Veselý po 90 minutách zmaru: "Být čtvrtý je nejhorší"

 

10.5. To, co potkalo Jana Veselého a jeho Partizan v letošní edici euroligového Final Four, se jen tak nevidí. V semifinále přišli o výhru dopichem ze vzduchu krátké trojky Teodošiče několik titěrných vteřinek před koncem čtvrté čtvrtiny. O dva dny později téměř deja vu, když jim sebral vítězství trojkou Holden, tentokrát podobně dlouho před koncem prodloužení.

 

Dva prodlužované duely se proměnily v 90 minut zmaru. I takový dokáže být basketbal. Jakoby si nebeský rozdávač štěstěny řekl, že letos už srbské šampiony obdaroval dost.

 

A Čech v černobílých barvách musel s těžkým srdcem přijmout i druhou porážku, v boji o třetí místo. Za 28 minut na hřišti nastřílel 12 bodů při střelbě 7/5, přidal půltucet doskoků. A když se v nastavení vyfauloval, celý kotel za lavičkou Partizanu mocně skandoval jeho jméno. Se spoluhráči pak po utkání, vzdor prožívanému smutku, předstoupil právě před sektor příznivců a naplno s nimi zpíval jejich chorály.

 

Honzo, taková dvojitá dávka smůly je pro vás všechny asi hodně krutá, že?
To je. Platí ale, co jsem říkal v pátek. Udělali jsme hodně chyb v nejdůležitějších momentech. Nechali jsme dát koš s faulem, nebo nám dal Holden trojku úplně bez obrany.

 

Pro vás to muselo být ještě větší utrpení, když jste koncovky základní doby i prodloužení seděl na lavičce.
No, to bylo těžké. Dostal jsem i technickou chybu... Jen jsem řekl, že si Marič, po tom, co mu písknuli po doskoku faul, jen chránil míč a nebylo to úmyslné.

 

Který z vašich obránců byl nejnepříjemnější?
Všichni, ale asi nejvíc Kurbanov.

 

Opět se nejde nezeptat: hned první útok zápasu jste hrál zády skvěle do Šiškauskase a vykoledoval si faul, ale po hříchu to byl prakticky ojedinělý pokus za celou první půli. Nešlo to zkoušet víc?
Já nejsem rozehrávač. Ten by měl hlásit ty útoky a já se snažím k míči co nejvíc dostat. A když to jde, tak co nejvíc zakončovat. A pak tam máme pivota Mariče, přes kterého by to také mělo chodit.

Přibrzdily vás ty dva rychlé fauly v úvodu druhé půlky?
Jo... Jeden byl sporný.

A ten pátý, byl? A byl průraz McCalebba na konci, který vypadal minimálně sporně?
Těžko říct. Nemůžu říct, že by nás poškodili rozhodčí, určitě jsme si to prohráli vlastními chybami, ale tohle nebylo zcela košer. 

Jdou porovnat pocity po semifinále a nyní?
Semifinálová porážka mrzí rozhodně víc, ale čtvrté místo je nejhorší, jaké jde kdekoliv získat. Chtěli jsme si tu spravit chuť aspoň tím třetím.

 

Moc se vám nevěřilo, co tyhle dvě bitvy ukázaly?
Že můžeme hrát proti nejlepším týmům Evropy, s tím jsme spokojení.

 

Překvapil vás CSKA něčím?
Asi jen střeleckou formou Langdona.

I Luboš Bartoň zmínil, jak velké problémy jste dělali Olympiacosu vaší zónou. S CSKA jste ji nasazovali taky hodně, někdy jste to i v rychlém sledu prohazovali s osobním bráněním. Jak moc to dnes vyšlo?
Zóna nám pomohla hodně. My s ní vyrukujeme většinou ve výjimečných případech, kdy to fakt potřebujeme. A i přes ty trojky, co nám dali, byla dobrá.

Co jste říkal na družbu vašich "kotlů", kdy několikrát ten moskevský začal skandováním "Srbsko, Srbsko" a váš oplácel pokřikem "Rusko, Rusko"?

Mě to ani nepřekvapilo, protože když přijedeme do Moskvy i s fanoušky, tak tam je to taky tak. Mají se vzájemně rádi a žádná rivalita tam není. Je to férové fandění.

 

S čím se s vámi rozloučil v šatně trenér?
No, bylo tam hodně výčitek k těm chybám na konci?

 

Petr Hamták