Výkon euroligové kariéry Jana Veselého zůstal utopen v týmové hrůze II. čtvrtky. Itoudis se z historie nepoučil

SUMMARY SEMIFINÁLE EUROLIGY    Možná to byl ten důvod, možná ne. Nejspíš ale o náhodu nešlo. Jan Veselý, jeden z pouhých dvou hráčů Fenerbahce, který už euroligové Final-4 zažil, věděl víc než dobře jednu věc. Nejde podcenit ani jednu jedinou situaci. Nesmí se ani na zlomek vteřiny vypnout pozornost, protože každé zaváhání může být to kritické. To, které rozhodne. Sám to hodně bolestně zažil před pěti lety, v pařížském semifinále proti tehdejším finančním králům Evropy z Olympiacosu, majícím v sestavě i dosud největší posilu z NBA na kontinentu Joshe Childresse.

Veselý byl tehdy sám na kurtu, když se právě americký forward v posedních vteřinách čtvrté čtvrtiny, - za dvoubodového vedení Partizanu - , vznesl za zády soupeřů do vzduchu a snadno dopíchl krátkou - a mimo koš mířící - trojku Teodosiče. Zápas tak dospěl do prodloužení a v něm už srbská senzace toho ročníku soutěže přišla o finále.

Jako by Veselý nechtěl něco podobného zažít znovu, když ve fantastické první čtvrtině za plných deset minut doručil do obruče 8 bodů, přidal 4 doskoky, 3F+ i asistenci a byl o míle nejužitečnějším mužem nováčka Final-4 z Fenerbahce Istanbul.

A jako by všem jeho spoluhráčům, s výjimkou euroligového vítěze Zisese, ta Veselého pařížská zkušenost chyběla. Jako by se nechali uklidnit a zároveň zmást vyrovnanou první čtvrtinou, která jim mohla navodit vědomí, že i proti nadupanému Realu, navíc v jeho hale, to nějak půjde.



Pravý opak byl však pravdou. Stačila ztráta Preldžiče a útočný faul Bjelici (v úvodu druhé čtvrtky pod košem spolu s centrem Erdenem), na němž v zápase viditelně ležela tíha získaného ocenění pro MVP soutěže, a Real v mžiku odskočil na 27-21. Veselý se už po minutě a půl oddechu musel vrátit na hřiště, ale pohromu už nešlo zastavit:

zráta Goudelock a dva body madridského muže první půle Ayona z brejku, vzápětí dva body mexického centra z útočného doskoku a trojka Riverse (první ze 4 za poločas ze 4 pokusů, v zápase trefil prvních 5 trojek). Za tři minuty Real odskočil na 34-23, zasel do řad soupeře paniku a pak už to šlo ráz na ráz:

trojka Nocioniho, trojka Riverse po ztrátě Bjelici, trojka Rodrigueze a ještě dvě Riverse, přičemž druhá přišla po další ztrátě Bjelici. Dvě a půl minuty do konce poločasu svítilo na tabuli pro Fenerbahce hrozivé skore 53-32, jež značilo s 99procentní jistotou jediné - Game over.

Real se hodně díky síle svých podkošových mužů vyrovnal soupeři ve fyzickém segmentu hry, ba dokonce jej v tom předčil, a v útoku odehrál poločas snů! Bez jediné ztráty proti 8 soupeře. Pohyb míče připomínal počítačovou hru, jíž šéfovali rozehrávači Rodriguez (do půle 6 asistencí) a Llull (7), Real navíc využíval přebírání soupeře k naprostému rozkladu jeho defenzivy. A vedle 4 trojek Riverse korunoval hvězdný poločas Ayon: 16 body i 4 asistencemi. Tým měl trojky 14/8, Fenerbahce jen 7/2.

Turecký šampion neměl do poločasu (55-35, druhá čtvrtina 35-14) kromě Veselého (13 bodů za 18,5 minuty, z pole 5/5, TH 4/3, 5 doskoků, 4F+ z 12 týmu, 1 asistence) žádného silného hráče. MVP roku Bjelica za 12,5 minuty doskočil jeden míč, tři ztratil.       

