Vlková: Překonat Vodičkovou? Ne, to nic neznamená

Jednadvacátý březen může být dnem, kdy hráčkám Valosunu Brno skončí sezona. Aby se tak nestalo, musí v osmifinále Excelsior Ženské basketbalové ligy začít vítězit. Recepty k případnému obratu série se Slovankou MB hledala kapitánka a tahounka týmu Veronika Vlková.

Jedna z nejlepších kanonýrek soutěže si jako klíč zvolila... obranu. "Nebránili jsme dobře," zopakuje sedmadvacetileté brněnské křídlo hned několikrát.

První duel se Slovankou jste ztratily výrazně (77:91). Proč došlo k tak jednoznačnému vstupu do série?
Ten první poločas jsme špatně nezačaly, až ke konci nám odskočily. Jenže v druhém poločase jsme začaly špatně, špatně jsme bránily. To platilo celý zápas. S hrou Slovanky se nám nepodařilo srovnat se. A proto to dopadlo, jak to dopadlo.

Druhý zápas jste ztratily 78:87, bodové nůžky se rozevřely až ve čtvrté čtvrtině.
Už jsme věděly, co bude Slovanka hrát. My na přípravu měly jenom jeden den, ony věděly, na koho půjdou. Poslední zápas hrály s USK, takže se mohly trošku líp připravit. To my jsme až v neděli věděly, co čekat, věděly jsme, co vycházelo den předtím. Proto byl zápas vyrovnaný. Až ke konci nám odskočily, a to se nám pak nepovedlo smazat.

Nechte nás alespoň trochu nahlédnout do kuchyně, ve které se vařila taktika na Slovanku.
Musíme vycházet z obrany, hrát rychle dopředu protiútoky. Budu se opakovat, v prvním zápase jsme nebránily. A na každej koš jsme se nadřely. Ta nejzákladnější věc je hrát dobře v obraně, doskočit nějaký ten balon a jít do protiútoku.

Vaším zásadním osobním příspěvkem týmu jsou body. V prvním zápase jste si připsala 12 bodů, v tom druhém už 25.
V tom prvním zápase to nešlo nikomu, po půlce se nikdo nechytl. Ani v tom druhém jsem se moc necítila, ale ve druhém poločase jsme sehrály pár rychlejších akcí, ve kterých jsem se chytla. Ono je celkem jedno, kdo body dá. Že to vyjde na mě, to už je druhá věc.

Je rozdíl mezi působením v nadstavbové skupině A1 a A2? Vy jste se Slovankou teoreticky nevyrovnanější osmifinálová dvojice, šestý a sedmý tým tabulky, ale výsledek tomu neodpovídá. Celé osmifinále je zatím 8:0 pro celky ze skupiny A1.
Ty týmy, které uhrály "á-jedničku", ji uhrály z nějakého důvodu. V základní části podávaly takové výkony, že se tam dostaly. To něco napovídá. My jsme se ale v "á-dvojce" docela nadřely, každý mohl porazit každého. Aspoň jsme si mohly přinést něco z vyrovnaných koncovek, to v "á-jedničce" kolikrát není.

V celé kariéře nyní máte na kontě 4 938 bodů, na české ligové body Kamily Vodičkové ztrácíte 26 bodů, na Martinu Bobrovskou 30 a do pětitisícovky vám chybí jen 62 bodů. Co udělat, aby všechny tyto mety padly už v této sezoně?
Mně bude jedno, jestli to padne, nebo ne. Když dám už jen jeden bod, a vyhrajeme, postoupíme, budu nejspokojenější. Ale samozřejmě bych chtěla, abychom sezonu co nejdýl. Ne kvůli bodům. Myslím si, že od doby, co máme trenéra Svobodu, hrajeme lepší basket, pod ním se mi hraje dobře. Uděláme tedy pro prodloužení všechno.

Když už jsem vám tyto mety předestřel, musím se zeptat, které z nich byste si vážila víc? Překonat Martinu Bobrovskou či Kamilu Vodičkovou, znamená to pro vás něco?
Jsou to velká jména, na nich jsem vyrůstala. Patřily mezi mé vzory. Chodila jsem na ně, fandila jsem jim a snažila jsem se od nich učit, i když hrály na jiném postu. Jejich hra ale nebyla jen o bodech, takže to by bylo zkreslující. Takže spíš ne.

Bohdan Zakoš