Vojtěch Hruban už se viděl v houkavým autě, žádá větší přísnost, podivil se Bendovi a nemá oči vzadu

ECHO ZÁPASU VTB LIGY    Statisticky nevýznamný, přesto důležitý zápas má za sebou po neděli nymburský small forward Vojtěch Hruban. Důležitý už tím, že vůbec hrál, což pro něj v úvodu sezony vůbec není samozřejmostí. A zejména důležitý tím, jak hrál, když například v rozhodující třetí čtvrtině musel bránit klíčového hráče soupeře Fortsona. A konec konců, nikoli nedůležité byly i obě jeho trefy z pole. Trojka na 72-64 odrážela Saratov v době, kdy se i za souběhu několika faulových nevýroků sudích pokoušel udržet v zápase, a artistické zakončení v závěru bylo pak z kategorie těch, které mohlo skončit i na operačním sále. Vojtěch není z těch, kdo by si šli hned s nasupeným výrazem stoupnout před rozhodčího a riskovali technickou chybu, ale jeho skoro vyděšený pohled směrem k jednomu z arbitrů, kteří ve druhé půli podali mizerný výkon, hovořil za vše.

"Už jsem se viděl v houkavým autě," řekl k pádu (na prvním snímku), před nímž ho soupeř ve vzduchu "otočil" a poslal na palubovku za pouhého přihlížení rozhodčích.

"Mám s těmihle zraněními už nějakou historii. Asi před čtyřmi lety jsem přesně takhle přepadl přes hráče, sletěl na pravou ruku, vytrhal si vazy a zlomil pravé zápěstí. Takže ve chvíli dopadu jsem byl hodně naštvaný. Snažil jsem se ten pád ještě nějak udržet a naštěstí jsem dopadl na správnou stranu. Maximálně tak budu mít naražená záda."

Jak křídlo dodává, tato nekontrolovaná žuchnutí z velké výšky jsou velmi nebezpečná. "Je to skoro to nejhorší, co se může stát. Za příklad slouží i to, co se loni stalo Kubovi Houškovi (v prvním ligovém zápase sezony). Mělo by se to posuzovat mnohem přísněji, než jen že se to občas zapíská jako faul."



"Minutý" zákrok saratovského protivníka byl však jen jedním z řady, které hostům v utkání VTB ligy prošly ve třetí čtvrtině, kdy se lámal chleba, ale také v rozhodnuté koncovce. "Naštěstí nám to ale nevzalo ten rozhodující únik. A v té úplné koncovce už bylo vidět, že jednomu rozhodčímu se už nechtělo pískat. A druhý naopak chtěl. Takže tam pak prošel úplně jasný faul na Tomáše Pomikálka nebo jasné kroky soupeře a naopak nám se faul pískal."

Vítězný domácí duel se Saratovem (96-86) po jedné minutě proti Astaně, 4 minutách v Nancy a zejména po dosavadním herním trápení by mohl pro Hrubana být tím pověstným záchytným bodem. "Doufám v to. Byl to jeden z prvních povedených zápasů. Možná jsem malinko odnesl ty naše špatné výsledky z úvodu sezony, kdy trenér stáhl rotaci. Se Saratovem mě tam ale už zase pustil a doufám, že od teď to už bude lepší a já dokážu, že na to hřiště patřím."

Hruban ale zároveň nechtěl brát jako negativum, že se na úkor jeho i dalšího repre křídla Pomikálka začal dokonce už i do základu prosazovat mladší kolega Kříž. "Musíme myslet pozitivně a brát to tak, že "Kreuzovi" se povedla příprava a udělal velký pokrok. Své minuty dokázal využít, na rozdíl ode mě s "Pomim", kteří jsme začátek neměli úplně dobrý."

Duel se Saratovem (v kulise 620 diváků) nezačal pro české mistry dvakrát dobře. Skórer Rančík měl brzy dva fauly, a když stále platnější rozehrávač Washington udržel na uzdě top střelce soupeře rozehrávače Fortsona, našli hosté veleoporu v ex-prostějovském power forwardovi Petersonovi (na druhém snímku), který si opakovaně odskakoval za oblouk, odkud byl nemilosrdný: za osm minut druhé čtvrtiny vysázel 4 trojky a celkem tu zapsal 18 ze svých 20 poločasových bodů (na konci utkání 28). Nebýt jeho, mohl Nymburk udělat rozhodující únik už do poločasu. 



