Víkend typu Kevin Love a minuty mezi hvězdami

Víc si od minulého víkendu Gabriela Mervínská ani neslibovala. Osmnáctiletá pivotka Kary Trutnov stihla tři zápasy. A všechny byly pamětihodné. V Excelsior Ženské basketbalové lize byla nejšťastnější poraženou při prohře Kary se ZVVZ USK Praha 59:89. Zahrála si totiž víc, než čekala - a ještě stihla čtyři body. Pozornost si však vysloužila hlavně výkony mezi "svými", tedy v dorostenecké extralize, řádila pod oběma koši, až si vyřádila statistiky a la Kevin Love.

V sobotu Mervínská znectila při výhře 76:51 soupeřky z Valosunu Brno 14 body a 19 doskoky. O den později se na úspěchu 75:57 proti Slavii Kroměříž podílela dokonce 24 body a znovu 19 doskoky.

I přes ne právě povedený vstup ční po čtyřech kolech juniorské soutěže její statistiky jak Panská skála nad jejím domovským Kamenickým Šenovem: mezi střelkyněmi je "až" čtvrtá (16 bodů), doskoku (13 míčů) i ratingu (26) vládne s obrovským náskokem.

Plachá hnědovláska přitom do nedávných zápasů nevstupovala právě v pohodě. "Já jsem se toho víkendu hodně bála, první víkend špatný nebyl, spíš průměrný. Ale pak jsem překvapila sama sebe. Vůbec jsem to nečekala," přiznává.

Sama pro sebe si prý dala úkol jasný: řídit se pokyny trutnovského trenéra Martina Petrovického. "Nemám se bát jít do koše a musím furt myslet na doskok," prozrazuje svou předzápasovou mantru. "To jsem dělala a vyšlo to. Po sobotě jsem se bála, že to byla jen náhoda. V neděli to byl sice horší výkon, ale podle čísel jsem to zopakovala."


Starší dorostenky Kary Trutnov jsou svým způsobem obhájkyněmi titulu, před dvěma lety totiž ovládly české mistrovství do 17 let. Uspět o patro výš však bude o poznání těžší, jak si uvědomuje i Mervínská.

"My se hlavně chceme dostat o play-off, pak snad přijde Final-4 a nějaké obhajování. Týmy se během dvou let hodně změnily, jenom my máme stejnou osu. A navíc tři ze základní osy s dorostem netrénujeme a i to je vidět. Připravujeme se s dorostem jednou za 14 dní v pátek před zápasy, a to navíc po tréninku s áčkem, takže jsme unavené. To je docela málo, navíc si jen stihneme zopakovat akce," popisuje 190 centimetrů vysoká hráčka.

Ale určitě si nestěžuje. Naopak, posunu do prvního týmu si cení. "Je to od dorostu velký rozdíl. Tam se trénuje jednou denně, musí se to stíhat se školou. Od doby, co jsem v áčku, mě basket víc baví a je vidět, že se toho i víc naučím. Teď je pro mě obdobnou prioritou jako škola," svěřuje se.

A vrcholem jejích zážitků byl samozřejmě zápas s českým mistrem ZVVZ USK Praha. "Neuvěřitelné!" vydechne Mervínská při vzpomínce na sobotu. "Já jsem si nejdřív myslela, že se na hřiště vůbec nedostanu, ale dostala jsem docela velký prostor. Kolem mě reprezentantky a konečně někdo, kdo byl o dost vyšší než já. Bylo to fakt skvělý," pokračuje v nadšeném líčení.

I když ze zápasu samotného má i fyzické památky. "Pocítila jsem to hlavně od pod košem, kdy jsem třeba dostala loktem do hlavy od Milton-Jones. Na rány jsem si ale už zvykla. Byla to dobrá zkušenost," pousměje se.



S USK teď do Trutnova jezdí i pivotky národního týmu Petra Kulichová a Ilona Burgrová, dvě hráčky, které východočeským klubem prošly. Jenomže Mervínská je jako začínající hráčka ani nemohla chodit obdivovat. Do Podkrkonoší se stěhovala teprve před pár lety.

"Než jsem přišla do Trutnova, ani jsem ho moc neznala. Sledovala jsem spíš Frisco a taky jsem mu trochu fandila. V mém okolí ani žádný ženský basket nebyl, mohla jsem ho sledovat jen v televizi," vysvětluje odchovankyně České Lípy.

 A rozhovoří se o svém mateřském klubu. "V Lípě jsem začínala v šesti letech, strávila tu celou základní školu. Hrály jsme žákovskou ligu, ale moc se nám nedařilo, hodně jsme prohrávaly. Na konci deváté třídy jsem dostala nabídku z Trutnova, kam si mě vybral trenér dorostu pan Kapitulčin, a jsem tu doposud," vypráví o svých začátcích Gabriela.

Svou vzdálenější budoucnost vidí hodně vysoko, ale nijak se ke svému snu neupíná. "Chtěla bych se dostat do reprezentace, ale to je hodně daleko. Přeju si, ať máme dobrou tuhle sezonu, protože je to můj poslední rok v dorostenkách a já bych ho chtěla nějak úspěšně zakončit," poznamenává.

O četných nedostatcích ve vlastní hře ví a bojuje s nimi. "Rezervy jsou ve všem. Střelba z dálky, dribling. A i to doskakování. Že se mi povedl jeden zápas, neznamená to, že jsem v tom dobrá," poznamená. A taky tuší, že se mezi osobnosti ligy nedostane snadno a rychle. Že její růst bude spíš pozvolný.

Do širších výběrů mládežnické reprezentace ji totiž dostávala hlavně centimetry. A ty na užší výběry zatím nestačily. "Poprvé jsem v šestnáctkách byla, když jsem ještě hrála za Českou Lípu a ještě neuměla skoro nic. No a podruhé, to jsem už byla v Trutnově, u mě ještě nenastalo tak velký zlepšení. To se mi povedlo až v další roce," vzpomíná klasická pětka.

Jedinou reprezentační zkušeností Mervínské prozatím zůstávají loňské olympijské hry mládeže v Singapuru, kde se hrála varianta 3 na 3. "Byl to sice jiný basket, ale hlavně to byla olympiáda. Něco úžasnýho, na to nikdy nezapomenu," svěřuje se.

Ovšem "streetballové" variantě basketbalu Mervínská právě nepropadla. "Je strašně rychlý, není tam čas na nějaký vymejšlení nebo driblování. Musí se hrát rychle do koše. Líbí se mi, ale pět na pět je pro mě lepší."