Vyprodáno! Pražské Final Four Euroligy otevírá brány. USK necítí tlak, na Fenerbahce si chystá hlavně svaly

9.4. NEŽ SE ZVEDNE PRAŽSKÁ OPONA FINAL-4 EUROLIGY ŽEN   Už několik dní vyprodané je hlediště pro super turnaj této basketbalové sezony. Final-4 ženské Euroligy je magnetem, který soustředí na tři dny do jednoho místa to nejlepší nejen z evropského, ale i světového podkošového vesmíru. V hale Královka na pražské Letné se tak představí fantastická pivotka Fenerbahce Tina Charles, v dresu Jekatěrinburgu budou zářit Candace Parker, jedna z mála dam, co už dokázala v zápase zasmečovat, nebo její parťačka - úřadující Hráčka Evropy Alba Torrens. Sestavu Kursku potáhne top skórerka i top rebounderka letošní sezony, americká pivotka Nnemkadi Ogwumike. A v neposlední řadě své umění ukážou i hvězdy z domácího USK Praha, který se do Final-4 probil vůbec poprvé v dějinách. Kia Vaughn je Hráčkou s největším zlepšením v WNBA za rok 2011, Jana Veselá a Laia Palau jsou vítězky Euroligy, mistryně Evropy i vicemistryně světa a srbská kolegyně Soňa Petrovič je aktuálně jedním z nejlepších křídel kontinentu.

Favoritem turnaje je nejhvězdnější skvadra Evropy z Jekatěrinburgu, jež ale přijíždí bez čerstvě zraněné líderky Diany Taurasi, a to dává poměrně solidní šance i ostatním.   

"Mít možnost hostit Final-4 je skvělá věc, pro náš klub i pro Prahu," je si před turnajem jistá velezkušená španělská rozehrávačka Palau, podle níž je výhodou, že tlak nebude na jejím týmu, ač je hostitelem.

"Doma to může být snazší, ale taky nemusí. S Valencií jsme jako domácí tým nevyhrály, ale aspoň jsme se dostaly do finále. Z těch čtyř týmů, co tu jsou, jsme my čtvrté - ať už podle rozpočtu, nebo hráčského kádru. Zahrát ale umíme a nějaká šance tu je," říká opora týmu, který v pátečním semifinále narazí od 18 hodin na istanbulský Fenerbahce.



"Náš soupeř byl poslední dva roky poraženým ve finále a teď bude chtít dojít ještě o krok dál. Navíc má s těmi posledními zápasy velkých turnajů nemalé zkušenosti," dodává Palau na adresu protivníka.

Duel bude živě vysílat, stejně jako první páteční semifinále mezi ruskými giganty Kurskem a Jekatěrinburgem (od 15 hodin) a také nedělní finále (18 hodin) a utkání o třetí místo (15 hodin), stanice Prima Cool, pro niž to bude velká basketbalová premiéra.

ZVVZ USK jde do semifinálové bitvy veden tou nejzkušenější ze zkušených. Pro Natálii Hejkovou by pražské Final-4 mělo být už jedenáctým závěrečným turnajem v soutěži. Čtyřikrát z něj odcházela s trofejí nad hlavou. O jeho úskalích a nástrahách tak může hovořit líp než kdokoli jiný.

"To čekání bylo dlouhé a nepříjemné, hlavně nám chyběly silné zápasy, což nás trochu handicapuje," podotýká trenérka, která je tak vděčná za dobrý sparing alespoň kadetům Sokola pražského, s nimiž její tým hrává pravidelně tréninkové zápasy.   

"Nemusíme se bát zranění, protože oni umí hrát opatrně, už ovládají své tělo a máme s nimi dobré zkušenosti. Ještě stále vyhráváme, ale je jen otázkou krátké doby, kdy už taky prohrajeme. Zápasy ale nebývají nějak vyhecované. Ti kluci jsou milí, moc neskáčou, jinak bychom neměly šanci," usměje se slovenská kormidelnice.

Pro tu je pražské Final-4 o to speciálnější, že do nej dovedla tým, jehož barvy kdysi sama hájila i jako hráčka. "Tohle je jistě příjemné, ale i zavazující. Nejlepší na tom je, že se to konečně podařilo a navíc že se Final-4 hraje tady v Praze," těší Hejkovou, která má se závěrečným turnajem na českém území ty nejlepší zkušenosti. V Brně uspěla s Ružomberokem i se super hvězdným Spartakem Moskva. "Brno je zlatá loď, kéž by Praha byla aspoň bronzová."