Fenerbahce, které v základu mělo na první minuty mladého rozehrávače Sipahiho, v zápase takové velikosti chyběl silný playmaker, kterým by v plné formě a síle byl zraněný Hickman, jenž loni vedl k titulu Maccabi, a zápasy dokázal svou prezencí ohromně ovlivňovat. Real tu v bleskurychlých Rodriguezovi a Llullovi disponoval značnou výhodou. A když se Fenerbahce nepovedlo získat jistotu ani obvykle silným doskokem, a navíc se neprosadily opory, nebylo jak soupeři vzdorovat. Tým navíc do půle použil jen 9 faulů, když taktickými zákroky vůbec nestíhal zastavovat brejky Realu. A kouč Obradovič se mohl na lavičce uvztekat.  

Veselý se chytil od samého začátku. Jím strážený Reyes šel za rozčilených gest a házení čutorou s vodou brzy ze hry kvůli faulům a neprosadil se ani jeho záskok Slaughter. Ten si na aktivním Čechovi, kterého navíc často hledali spoluhráči, udělal celkem tři fauly, Ayon dokonce 4 a jak mexický centr, tak Reyes se po zákroku na něj ve druhém poločase vyfaulovali.

Veselý, který už po poločasové šichtě vypadal jako horník po týdnu stráveném v dole, tentokrát s nebývalou jistotou proměňoval i šestky: po 10 získaných faulech měl bilanci 10/8! V závěru půle se navíc blýskl i zablokováním Fernandeze zezadu skrze hrábnutí do zakončení ve dvojtaktu. A hned na to krajana v přestávkovém rozhovoru zpovídal pro Euroleague TV český vítěz soutěže Jiří Zídek.



V enormně fyzické bitvě, kde se soupeři nemilosrdně sráželi a používali i velmi ostré zákroky, bylo odpískáno na obou stranách po 30 osobních chybách a trestná bilance zněla 27/22 ku 28/22. Real měl o něco víc na útočném doskoku (11-9) a mnohem lepší byl ve ztrátách (4-13), kdy své první se dopustil skrze útočný faul Slaughtera až po více než 24 minutách. První klasickou ztrátu však udělal až Llull, a to 12,5 minuty před koncem!

Obraz hry, v němž Fenerbahce ještě v úvodu druhé půle připomínalo žákovský tým na prvním turnaji, se měnil jen pozvolna. Turecký tým sice krůček po krůčku vystoupal až ke snížení na 10 bodů (dvě minuty před koncem, o 12 bylo skore 4,5 minuty do konce), ale přes další chyby nebo trefené střely Realu se k většímu ohrožení soupeře nedostal. Hrůzná druhá čtvrtina se 7 madridskými trojkami se prostě vymazat nedala. Real měl navíc za pouhých 22 minut na kontě už 11 tref zpoza oblouku.

Jan Veselý si tak svůj 37minutový pětidunkový monstr výkon v nejdůležitějším zápase sezony, svůj vůbec nejlepší v dějinách soutěže s efektivitou 31, bude pamatovat jako ten, který zřejmě viděla na vlastní oči řada zástupců klubů NBA, ale také jako ten, který byl týmem zcela promarněný. Jeho parametry byly: 20 bodů (z pole 8/6), 6 doskoků, 2 asistence, 1 zisk, 0 ztrát, 10F+ a +2 body v plus/minus.

Na pivotův krátký komentář k zápasu už na jeho facebookovém profilu reagovaly desítky lidí, většinou zřejmě fanoušků Fenerbahce. Děkují v nich za výkon jemu i týmu a porážku neberou tragicky.  

Střelecky lepší než Veselý byl z týmu jen (příliš pozdě se rozjíždějící) Goudelock (26, z toho 21 v druhé půli), 12 bodů stihla (do půle rovněž neviditelná) dvojnásobná Rising Star soutěže Bogdanovič a 11 bodů vsítil před vyfaulováním zcela frustrovaný Bjelica. Real měl v kulise 12.630 diváků hned 6 dvojciferů, z nichž nejlepší byl s 18 body, 7 doskoky a 6 asistencemi Ayon a se 17 body Rivers. Tým trefil 14 trojek z 30 pokusů proti bilanci 18/7 soupeře.

"Real má spoustu hráčů, kteří dokážou dát body, a navíc byli tvrdší a odolnější než my, z čehož jsme šíleli. V první půli jsme to nebyli my," přiznal rozehrávač Fenerbahce Nikos Zisis.

"Madrid hraje velmi agresivně a tak jako s námi hrál celou sezonu. Jako tým jsou spolu už čtvrý rok a to je velká výhoda. Už dobře vědí, jak spolu hrát," přidal další plus soupeře kouč Željko Obradovič.

