Veliká škoda! lituje po CSKA Pumprla a hovoří o Andrejovi, Milošovi a tíze neutuchajícího Bendy

Křídelník Pavel Pumprla byl se svými pěti body jedním z pouhých šesti střelců týmu v duelu číslo 1 nymburské klubové historie. Nebo aspoň té novodobé. Postavit se v soutěžním zápase euroligové veličině a dokonce stát blízko minimálně velmi dramatické koncovky, to se českému mužstvu nepodaří každou dekádu. Domácí šampion tohle všechno zažil a zažil to navíc na půdě soupeře - CSKA Moskva. O tom, jak mrzí nedosažení snového jackpotu i absence hvězdného Andreje v dresu protivníka, o strachu z výhry, odresovaném stínu Miloše Teodosiče, chybějícím těle pod košem, nešanci na útočný doskok, nové posile i návratu Rada Rančíka hovořil Basketmag s expresem "PP" jen několik desítek minut po jeho návratu z moskevské bitvy ve VTB lize.

Pavle, nejde začít jinak, než - jak velká je škoda tohoto zápasu, když jste už už měli na dosah bonanzu?
Škoda je to určitě veliká. Takový skalp by se už za opasek těžko vlezl. Bylo by to něco velkýho! Na druhé straně - i když by nás to chvíli jistě hřálo -, byl to jen jeden ze zápasů v dlouhé sezoně a případná výhra by v konečném důsledku byla stejná jako každá jiná.

Který z momentů v závěru, kdy se nedařilo několik minut skórovat, jste si vedle například vašich minutých šestek vyčítali nejvíc?
V útoku jsme ty poslední tři minuty vůbec nezvládli a projevilo se, o kolik víc zkušeností CSKA oproti nám má. Bylo to počínaje mými šestkami přes ztracené balony a nedotažené akce k pár dalším maličkostem, co spolu se zkušenostmi CSKA dalo výhru soupeři. Ten hrál koncovku s pevnýma rukama a klidnou hlavou. Přesto je ten výsledek (69-80) pro nás až moc krutý.    

Nejde se nezeptat na obligátní věc - sehrál svou roli pověstný strach z vítězství?
No určitě. Už v průběhu zápasu bylo trochu cítit, že nás podcenili, protože nehráli v plné sestavě. A my tu šanci cítili, což v koncovce v té hlavě může být. My si to ale nesmíme připouštět. Těch zápasů je a bude tolik a my budeme potřebovat ve VTB lize vyhrávat. A ať půjde o jakýkoliv zápas, ty vyrovnané koncovky musíme zvládat líp.



Dlužno podotknout - "budeme potřebovat vyhrávat a vydělávat".
(směje se). Soutěž samozřejmě něco stojí a umístění zase nějaké peníze získává. A lepší umístění přinesou jenom výhry, to je jednoduchá rovnice.

Jak moc jste třeba v zápase pociťovali podvědomou obavu z některých velkých jmen CSKA? Všiml jsem si, že vy jste třeba v jednom momentu byl přebrán pivotem Krstičem, ale ze strany u koše jste přes něj nakonec nešel a radši posunul míč spoluhráči na trojku.
V té hře si člověk neuvědomí, že proti němu stojí nějaké konkrétní jméno. Vidí zkrátka hráče a řeší to jako každou jinou situaci. Tak jsem to řešil i já. Tam je tak krátká chvilka, že na tohle člověk vážně nemyslí.

Tak či tak, Krstič je na velkého pivota celkem pohyblivý, že?
(směje se) No, to každopádně. Je to docela všestranný hráč, což dokázal i proti nám. I přes neutuchající práci Petra Bendy nám pod košem dělal problémy, protože kvality má ohromné. Stejně jako ostatní. Pro nás může být zadostiučiněním, že jsme s nimi 37 minut hráli vyrovnaně.

Jedna z věcí, co vás srážela, byly i soupeřem opakovaně doskočené vlastní trestné hody, což se vám stávalo i v předchozím ligovém utkání s Kolínem. Měli jste tomu zamezit o hodně líp, nebo ty dlouhé ruce vysokých soupeřů z CSKA byly prostě znát?
Šestky jsou natolik standardní situace, že by se to nemělo stát vůbec, ať je tam přesila jakákoliv. Bylo to asi nějakou ztrátou koncentrace, kdy si člověk říká, že to nějak doskočíme. Proti takovýmhle týmům, které hrají naplno a jdou do každého útočného doskoku, se těchto chyb ale musíme vyvarovat. Stálo nás to důležité balony.