"Nedokázali jsme vyřešit jejich pick and roll s Petersonem. Než se rozjel, dostali jsme 34 bodů za skoro 16 minut, což není tak špatné, ale pak jsme schytali 11 bodů v řadě od stejného hráče. Nezareagovali jsme na změnu ve hře, kterou soupeř udělal, a z toho vznikla poločasová (skoro)remíza," podotkl Vojtěch Hruban.

"Trojky Petersona jsme dostávali po kombinaci pick and pop, kdy jsme spolu dost nemluvili a nepřebírali clony. Jen jsme tam postávali a oni to trestali," přesně viděl chyby v defenzivě trenér Kestutis Kemzura (na spodním snímku).

Než spustil Peterson svou show, Nymburk v první čtvrtině inkasoval moře bodů od fyzicky silných dlouhých hráčů hostů a sám se navíc nemohl dostat do brejkových situací. 7 body za první čtvrtinu jej ale podržel pivot Stutz.

"Hra Saratova se vyznačuje velkou agresivitou, intenzitou a fyzičností. Dlouzí hráči jsou kolem koše dobří a musí se proto bránit od míče, vytlačovat a potřeba je i tlak na míč při hře hráčů z perimetru. A to bylo z naší strany mnohem lepší ve druhé půlce," řekl Kemzura například k hrdinné druhopoločasové obraně zepředu Bendy na 214 vysokého centra Klimenka (na třetím snímku), který do půle zaznamenal 8 bodů (celkem 12) a hodně pomohl k famózní dvojkové bilanci (21/15) hostů.



Ve druhé čtvrtce už nicméně domácí pomocí zisků v obraně, brejků i tří trojek nastavili šňůru 12-0 a za stavu 39-34 hosty spasily až body Petersona.

Klíčem ke všemu byla třetí část (a částečně i úvod čtvrté čtvrtiny), kdy perimetroví hráči Saratova Fortson a Chappel společně minuli 8 střel. "Zlepšili jsme obranu. Oni navíc nepokračovali v tom, co hráli na konci druhé půlky, a místo střel z dálky víc vnikali dovnitř, kde jsme to ucpávali. Měli jsme aktivní ruce a získali spoustu míčů i protiútoků, které zápas převrátily pro nás," všiml si Hruban, podle nějž vliv mohlo mít i to, že v dresu Saratova zápas s balonem v ruce odehráli jen dva hráči.

"To my jsme dost vyrovnaný tým, i ve srovnání s celky z vyšších evropských pater. Takže minuty můžeme slušně rozložit, i když jistě záleží, jak se komu daří."

Podle kouče Kemzury si tým ve druhé půli pomohl četnějším přebíráním clon, lepším obranným doskokem a protiútoky po získaných míčích. "Hlavně jsme změnili obránce na Fortsona. V úvodu první půlky na něm odvedl dobrou práci Washington, Fortson nedával, pak ale tvořil pro Petersona a ten už se trefoval. Pak jsme na Fortsona nasadili Welsche, tolik nepřebírali a Jirka tam udělal také spoustu práce. Vzniklo z toho několik stopek v obraně, doskoků a brejků," pochválil kouč reprezentačního forwarda, který vedle obrany opět několikrát otevřel i útok hrou z dolního postavení a celkem nenápadně zaznamenal po 8 bodech, doskocích i asistencích.  



Do poločasu měl Welsch dokonce půlku z celkových 12 doskoků týmu. "Jirka hrál skvěle. Byl naším rozdílovým hráčem. Řídil tým v obraně, tlačil soupeře do špatných rozhodnutí a střel. Jednou po doskoku úspěšně zakončil i brejk, kdy šel do 4 obránců."

