Válečnický manuál na tuřího siláka odhalil J-Houška

INTERVIEW Z KOOPERATIVA NBL   Už už se zdálo, že nový Tur Cory Abercrombie bude kosit ligové protivníky dál jako papírové panáky. Ve středu však ve 4. kole poprvé narazil. A to dost tvrdě. Děčínský Válečník totiž není kluk z porcelánu a hra od podlahy je mu vlastní. A když se k tomu přidá chytrá hra a dlouhé pařáty kapitána Jakuba Houšky, vychází z rovnice i přemožení nepřemožitelného. Svitavský buldozer s parametry menšího bratra Shaqa O´Neala sice stihl slušných 13 bodů, ale pouze 3 doskoky a k tomu ztratil 5 míčů a ze hry musel pro pět faulů už za 27 minut pobytu na hřišti. O klíčových parametrech válečných pokynů pro zápas s Qantem, které jsou v podstatě i návodem pro jeho další soupeře, nyní bude v detailech hovořit již zmíněný centr Jakub Houška.

Jakube, jak jste tedy statného Tura Coryho Abercrombieho dokázali zastavit?
Věděli jsme, že je silný a má hodně doskoků, na českou ligu až nezvykle hodně. Snažili jsme se proto, aby hlavně nedostával moc míčů a neměl prostor hrát. On zatím doskakoval i hodně balonů v útoku a já se snažil ho k nim celkově moc nepouštět. A druhá věc byla, že když někdo od soupeře střílel, on vždycky na ten doskok šel a snažil se tam už dopředu zakořenit. My se proto hlavně pokoušeli ho nějak odtlačit, i když to bylo těžké.

Aby nedostal moc míčů, museli jste ho bránit hodně proti přihrávce?
Cílem bylo, aby neměl volnou pozici, nebo si do ní ani nemohl naběhnout pro balon. A spíš ho nechat, aby hrál z trojky než zpod koše. Oni pro něj hrají různé typy clon, na které nás ale trenér připravil, měli jsme to v hlavě a fungovalo to.



Co když jste se k němu přes clonu nemohl dostat?   
Já se vždycky dostal, jsem šikovnej. (smích) Ono se to ani moc nestávalo, díky dobré přípravě takových situací bylo málo. A byla výhoda, že se skoro nedostával pod koš v různých mismatchích (kdy by ho bránil po přebrání někdo menší). Protože v druhé půlce k tomu asi třikrát za sebou došlo, kdy mu to shodili pod koš, a s tím už si dokázal poradit. Jak je silný, je to pro něj už jednoduché. A tomu jsme se snažili zamezit. Anebo jsme si vypomohli týmovou obranou, kterou máme dobrou. Takže sem tam vypomohlo křídlo, než jsme se k němu vrátili my dlouzí.

A od útočného doskoku jste Abercrombieho odtlačovali ve dvou, že měl jen dva za 27 minut?
To ani ne. Jeho jediná nevýhoda je, že i když sílu má, je menší, tedy třeba ve srovnání se mnou. A když jsme ho dobře drželi na zádech, neměl takový výskok, aby míč získal. Třeba měl i smůlu, že se mu tentokrát nic neodráželo do ruky. Nebo my jsme tak dobrý. (směje se)

Jak jste čelili tomu, aby vás Abercrombie nenatlačil pod koš už při střele spoluhráče?
O tom jsme věděli. Já se to snažil ustát, aby ten doskok neměl jednoduchý. A když už jsem viděl, že jsem zatlačený moc pod obroučku, aspoň jsem to někomu pinknul, aby balon doskočil jiný spoluhráč za mnou. On to tak měl hodně ztížené a možná i střely spoluhráčů, které jsme jim taky dost komplikovali, nebyly podle jeho představ.

Celkově na vás hlavní opora Turů nehrála příliš často 1 na 1?
Potom už hrál hodně čelem ke koši a z větší vzdálenosti. Mně se třeba líbilo, jak hraje 1 na 1. Není typická čtyřka a dokáže hrát dobře s míčem, ale jeho jedinou nevýhodou je výška. Mít o pět čísel víc, měli bychom s ním mnohem větší problémy. On proti vyšším má někdy problémy dostat se k jednodušší střele. Jinak ale na ty doskoky má dobrý timing a je to hráč, co se na ně nevyprdne.

Vám se navíc povedlo už po 27 minutách ve hře Abercrombieho vyfaulovat.
Myslím, že to bylo naší rychlou hrou. On není zase takový obránce, aby to všechno stíhal. To jsme věděli, snažili se hrát přes něj a on ty fauly nasbíral. Na mě, na křídlech i na rozehrávačích. Tím, jak jsme hráli rychle, a on se soustřeďoval v obraně do prostoru pod košem, mu fauly prostě přibývaly.

Když vám prvních sedm minut druhé čtvrtiny Tuři dali jen dva body, byla tam obrana nejen na Abercrombieho nejlepší?
Asi jo. Hráli jsme, jak jsme potřebovali. První poločas byl dlouho hrozně rozkouskovaný, házelo se moře šestek a to nám nesedí. My chceme hrát rychle dopředu a ve druhé čtvrtině se nám to při dobré obraně dařilo. Pohlídali jsme míče na obranném doskoku a mohli jsme hrát, co jsme chtěli. V další fázi zápasu už to zase bylo horší?

Váš rozehrávač ze základní pětky Tomáš Vyoral odehrál jen 12 minut bez bodu. Měl nějaký zdravotní limit?
Ne, ne. Prostě se mu nedařilo. Naopak Tonymu (Tuckerovi) ano, a protože máme vyrovnanou dvojici rozehrávačů, kteří se dobře doplňují, když to jednomu nejde, tak hrál víc on. Tomáš předvedl famózní výkon minule, teď to bylo horší, ale to je normální. Není stroj. A náš týmový výkon byl pořád dobrý, protože nebezpeční jsou prakticky všichni hráči.   

Jak na vás zatím působí pozměněná sestava, kdy Vyoral nastupuje pravidelně v základu, v němž je nově i dlouhán Kaša coby zřejmě nový trojkový specialista? A nakolik se už zapracovaly obě posily Tucker s Jelínkem?
Tým dál zraje a oba noví hráči nám už ve hře pomáhají. Ještě se naučí pár věcí, aby s námi mohli fungovat naplno. Tenhle tým se utvořil loni a už je na tom líp, noví hráči se přizpůsobují myšlení trenéra a chtějí do toho zapadnout. Budeme ještě lepší a já jsem v tomhle velký optimista. A pokud jde o "Pepu" Kašu, on ne že už je trojkový střelec, on byl trojkopaličem vždycky, aspoň co já pamatuju. Už jsme se mu i minule smáli, že nevystřelí ani jednu dvojku, protože pořád pálí na tři. Se Svitavami už to trochu zlepšil. On tu střelu ale má, hlavně když je v klidu. A Tomáš Vyoral hraje taky dobře, je to pořád jedna z největších nadějí v republice na pozici 1 a má všechno před sebou.