Vůdkyně Pardubic o kopanci a výměně rolí s muži

První zápas jako favorit, třetí výhra v Excelsior Ženské basketbalové lize. Tak se do kroniky Plisky Studánka Pardubice zapíše nedělní duel s pražským DSK Basketball (alias Karlínem). Za úspěchem 71-60 domácí kráčely od začátku až do konce.

"Já myslím, že jsme trošku jinde než ten Karlín," načala své hodnocení utkání kapitánka vítězek Hana Kramperová tradičně. Ale poprvé po dlouhé době to myslela jako lichotku směrem k pardubickému týmu.

"Výsledek tomu nakonec ani neodpovídá, mohlo to skončit mnohem větším bodovým rozdílem," pokračuje v pozitivních slovech nejlepší střelkyně (17 bodů) vítězného celku.

Pro současné zážitky pražských sousedek ze spodních příček tabulky má ale pochopení: "Podle mě vystupují tak nějak podobně jako my minulý rok, je tam vidět, že se ještě nestihly srovnat s tím obrovským skokem, který mezi první ligou a ŽBL je."

Kramperová tak potvrzuje slova svého trenéra Romana Chocholouše, podle něhož rozhodly zkušenosti. "Ten rok v soutěži se musel projevit," přitakává šestadvacetileté křídlo.

Zrádnost premiérového duelu v roli favorita si ale v Pardubicích před uplynulým víkendem uvědomovali. "Určitě jsme cítili, že bychom měli vyhrát. Zatím jsme chtěli vyhrávat, mohli jsme překvapit, ale teď poprvé jsme cítili, že dokonce musíme," připouští Kramperová předzápasovou nervozitu.



Ta se však po neděli proměnila ve velkou úlevu a Východočešky se teď dívají ještě výš. Třeba na desáté, třeba ještě lepší místo. "Já myslím, že určitě, pro nás byla jen škoda, že jsme s Karlínem hráli takhle pozdě. Tohle byl ten zápas, který jsme potřebovali. Určitě nás to nakopne směrem dopředu a už to bude jenom lepší," věří kapitánka.

A dodává: "V lize jsou týmy, se kterými hrajeme v poslední době celkem vyrovnaně, určitě bychom doma měli vyhrát i jiný zápas." Kam míří její vzkaz? Do Prahy na VŠE, do Hradce Králové i do Brna na Valosun.

Smělá slova znějí také proto, že si během 14 měsíců mezi elitou prošla vývojem herní tvář Studánky. "Už to snad není tak zmatené jako dřív, je snad vidět, že v určitých chvílích můžeme hrát naprosto vyrovnaně skoro s kýmkoli. Pak ale přijdou výpadky, které nás připravují o lepší výsledky. Ale už jich není tolik jako dřív," hledá Kramperová pozitiva na pardubické cestě.

Tým navíc nesužují zdravotní komplikace. "Na rozdíl od minulé sezony, kdy jsme byly od začátku limitované zraněními, letos naštěstí držíme," těší kapitánku.

To však platí až na dvě výjimky. Sedmnáctileté naděje Eliška Chocholoušová se Žanetou Duškovou musely odepsat podstatnou část sezony. "Obě si urvaly kolena. Eliška by se měla někdy v lednu, únoru vracet do hry, Žaneta byla na operaci snad až v říjnu, tam nevím, jestli bude moct vůbec zasáhnout," prozrazuje vůdkyně kabiny.

A ještě něco se v pardubickém ženském basketbalu změnilo: hráčky dostaly vlastní halu, v Dašické ulici. "Je moc pěkná, určitě je na naší střelecký potenci vidět, že konečně trénujeme tam, kde potom hrajeme. To dřív nebylo a bylo to znát. Teď už máme domácí zázemí," vzpomíná na nejistou sezonu v hale pardubických basketbalistů na Dukle.

Jen se hráčky Studánky v novém stánku usadily, už se začalo hovořit i o možném stěhování basketbalistů JIP Pardubice, kterým přestává vyhovovat gigantická ČEZ Aréna.

Změnu role, tedy že by se z hostitele stal host a naopak, ale ve Studánce neřeší. "Nám to může být tak nějak celkem jedno. Pokud do haly půjdou chlapi, musely by se jen dodělat další tribuny," nechává Kramperovou tato možnost klidnou.


Bohdan Zakoš
Foto: BK Pliska Studánka Pardubice