A jeho bývalý svěřenec Pablo Laso, současný trenér Realu, doplnil důležitou součást taktiky: "Chystali jsme se na hru pick and rollů soupeře, který je třeba mít pokrytý, stejně jako akce, jež po něm následují. A vlastně jen v poslední čtvrtině z toho Fenerbahce trefilo několik otevřených střel."



Stará pravda říká, že kdo se nepoučí z historie, je odsouzen k tomu prožít ji znovu. A přesně to se stalo týmu CSKA, nebo přesněji těm jeho hráčům, kteří v něm působí poslední roky. A ač u toho tehdy nebyl, poučit se z minulosti mužstva měl i stále ještě trenérský nováček na lavičce CSKA Moskva Dimitris Itoudis.

Moskesvký armádní klub už by se nyní měl bát, jako pověstný čert kříže, euroligových Final-4. Bez ohledu na sílu sestavy, bez ohledu na rozpočet přesahující miliardu korun (tedy přibližně 10násobek nymburského), bez ohledu na zkušenosti a dosažené individuální úspěchy jeho opor. I bez ohledu na poslední posílení o Andreje Kirilenka.

Čerstvý důkaz o tom poskytlo první semifinále letošního ročníku Euroligy, jež skončli pro CSKA dalším nepříjemným šokem. A i když hlavním oslavovaným činitelem utkání je nejlepší evropský hráč současnosti Vassilis Spanoulis z Olympiacosu, který po celozápasovém trápení rozhodl 8 body za poslední 2 minuty a jedenácti za poslední 3,5 minuty, což značilo všechny tři jeho trojky na šestý, sedmý a osmý pokus i jedinou dvojku na sedmý pokus), hlavní díl viny za porážku nesou moskevští hráči a jejich trenér, jenž jako hlavní zažívá své premiérové Final-4.

Itoudis v klíčových závěrečných minutách nevzal v potaz minulost některých svých hráčů a to zejména svého letošního top skórera Miloše Tedosiče. Super talentovaného playmakera, který přes všechny své velké kousky v dresu srbské reprezentace má už od působení v Olympiacosu pověst toho, kdo na klubové úrovni v těch největších zápasech selhává. A opakuje se to i při působení v CSKA, kdy jeden z oněch bídozápasů Teodosič zažil i v euroligovém finále 2012, pro změnu opět proti Olympiacosu, který se ke triumfu odrazil z minus 19 bodů ve třetí čtvrtině.

Další takový duel přidal playmaker na své konto i v pátek 15. května 2015. Číselně jeho 23 minut postihují tato čísla: 8 bodů, střelba 9/2, 2 získané fauly, 5 asistencí, ale také 6 ztrát, z toho do půle 0 bodů, 4 asistence a 5 ztrát. Zřejmě jen Bůh a Dimitris Itoudis vědí, proč tři minuty do konce, když tým začal ztrácet devítibové vedení (63-54, zbývalo 3:38), poslal na hřiště právě Teodosiče. A to za Jacksona, který v utkání zazářil rekordními 7 zisky!

Srb za stavu 63-59 "nezklamal". Ihned po příchodu na hřiště minul dvojku a po snížení Sloukase přidal ze záklonu i minutou trojku. Jako by neregistroval, že zápas nezačíná, ale končí a za minimálního vedení je třeba jít do vysokprocentnějšího zakončení.



Po útočném doskoku jeho minuté trojky bohužel pro tým podruhé za poslední minutu ztratil De Colo, s 18 body top skórer týmu v utkání. A až když Spanoulis svou druhou trojkou poslal soupeře do vedení, stáhl kouč Teodosiče (po minutě na hřišti) opět ze hry.

Kola dějin už se ale nezadržitelně točila směrem ke zkáze favorita sezony. A jejich hlavním hybatelem se stal Vassilis Spanoulis. Ten šel do koncovky s pouhými dvěma body u pasu, když po většinu zápasu byl soupeřem úspěšně zavírán, zdvojován, přebírán a blokován a z pole netrefil ani vrata od stodoly. Útok jeho týmu se pak ocital v rozvalinách ztrát.

Po 36,5 minutách měl bilanci dvojek 6/0, trojek 5/0, pouhé dvě házené šestky a 3 asistence na 4 ztráty a jeho synek v hledišti raději spal v nárůčí maminky, aby se nemusel na tátovo trápení dívat.