Hejková ale není trenérkou zvědavou na třetí místo. Jejím heslem je: Využít šanci, když tu je. "Jako mladší jsem si říkala, že ještě nějaká příležitost přijde. Teď už ale tvrdím, že je potřeba využít to, co se vám naskýtá. I u mě s věkem platí, že ta zodpovědnost je stále větší."

A jaká ta šance je v semifinále proti Fenerbahce?

"Je zajímavé, že za ty dlouhé roky v Eurolize jsem na něj ještě nenarazila. V přípravě na tuhle sezonu jsme ale u nich odehrály dva velmi dobré zápasy, i když jsme oba prohrály. Kdyby si člověk mohl vybrat, tak všem se Fenerbahce zdá pro semifinále nejschůdnější, ale to je samozřejmě ošidné a vlastně je i směšné to říkat," uvědomuje si trenérka.

Fenerbahce má podle ní spoustu osobností, počínaje pivotkami Charles či Hollingsworth a konče velezkušenou polskou křídelnicí Bibrzyckou. "Naše šance je, že hrají trochu individualisticky. Náš plán je postavit proti nim týmovou hru. Final-4 ale není o soupeři, je o mentální připravenosti na semifinále. Jak na tom tým je v daný okamžik a jak zvládne tlak zápasu."

A ten je pro vás jako domácí tým jak velký, paní trenérko?

"Může být stresující v tom, že kolem hráček všichni chodí a tlačí do nich, že mají soupeře, co by mohli případně porazit. Máme ale zkušené hráčky a jednou z cest, jak se tlaku vyhnout, je nebavit se o tom," podává recept Hejková, která zároveň vyvrací zažitou představu o své svěřenkyni Janě Veselé jako o prototypu flegmatika, který už je po dvou vítězstvích v Eurolize bez nervů.



"Jana flegmatik není, jen to drží v sobě, což bývá ještě horší. Každý ten tlak cítí, a tím, jak je starší, cítí tu zodpovědnost ještě větší. S tím si ale každá hráčka musí poradit sama."

Při nabušené a hodně vysoké podkošové sestavě Fenerbahce, kam vedle Charles (193) a Hollingsworth (196) patří i senegalská pivotka Ndour (198), se dá očekávat, že na hřišti se budou pohybovat na obou stranách vysoké pětice. "My nemáme ty centimetry co ony, ale hrajeme tak celou sezonu a vše máme postavené na pohyblivosti. Proto doufám, že Tina Charles nám nebude dělat problémy," věří Hejková, podle níž i Fenrbahce má stejně jako USK kolem osmi hlavních opěrných hráček. Sestava Pražanek se zúžila těsně před čtvrtfinále Euroligy zejména na křídlech, když konec kariéry kvůli těhotenství oznámila super střelkyně Eva Vítečková.

Jedinou větší obavu trenérky představuje nájezd tureckých fanoušků. Protože všichni na USK mají ještě v paměti zápas ve skupině proti Galatasarayi, kdy skupina tureckých výtržníků v hledišti Královky zničila spoustu sedaček a přerušila tak i úvod zápasu.

"Když turecká strana žádala pro Final-4 strašně moc lístků, mnohem víc než na co měli nárok, protože chtěli přijet i z Německa, padlo tu v žertu od jednoho z kolegů, že mohou přijet, ale musí si donést vlastní sedačky," usměje se koučka. "Takže ano, určité obavy z chování fanoušků soupeře tu jsou."

Hejková v tomto ohledu sama zažila velké věci na závěrečném turnaji Euroligy v Istanbulu, kde s Valencií triumfovala Jana Veselá a Laia Palau. "Tam proti sobě nastoupily Fenerbahce a Galatasaray a já poprvé na ženském basketbale zažila, že v hale létaly světlice a všechno možné. Proto i FIBA měla obavy, že by se tyto týmy mohly potkat ve Final-4, protože jsou z toho problémy, kamkoli jejich fanoušci přijedou. Ale tady v Praze to třeba rozproudí i naše příznivce, že nás pak budou víc povzbuzovat."



S tureckými fanoušky má osobnější zkušenost i opora USK Jana Veselá, rodačka z Prahy útočící na třetí euroligovou trofej, která v zemi půlměsíce strávila jednu sezonu své kariéry.

