém znaku.

Ale dost už s těmi zvířaty. Tady se vypráví příběh velice lidský, v němž je hodně shod okolností, ale taky dost talentu a píle. "Tvrdě maká," ocenil na novém přírůstku A-mužstva kapitán John Linehan. "Je to dokonalý atlet. Když se díváte, s jakou lehkostí zatlouká a jak zachází s míčem, začnete pochybovat, jestli je vůbec ze Seychel."

Podobných vtípků na svůj původ si hráč, přeřazený po dvou letech z juniorského celku zřejmě definitivně mezi dospělé, vyslechne v kabině spoustu. A verný své bezstarostné povaze se jim směje s ostatními.

Když Linehan tvrdí, že před Syllou je velká budoucnost, experti k tomu už vážně dodávají, že na jednadvacet let vypadá Afričan stále ještě dost nezkušeně. Mimo jiné i proto, že loni mu problémy s pasem bránily cestovat po Evropě.

Tam se letos ukázal. Dostal šanci ve čtvrtém kole Evropské ligy proti španělskému týmu Caja Laboral a své čtyři minuty z tohoto utkání postupně rozšiřoval až na bezmála 19 v závěrečném vystoupení Nancy v soutěži proti Olympiakosu Pireus. Jeho statistika ještě není mimořádná (3,3 bodu a 2,3 doskoku na zápas). "Hrát tady je pro mě čest," uchýlil se k obvyklé frázi, ale jistě ji myslel upřímně.

SLUC Nancy se třemi výhrami skončil v tabulce skupiny A poslední a jak tým, tak Syllu čeká úkol udržet se na výsluní. On si k tomu ještě přibírá roli vyslance státu s 80 tisíci obyvatel. "Je skvělé, že mohu reprezentovat svou zemi. Dostat se až sem z malého ostrova, který všichni znají jen jako místo na prázdniny, to je splněný sen."