Veselá Part II: Upodepisovaná ze zoologické zahrady

 

Basketmag.cz vám přináší druhý díl transoceánského interview s křídlem Seattlu Storm Janou Veselou, v němž reprezentantka zabrousila hlavně do vod mimo basketbalové palubovky. Vypráví o své hvězdné australské spoluhráčce Lauren Jackson, Seattlu jako městě kávy, inťošů a místě, jež přišlo o NBA. A také o tom, čím ji zaskočila autogramiáda v zoo mezi 11 stovkami živočichů všech možných druhů.

 

Jano, Seattle byl označen za město s nejvzdělanějšími obyvateli v USA a podle jednoho výzkumu má prý i nejvyšší procento lidí s vysokoškolským titulem mezi americkými velkoměsty. Už jste to stihla zaznamenat, třeba na "chytrých" transparentech v hledišti?
Sem tam je vidět v hledišti originální transparent, ale že by to značilo vzdělanější obyvatele, to fakt nedokážu posoudit.

Kolik spoluhráček s akademickým titulem v týmu máte?
Tak všechny Američanky prošly určitě nějakou college, což je náš bakalář, pokud se nemýlím. A i Lauren Jackson teď studuje dálkově nějakou školu v Austrálii.

 

 

Seattle je také městem proslulým s vysokou konzumací kávy. Je to znát a dopřáváte si taky?
Opravdu je to znát, neb na každém rohu je nějaká kavárna, většinou nám známý Starbucks (společnost založená právě v Seattlu), ale jsou tu i další a další společnosti. Já kávu sem tam piju, to jsem se ale naučila už ve Španělsku, kde je to také dost populární.

Budete mít šanci a čas se podívat na Aljašku, kterou máte "coby kamenem dohodil"?
No určitě bych chtěla, Aljaška mě hodně láká, ale asi mi to nevyjde, neb volného času je opravdu málo a dva nebo tři dny volna už asi mít nebudeme.

Už jste byla jako fanynka muziky v nějakém hudebním klubu?
Musím se přiznat, že jsem ještě nebyla, ale každopádně doufám, že to někdy doženu...

Jste poznávaná na ulici a máte už v tomhle směru nějakou "veselou historku z natáčení"?
Musím říct, že mě to až překvapuje, kolik mě na ulici poznává lidí. Téměř každý den mě někdo zastaví a požádá o fotku nebo podpis. Ale historku žádnou nemám, bohužel.

Všiml jsem si, že jste se fanouškům podepisovali třeba v Hard Rock Cafe. Kolik takových komunitních akcí máte za sebou a co všechno Storm podnikají?
Zatím jsem byla asi na třech podobných akcích. Většinou se to pořádá pro držitele celosezonních permanentek, podepisují se plakáty a profesionální fotograf nás s nimi fotí. Zrovna nedávno se taková akce konala v místní zoo, a musím říct, že tolik plakátů sem nepodepsala snad za celý svůj život.

Připomínají vám fandové i lidé v klubu hodně Kamilu Vodičkovou, která se podílela na zatím jediném titulu Storm? Vzpomínají na ni?
Hodně lidí na ni určitě vzpomíná, jak fanoušci, tak i lidé ve vedení klubu. Sem tam se mě někdo zeptá, jak se má, co dělá, a jestli jsme v kontaktu. Taky díky ní už většina lidí ví, kde leží Česká republika.

Chybí lidem ve městě SuperSonics a NBA jako taková?
Myslím, že určitě. NBA je fenomén a každé město je určitě rádo, pokud má tým NBA ve městě. Je to znát třeba i na našich zápasech, kde je hodně fanoušků s dresem SuperSonics, nebo i ve městě potkávám lidi v jejich dresu nebo triku. A myslím, že i díky tomu do naší haly chodí tolik fanoušků. Basketbal jim prostě chybí.

Jak moc jste populární vy jako jediný velký basketbalový profitým ve městě?
Jak už sem řekla, i díky tomu, že už tu nehrají SuperSonics, na nás chodí vcelku dost diváků. Basketbal je tu hodně populární sport a v hledišti je to vidět.

Uvažuje se, že by se NBA do Seattlu v budoucnu vrátila? A už jste měla možnost potkat některou z místních legend?
Opravdu nemám žádné zprávy o návratu NBA, takže netuším. A zatím jsem neměla to štěstí někoho potkat.

Mají ženy v USA i nějakou jinou soutěž, vedle WNBA? Nebo máte vy něco na způsob "farmy"?
V basketbalu nic takového není, je zde jenom WNBA, žádná jiná soutěž se tu nehraje.

Jak se vám zatím zdá WNBA populární podle návštěv a pokrytí v novinách i televizi?
Je to hodně relativní, neb pro mě jako hráčku z České republiky je WNBA hodně mediálně populární. Třeba s Euroligou se to nedá srovnávat, to je na úplně jiné úrovni. Tady na náš domácí zápas chodí v průměru kolem osmi tisíc lidí, novináři za námi přijdou do šatny před a po každém zápase, každý týden se vysílá celonárodně pár zápasů na ESPN2 a některé zápasy jsou na NBATV. Na druhou stranu se tady v Americe mluví o poklesu popularity, o menší návštěvnosti a podobně, což já nemůžu porovnat, protože jsem tu první rok.

Kolik za vámi třeba chodí pravidelně novinářů po zápase doma? A kolik venku?
Tak po domácím zápasu přijde do šatny kolem 5 až 8 novinářů, na venkovní zápasy tak 3 až 4.

Už o vás jako Češce vyšel nějaký větší článek v místních novinách? Nebo byla jste už v rádiu? A jste stále z "Czechoslovakia"?
Já tu noviny nečtu, tak nevím (úsměv). V rádiu, ani v televizi jsem nebyla, a myslím, že se to ani nechystá. Sem tam pořád někdo říká Czechoslovakia, ale už mě i lidi překvapili, že znali Českou republiku.

Jste v šatně s jednou z nej hráček světa Lauren Jackson, jaká je? Je i perfektní člověk, nebo má i svoje mouchy?
Tak každý má svoje mouchy že? (směje se) Ale musím říct, že ona si na nic nehraje, spíš je tišší typ, moc se na veřejnosti neprojevuje. Na druhou stranu je hodně upřímná, a když se jí něco nelíbí, tak to dá dost rázně znát. A to jak na hřišti, tak i mimo.

Mluvíte se všemi hráčkami v týmu, nebo ty, co se s nimi perete o místo, jsou odtažitější? Máte pocit, že jako Evropanku vás některé hráčky neberou? A potvrdilo se, co vám říkala DeLisha Milton, že na kamarádství v WNBA místo není?
Tak spíš je to dané tím, že jsem tu nováček, tak se zatím s ostatníma snažím poznat. Je normální, že se bavím nejvíc s (Ruskou) Světou Abrosimovou a že Američanky, co už spolu hrají delší léta, se baví spolu. Ale nemyslím si, že by tu byla nějaká větší rivalita. Možná je to tím, že se nám daří a že je tu superatmosféra.

Petr Hamták
Foto: archiv Jany Veselé