Kemzura už viděl i zlepšování v úvodu sezony hodně statického a driblujícího postupného útoku. "Nacházíme tam místa, kde to už funguje. Jestli to byl tentokrát případ Bendy? On byl jedním ze zakončovatelů, ale my jsme především našli způsob, jak k němu míč dostat. Saratov se nás sice snažil přebírat, ale na to jsme byli připraveni. Občas už naše exekuce byla solidní. Třeba Simmons nejenže dával své střely, ale tvořil i pro dlouhé. A Rančík (+19 v plus/minus) přidal také dobrou hru v útoku. Jsem jen zklamaný ze ztráty náskoku v závěru utkání, kde jsem asi příliš brzy začal střídat, protože jsem chtěl zapojit i další hráče," doplnil kouč, který zároveň podotkl, že při hře 5 na 5 je mnohem těžší přidávat body a skore pak bývá velmi nízké. "Naopak když je skore vyšší, je to díky protiútokům. My jsme je měli a proto jsme uspěli."

K aktuální produktivitě postupného útoku se vyjádřil i Vojtěch Hruban. "Zlepšuje se, ale je to nárazové. Máme úseky, kdy už si podáváme balon a vypadá to slušně, ale i takové, kdy hrajeme individualisticky, míč neputuje, hrají jeden dva a zbytek stojí a kouká. To bychom měli maximálně limitovat, i když občas to své ovoce nese."

Polabané tentokrát zaznamenali jen 7 útočných doskoků. Podle Hrubana to ovšem mělo svůj dobrý důvod. "Dost jsme se soustředili hlavně na včasný návrat a to se pak někde povolit musí. Takže jsme tam chodili nanejvýš ve dvou. Nemělo by to tak být pokaždé, ale se Saratovem se to vyplácelo."



V domácím týmu, který si hodně pomohl bilancí ztrát (6-17), šestek (22/19 - 17/10) a trojek (15/7), vystoupilo výkonem několik hráčů: vedle Welsche to byl celoplošně operující Washington (20 bodů, 6 zisků, 5 asistencí, 5F+ a 4 doskoky), všestranně hrající Simmons - vypomáhající v obraně a dvakrát blokující (viz čtvrtý snímek) i loupící (6 asistencí, 6F+, 4 doskoky, +18), a také z pole jen jednou omylný Benda (top skórer s 23 body, +18), který má za sebou zápas číslo 1 od návratu po svých zraněních.

Je opět urputnou hrází v obraně a hlavně už zase zbraní v útoku, kde si dovoluje stále víc, a jeho střely a zakončení nabírají na jistotě. "Petr už je určitě zpátky. Loni měl jen smůlu na zranění, ale jinak je pořád jedním z našich nejplatnějších hráčů. Jistota kolem koše a taky v obraně. A dnes dal hodně nenápadně 23 bodů. Když jsem se na konci koukl na tabuli, jen jsem řekl: "Kluci, kde to sebral?" Klobouk dolů, jak to zahrál," vystřihl spoluhráči poklonu Vojtěch Hruban, který nás nyní vezme za oponu jedné osobní zápasové historky.

Stalo se v závěru třetí čtvrtiny, kdy trefil z rohu trojku na 72-64, ale vzápětí šel střídat. Kouč Kemzura jej poplácal po ramenou, ale už vzápětí křídelník rozhazoval bezradně rukama při rozpravě s asistentem. Už za chvíli se ale vracel znovu na hřiště.

"Došlo k naší klasické "miskomunikaci" (nedorozumění). Vybíhal jsem do protiútoku a v tu chvíli trenér přes celé hřiště hlásil akci. Pro nás vybíhající se ale strašně špatně oboje naráz stíhá. Já byl k trenérovi v tu chvíli otočený zády, a když jsem doběhl do útoku, podíval se na rozehrávače a ten už nic nehlásil. Já tak nevěděl, co se hraje, stál jsem tam jako blbec, a kluci, co byli při trenérově hlášení na půlce a slyšeli to, už začínali signál, který jsem já nechytl."



"Nebylo to nic hrozného a pak jsem ho nějak "doběhl", jenže když jsem přišel na lavičku, všichni mi hned začali vysvětlovat, jak se ten signál má hrát. Byl jsem trochu naštvaný, protože jsem to samozřejmě věděl. Ale abych to uvedl na pravou míru, nestřídal jsem kvůli téhle chybě a zpátky jsem šel po něčím faulu, takže to bylo jen na odpočinek."