Výluka NBA nabrala zpětný chod! Do manéže vstoupili agenti a Celtic O´Neal přišel se zásadním vyhlášením

14.09.2011 - Redakce
počet přečtení: 1958
vytvořeno 14.09.2011, upraveno 14.09.2011


Po posledním velkém jednání, spíš však nejednání, je už téměř jisté, že NBA nezačne v termínu a že může narůst počet borců, kteří si zkusí nají práci v Evropě. Hráči i majitelé klubů zůstali zakopáni ve svých pozicích a nepohnuli se dál ani o píď. Co hůř - někteří hráči tvrdí, že nastal zpětný chod. A to mají tréninkové kempy začít oficiálně už za necelé tři týdny, tedy 3. října. Nová sezona měla původně startovat 1. listopadu.

Po posledním velkém jednání, spíš však nejednání, je už téměř jisté, že NBA nezačne v termínu a že může narůst počet borců, kteří si zkusí nají práci v Evropě. Hráči i majitelé klubů zůstali zakopáni ve svých pozicích a nepohnuli se dál ani o píď. Co hůř - někteří hráči tvrdí, že nastal zpětný chod. A to mají tréninkové kempy začít oficiálně už za necelé tři týdny, tedy 3. října. Nová sezona měla původně startovat 1. listopadu.

Výkonný ředitel Hráčské unie Billy Hunter obvinil majitele, že odmítají jakékoliv ústupky. Šéf NBA David Stern kontroval, že hráči trvají na zachování současného měkkého platového stropu a bez něj odmítají diskutovat o čemkoliv dalším. A právě tento požadavek vedení ligy hodně štve. Spor o tvrdý platový strop se stává tou hlavní překážkou jakékoliv dohodě.

Hunter uvedl, že hráči byli odhodláni k významným finančním ústupkům, ale chtěli za to zachování měkkého stropu. "Nemůže to být naše totální kapitulace," řekl.

Stern k tomu podotkl, že vlastníci jsou zcela jednotní v tom, že je třeba ustavit systém, který by dával šanci všem třiceti týmům.

Vedle platového stropu je druhým sporným bodem dělení výnosů ligy. Dosud hráči inkasovali 57 procent a před začátkem výluky navrhli snížení na 54,3. A tvrdí, že vlastníci jim navrhují méně než 50. Hunterovo řešení? Odsouhlasí tvrdý strop, pokud hráčům z výnosů připadne 65 procent.

Prezident Hráčské unie Derek Fisher řekne nyní svým kolegům, že sezona zřejmě nezačne včas. A Hunter zostra a nikoliv poprvé dodal, že hráči jsou připraveni radši vynechat sezonu než přijmout aktuální návrhy majitelů.



Stern vysvětlil nemožnost udržení současné situace na následujícím příkladu: "Lakers vydávají na platy víc než 100 milionů dolarů ročně, na druhé straně Sacramento pouze 45. A to pro nás není přijatelné."

Další věc, na kterou však upozorňují experti, je to, že majitelé se musí dohodnout spolu na modelu sdílení příjmů ligy, neboť kluby z malých trhů se nemohou ani vzdáleně rovnat týmům jako New York nebo LA Lakers. To platí i o oblasti příjmů z TV práv. Jinými slovy: tvrdý platový strop by sám o sobě požadovanou vyrovnanost po všech stránkách nezajistil.

Malá odbočka do historie: platový strop - ten vůbec první v americkém profi sportu - byl v NBA zaveden v roce 1984. Od té doby uchvátilo titul jen 9 celků. V NFL a NHL to bylo 14, v baseballu dokonce 17. Ve snaze o vyrovnanost soutěže byla NBA dosud nejméně úspěšná.

Na tohle téma tvrdě zaútočil Celtic Jermaine O´Neal: "Pokud to celé je o tom, že kluby z malých trhů nevydělávají, tak proč se všechny kluby o celkové výdělky nepodělí jako v jiných ligách?!"  

Podle O´Neala by po přijetí návrhu majitelů hrozilo následující: ze hry by vypadly všechny platové výjimky a mnohé platové garance, což by vedlo k brutální individualizaci hry. Většina soupisek by měla jen pár hráčů s nejvyššími platy a zbytek, který by bral "drobné" a žil víceméně z roku na rok. Nůše hráčů by tak musely tvrdě bojovat a mít pravidelně slušné statistiky, aby si vůbec vydělaly.

Takový případ v minulosti nastal třeba v LA Clippers, kde super boháč a majitel klubu Donald Sterling neprodlužoval kontrakty (před vypršením) všech hráčů, kteří se měli stát volnými, a každý tak hrál jen na sebe.

V americkém fotbale a baseballu podle pozorovatelů týmy těží z hráčů pod dlouhodobými smlouvami. Tyto celky jsou pak daleko produktivnější. Naopak v basketbale týmy ničí osobní cíle každého hráče.

Zatím posledním "vkladem" do této čím dál víc houstnoucí situace je zpráva o snaze pěti velkých agentů, zastupujících zhruba třetinu všech hráčů, o decertifikaci hráčské unie. To by z odborové organizace učinilo obchodní a mohla by se pak s NBA například soudit a žalovat ji. Zároveň by to také zničilo vše, co dosud existovalo. Rovnalo by se to prakticky vyhlášení války.  

Jde o následující pětici agentů: Bill Duffy, Mark Bartelstein, Jeff Schwartz, Dan Fegan a Arn Tellem, který zastupuje i Jana Veselého. Mají za to, že finanční síla je teď téměř úplně na straně majitelů a to je třeba změnit. A právě decertifikace by mohla být tím nástrojem.

Agenti o tom už s Hunterem mluvili, ale ten zatím toto řešení odmítá. Tvrdí, že hráči o něm nyní neuvažují. Hunter zatím podnikl jinou věc: podal stížnost k Národní radě pracovních vztahů, kde tvrdí, že NBA nevyjednává čestně. Výrok rady čeká během nejbližších týdnů.

Pokud by rozhodnutí bylo ve prospěch unie, mohla by být výluka prohlášena za nelegální a znamenalo by to její ukončení. Tato pravděpodobnost však není velká.

Zpět k decertifikaci. Pokud by zmíněná velká pětka agentů přiměla k podpisu petice, žádající tento proces, 30 procent všech hráčů, muselo by dojít k veřejnému hlasování přede všemi hráči. A jestliže by tam decertifikace získala většinu, bylo by "vymalováno".

Jsou však i agenti, kteří jsou proti decertifikaci. Například Happy Walters, Jeff Austin nebo Rob Pelinka, zastupující Kobeho Bryanta či Dereka Fishera.

Jak poznamenávají experti třeba na ESPN, pokud liga nezačne včas, budou ve větší výhodě majitelé. Pak už si budou podmínky diktovat ponejvíce oni. Hráči sice tvrdí, že letos jsou finančně na výluku připraveni líp než v roce 1998, přesto hrana začíná zvonit právě jim.


Zpracoval
Petr Hamták