Ta výška CSKA zřejmě byla znát, když jste měli první útočný doskok až na konci třetí čtvrtiny.
Bylo tam několik situací, kdy jsme tam skákali dokonce i ve více lidech, ale holt když i na křídlech mají hráče hodně přes dva metry a silově i dynamicky vybavené, tak ani taková snaha nemusí stačit.

Čím víc těchto vašich zápasů sleduju, tím je zřetelnější, že mít pro obranu i útok jednoho schopného, pohyblivého pivota s náležitými fyzickými parametry, už i takovéhle zápasy by se daly dovést k výhře, nebo k ještě většímu dramatu. Jak to vidíte vy?
S tím se nedá než souhlasit, protože Petra Benďáka (spoluhráči o Bendovi říkají, že si nikdy nestěžuje na únavu, i kdyby ji cítil sebevětší - pozn.) stojí ohromné síly se v obraně minimálně třicet minut, jako hrál v posledních zápasech, prát s mnohem většími a těžšími soupeři, a ty síly potom můžou někde chybět. Pokud by si mohl někde odpočinout a chvíli si "oddychnout" bráněním ne tak zády ke koši nebezpečných hráčů, prospělo by to celému týmu. Teď už je ale jen otázkou pár dní, než se zapojí nová posila Špralja (Pavel v pátek ještě netušil, zda chorvatský pivot zasáhne do nedělního utkání doma s Mariupolem) a vrátí se po zranění Naymick a tyhle problémy odpadnou.    
 


Pojďme ke hvězdám - vy jste se v některých sekvencích potkal jako obránce i s uměleckým rozehrávačem Milošem Teodosičem, který však hrál spíš jako svůj stín. Jak se zdál jeho výkon vám a mohl být ještě ve vleku vyčerpání z ME?
Těžko říct. Mně občas i v televizi, když ho sleduju v Eurolize, přijde, že se ho ten zápas jakoby moc netýká. A že hraje na půl plynu. I proti nám bylo vidět, že se nijak netlačil do zakončení a spíš hledal spoluhráče. Těžko říct, jestli to bylo nějakou únavou, nebo se jen šetřil na pro ně těžší zápasy. Určitě ale nehrál ani bodově to, na co jsou od něj všichni zvyklí.

Asi se dalo očekávat, že někdo z důležitých hráčů CSKA po středeční Eurolize v Kaunasu bude odpočívat. A odpočívala i superstar Kirilenko. Jak vás mrzela právě jeho neúčast?
U všech ostatních by si šlo říct, že se s nimi určitě potkáme ještě v březnové odvetě doma, ale u Kirilenka, který by se v případě ukončení výluky vrátil do NBA, to není zdaleka jisté. A u něj to tedy mrzí nejvíc. I v NBA má ohromné jméno a zahrát si proti němu by rozhodně stálo za to.

Kdy jste zjistili, že nebudou hrát Kirilenko, Šiškauskas a Lavrinovič? A co to znamenalo z hlediska urychlené změny taktiky?
My jsme to zjistili až těsně před zápasem. Taktika se upravit musela, v základu nebyl ani Teodosič a v užší rotaci chyběla i tahle trojice. My jsme se chystali na jiné nosné hráče, konkrétně Mejia ještě v ostrých zápasech nenastoupil a proti nám hrál hodně minut. Informace jsme ale měli o všech hráčích, takže tak velký problém to nebyl.

Na závěr pozvánka na domácí premiéru ve VTB lize - v neděli od 16 hodin vás čeká Mariupol Rada Rančíka. Jak velká touha bude na třetí pokus urvat první výhru a jaké to bude mít proti sobě druhý rok za sebou právě exnymburskou oporu?
Rado má letos mnohem větší roli, než měl v posledních dvou sezonách v Galatasarayi. Hraje o moc víc, takže bude hodně těžké ho bránit. My se ale musíme připravit na všechny hráče, nejen na něj, i když on se bude chtít jistě v Nymburce ukázat. Naším úkolem bude konečně nějaký zápas dotáhnout k vítězství. Venku jsme vyhrát pouze mohli a proti silným jsme mohli jen překvapit, doma bychom už měli trochu vzít roli favorita na sebe a najet na vítěznou vlnu.