"Tam se toho při zápasech vždycky děje hodně. Každý tým má skupinu kolem 50 chlapů, co fakt fandí a řvou celý zápas. Mají secvičené chorály a má to tam velkou tradici. Většinou to nezachází do nějakých rvaček, ale třeba mezi Galatasarayem a Fenerbahce rivalita panuje ohromná, a když hrají spolu, je to dost ostré. I Ivana Večeřová před časem říkala, že při istanbulském derby fanoušci hostů do haly vůbec nesmějí, aby se to nesepralo," upozorňuje na nepsané istanbulské pravidlo křídelnice.

Na otázku, zda příznivci Fenerbahce jsou stejně divoví jako ti z Galatasaraye, kteří řádili na Královce v základní části, má jasou odpověď: "Ti, co tu byli, nejsou z Turecka, ale odněkud z Německa, co fandí na házené, na hokeji i lecčem dalším. Jezdí po těchto zápasech a je jim jedno, jestli to je Fenerbahce nebo Galatasaray. Prostě chtějí dělat problémy. Nevím, jak to na Final-4 fungovalo s lístky, a jestli si je tyhle skupiny mohly opatřit, ale hlavně doufám, že naše ostraha je na ně připravená."

Obrovsky šťastná za postup USK do Final-4 je jeho ředitelka na kurtu Laia Palau, která osobně pozvala na turnaj, koho mohla. "Po Novém roce jsme na tom byly opravdu zle, ale pak jsme se pomalu dostávaly z "díry" a týmová chemie šla nahoru. Po tom vývoji sezony jsem ale nečekala, že bychom se mohly probojovat až sem," přiznává.

Sama už ve Valencii zažila ohromný tlak, když klub závěrečný turnaj pořádal. V Praze je to ale prý v mnohém jiné. "Když hostíte Final-4 jako favorit, je ten tlak extrémní. Když se hrálo ve Valencii, byla snaha udělat rekord v návštěvnosti a celkově uspět, a když se věci nedařily na hřišti, okamžitě vám to těch osm tisíc lidí dalo vědět. Nebo třeba Jekatěrinburg pořádal Final-4 za poslední čtyři roky třikrát a vyhrál jen jednou. My jsme ale ve Final-4 vůbec poprvé, tak ani nemůžeme říkat, že na nás leží tlak vyhrát."



Výhodou USK je podle Palau i týmový projev a vyvážená hra. "Fenerbahce má Tinu Charles, která si bere spoustu míčů, a ten tým celkově hraje individualističtěji. U nás může každý něco přidat, ale je jasné, že naše hlavní opory musí zahrát. A když k tomu zamakáme v obraně, útok už bude snadnější. Máme v něm spoustu talentu a musíme čekat na svou šanci," vysvětluje rozehrávačka.

I ona očekává velké americké podkošové souboje mezi spoluhráčkou Kiou Vaughn a istanbulskou úderkou Tinou Charles. "To bude skutečná řež! Tina je jednou z nejlepších na světě. Když jsem hrála v Polkowicích a ona v Krakově, hrály jsme proti sobě každé finále, a i když jsme ji zdvojovaly nebo dokonce ztrojovaly, a já skákala všude kolem ní, tak ona jen bum, bum, bum, dala pár košů a zvládla to i tak."

"Viděla jsem i letošní zápasy Fenerbahce s Galatasaray, kdy třeba Galatasaray vedlo o 6 a Tina zase bum, bum, bum a za chvíli to sama srovnala. Je prostě taková hráčka, což se ale může obrátit i v nevýhodu. Pokud ty body nedá, může "zešílet" a spoluhráčky s ní. Je ale jasné, že Kia si musí nachystat své ruce. A i my ostatní si musíme na tenhle zápas sehnat nějaké svaly," usměje se Laia. "Navíc je tam ještě stejně velká Hollingsworth a nevím, kdo půjde na ni. Možná Jana Veselá, a ta by to měla zvládnout."

Podle Palau budou muset s obranou, ale i s doskokem pomoci i menší hráčky. Tak jako ona, která v obou čtvrtfinálových bitvách se Salamankou nasbírala po 10 doskocích.

"My na jednu stranu máme ve výšce i výhodu, protože ony nemají tak vysokou hráčku na křídle jako je naše Soňa Petrovič. Bibrzycka není tak vysoká, což může být jednou z našich výhod. A pokud jde o ty doskoky, někdo je urvat musí, protože vaši pivoti se tam perou, odstavují a někdo to musí využít," podotýká Palau, podle níž šance USK je i v tom, že podkošové hráčky Fenerbahce nehrají tak organizovaně.