Vesmírný muž T-T před play-off NBL razantně odmítl operaci, na nos si objednal masku a kašle na krásu!

V postavu ze sci-fi seriálu nebo mrazivého thrilleru se změnil pardubický playmaker Tomáš Tóth. Ale jen pro zápasy play-off NBL. V nich teď musí pomáhat pardubickému JIP i v jedné vychylující součásti basketbalového outfitu - ochranné obličejové masce. Je dalším z řady sportovců, co na vlastní kůži zkusili play-off se vším všudy, tedy i s extra dávkou bolesti. S tou se však v této fázi sezony vyrovnává i řada jeho spoluhráčů, a tak když si z bitvy na konci nadstavby odnesl zlomený nos a doktoři mu vnucovali operaci, uslyšeli od něj jasné: "Ne! Je čas play-off!" Nejen o tom Tomáš hovořil po jeho týmem zpackaném závěru Zápasu 2 ligového čtvrtfinále na horké kolínské půdě.   

Tomáši, měli jste zápas už prakticky na podnose, na konci třetí čtvrtky jste vedli o 11, přesto jste si ho nakonec nechali vzít. Proč?
Určitě tam bylo polevení, mysleli jsme si, že to vítězství už nějak přijde. Byla tam i trochu naše naivita. V Kolíně jsme hráli tuhle sezonu potřetí a pokaždé to byl specifický zápas. Ten, kdo celé utkání vedl, tak prohrál. Stejně jako dnes: 32 minut jsme vedli a pak Kolín šel šňůrou přes nás a už nebyl prostor, ani morální a fyzické síly to zlomit. Ne že by Kolín vyhrál zaslouženě, ale nevzdal se, bojoval jako každý zápas tady a pro vítězství udělal víc než my.

Byl vaším největším problémem útočný doskok Kolína?
No, my jsme hráli bez Zbyni (Pospíšila), což je náš jediný klasický pivot vedle Marcuse Arnolda, který má teď hlavně svůj fyzický fond omezen zraněním nohy. A Kolín to dnes využil. Abych to ale nesváděl jen na pivoty, tak ve spoustě případů naši dlouzí hasili až situace po nájezdech malých hráčů, a proto nemohli skákat. A náš malý hráč byl zaprvé poražen tím svým útočníkem a navíc se potom do doskoku vůbec nezapojoval - z toho to vycházelo. My jsme si o problémy koledovali už v první půli, kdy měl Kolín 14 útočných doskoků. Přesto jsme to do pauzy zvládli. Pak nám ale odešlo střelecké procento a to byl kámen úrazu.



A doráželi jste se ztrátami, které mazaly protiútok Kolína.
Kolín se tam dostal do sedla, začali si věřit a trefovali až neskutečné střely. Zjednodušili hru na 1 na 1 bez velkých systémů, hráli s nasazením a trochu s vyčuraností v obraně, kde nechávali volné některé hráče, co si tolik na střelbu nevěřili. Naopak si pomáhali pod košem.

Když jste zmínil kolegu Pospíšila, jak to s jeho zraněním ze Zápasu 1 vlastně vypadá?
Sám nevím, čeká se na diagnózu z magnetické rezonance. Až přijdou výsledky, budeme chytřejší.

Jak po téhle propásnuté šanci bude vypadat Zápas 3?
Budeme zase doma, což je pro Kolín specifické. Protože jestli se o něm něco tvrdí, tak to, že je silný doma. My proto musíme potvrdit to vítězství z prvního utkání a vrátit se do Kolína v pozici, kdy my budeme moct a soupeř muset. Ale nečeká nás nic jednoduchého, uvidíme, kdo se nám vrátí nebo nevrátí do sestavy, a hlavně musíme bojovat.

Pojďme si probrat okolnosti vaší nové ozdoby. Od kdy ji nosíte?
V zápase s USK ještě v A1 mi zlomili nos. Doktoři mi ho narovnávali a chtěli operaci. Já jsem ale řekl, že ne. Oni zase, že s tím nemůžu hrát. Tak jsem si nechal udělat masku a hraju s ní. Občas když do toho dostanu, tak to bolí, ale holt je play-off, nás teď moc není a hrát se musí.

Nebude problém, když vám budou takové zranění spravovat až po sezoně? Nebo to prostě necháte srůst samovolně?
Asi to nechám takhle. (ukáže si na pochroumaný nos) Nikdy jsem nebyl žádnej fešák a taky už nebudu. Ono to zase není tak vidět a doktoři už základní srovnání udělali.

Jak rychle jste měl hotovou masku?
Za den.



Co pot a vedro v hale, jak vám třeba v tomto utkání maska překážela?
Taaaak, při hře to moc nevnímám. Jen občas si ji narovnám, když mi do toho někdo ťukne. A při přerušení si masku sundám a otřu si ji i obličej. Klidně i mokrým dresem nebo trenkama, je to docela kvalitní materiál. Takže v tom problém není, i když jistě ideální s tím hrát není. Spíš se s tím hůř dýchá. Když je člověk nakřáplej a má plnej nos, nejde se ani vysmrkat.

V tomhle zápase jste do masky nějakou ránu inkasoval?
Ano, dostal jsem. Při nějakém souboji o balon, ale maska to vykryla. Ještě že jsem ji měl, protože už v minulých zápasech jsem dostal do obličeje ještě horší rány.

U vás je nošení takové pomůcky ještě komplikovanější, neboť jste rozehrávač, co potřebuje co nejdokonalejší výhled. Jak vám maska orientaci ztěžuje?
Nebudu se na nic vymlouvat. Zorné pole to zmenšuje minimálně. Jen mi maska občas z obličeje padá.

Při kterém typu přihrávek je omezený výhled nejvíc cítit?
No, nevidím si pod nohy. Jinak do stran je to v pohodě.

Takže pokud míč letí dole nebo se válí někde pod nohama, hledáte ho hůř?
Myslím, že i tak bych měl mít balon pod kontrolou.

Zlomený nos máte poprvé?
Ne, už se mi to stalo, ale masku jsem neměl... Já bych teď hrál, i kdyby nešlo o play-off. Už se jen těším, abych tu masku mohl zahodit.


Petr Hamták
Foto: BK JIP Pardubice