Jenže tenhle táta je frajer z největších. V závěru hodil celé předchozí soužení za hlavu a 3,5 minuty před koncem svou první trojkou snížil na 63-57. Druhou dvě minuty do konce už obracel na 63-64, dvojkou vzápětí zvýšil na tři a jeho třetí trojka na 66-69 už 8 vteřin do konce rozhodla. Bránící Nando De Colo mohl stát, jak chtěl blízko, Spanoulis se stejně trefil. Za stavu 66-69 už Olympaicos zkušeně fauloval a De Colovi tak nedovolil vyrovnání. A když Sloukas vzápětí dal jen jednu šestku na konečných 70-68, Moskvané do závěrečného útoku vyjížděli tak pomalu, jako by zápas sotva začínal.
  
Druhým velkým mužem koncovky pak kupodivu nebyl specialista na vítezné trefy Printezis, ač v utkání vysázel 14 bodů, ale křídlo Sloukas, jenž během obratu v posledních 4 minutách zapsal 7 ze svých 10 bodů a důležitý zisk.

Za CSKA se v závěru netrefovali De Colo (s centerm Chaunem jediný dvojciferný), ani Weems (pouze 9 bodů), zcela neviditelný pak byl Kirilenko, který si pod košem většinou nedůrazně dělal místo pro přijetí přihrávky, a nemohl tak využít své výškové převahy. V semifinále se od něj rozhodně čekalo víc než 5 bodů ze dvou střel z pole, 5 doskoků, 2 ztráty a minus 10 bodů za 19 minut.



I Kirilenko si prožil proti Olympiacosu malé deja vu, neboť ani on nemůže v dobrém vzpomínat na nehorázně zabitou koncovku finále 2012 právě proti mužům z Pirea. A někteří si rok na to užili i porážku pro změnu v semifinále Final-4. Je skutečně neuvěřitelné, že Olympiacos zdolal CSKA ve Final-4 už potřetí za 4 roky. Pokaždé navíc s jiným koučem. A Moskvané od roku 2010 nepřešli ze semifinále už počtvrté z pěti pokusů! Naopak Olympiacos je ve finále už potřetí za poslední čtyři roky, z toho podruhé proti Realu.

CSKA si po tomhle zápase, který nebyl žádným velkým pokoukáním, musí trhat vlasy na hlavě. Moskevský celek se snažil využívat své výškové převahy v obraně (udělil 7 bloků) i v útoku, jenže většinu zápasu zapomínal odstavovat od útočného doskoku, a to až trestuhodně. Někdy i jediný hráč Olympiacosu doskočil proti přesile soupeře, když nejednou jen nezúčastněným divákem doskakovacího procesu zůstal Kirilenko. Olympiacos navíc využíval každého zaváhání obrany k napadení koše a tím vedle útočného doskoku (16 ku 12) vyrovnával především nůše ztrát (do půle 8-8, po změně stran 5-9). A také dlouho trvající deficit na trestné linii, kdy do půle CSKA vládl 18/14 ku 2/2.

Už tohle by CSKA a jeho nejlepšímu útoku soutěže mělo k úspěchu v zápase stačit, jenže proti byla pro změnu nejlepší defenziva, která po celý zápas při trápení svého šéfa držela tým Olympiacosu nad vodou. I proto se Moskvanům po celý zápas až do koncového odskoku na 9 nepodařilo vést výrazněji. A to Olympiacosu stačilo, protože na koncovky má těch pravých specialistů víc než CSKA.

Olympiacos ve druhé půli dohnal šestkový deficit a vedle lepšího doskoku triumfoval i v trojkách 9-4. Zápas vyhrál, ač v efektivitě vládl CSKA 88-71. V posedních minutách mu podle kouče stejně jako proti Barceloně ve čtvrtfinále pomohlo, že snížil sestavu.

"Možná jsem se pro tyhle chvíle narodil. Hráči i kouč mi věřili a dávali mi míč, i když jsem to měl v zápase 11/0. Tohle vítězství pro mě znamená víc než jiné," zářil Vassilis Spanoulis, kterému v průběhu zápasu kouč stále opakoval, aby byl klidný, že jeho čas přijde.

Kostas Sloukas na adresu fenomenálního spoluhráče dodal: "Spanoulis je velká osobnost, jeden z největších hráčů vůbec. Nezačal zápas dobře, ale na konci trefil čtyři klíčové střely za sebou. To je neuvěřitelné."