Utajený tahoun lvic Kateřina-B o dících Bohu, útočném nedoskoku, zlomení Japonek a pomoci kouče z Čajek

INTERVIEW BASKETMAGU   "Její výkon bych vyzdvihl. Zahrála opravdu dobrý zápas. Udržela míč, nepouštěla se do experimentů, dobře bránila a hrála jistě. Ve chvílích, kdy se týmu tolik nedařilo, dobře tvořila hru." Velmi věrně vystihl po zápase s Japonskem kouč Lubor Blažek důležitost své nové první rozehrávačky, která má za sebou ve 24 letech už tři ME a jednu olympiádu, ale až na svém premiérovém světovém šampionátu zastává roli čísla 1. A tahle Piešťanská Čajka ji zatím zvládá parádně. Sází 9 bodů na utkání, s 6 asistencemi je druhá na celém MS a k tomu při 173 centimetrech přidává i 4,5 doskoku, což z ní dělá třetí top rebounderku týmu, kdy ční i nad zraněním kotníku limitovanou pivotkou Burgrovou. V duelu s Japonskem přežila i horkou chvilku, když za pár minut nabrala tři fauly, aby pak dohrála s nákladem 32,5 minuty bez jediného dalšího faulu. A také s bilancí 11 bodů, 6 doskoků, 4 asistencí a nejlepší cifrou v plus/minus (19). O tom, že tým s ní ve hře neztrácí, ani nestagnuje, ale naopak roste, svědčí i třetí nejlepší číslo lvic v plus/minus (+12, za Veselou a těsně za Elhotovou). A to Česko na MS nehrálo s žádnými béčky, ale s šampiony Jižní Ameriky a Asie. I proto zatím Kateřina Bartoňová zaslouží palec nahoru.

Katko, pokud nepůjdete ještě o štok výš proti Španělkám, zatím to stále vypadá na souboj o čtvrtfinále s Kanadou, což je splněný cíl. Máte velkou radost?
Určitě mám, s Japonskem jsme to zvládly. První poločas sice nebyl vyloženě podle našich představ, ale jsem ráda, že jsme dokázaly, že jsme tým a druhý poločas jsme to zvrátily.

Jak vůbec vidíte šance proti mistryním Evropy ze Španělska v závěrečném duelu skupiny?
Kromě Američanek tu máme šanci proti každému. Každé utkání je navíc jiné, Španělsko má taky hodně omlazený tým, i když jistě pořád velmi kvalitní. Ale pro nás je hratelné.

S Japonskem jste odehrály dokonce šest zápasů v přípravě. Jde už teď definitivně zhodnotit, jak dobrý to byl tah?
Těch zápasů bylo opravdu hodně a asi to bylo dobře. Věděly jsme, co od jejich hry čekat, že když se chytnou z dálky, tak bude zle. A to se ukázalo v prvním poločase. Pak jsme ale zabraly v obraně a díky Bohu vyhrály.  



Dvacet minut jste ale hrály podle japonských not. Čím to bylo?
Po pravdě vůbec nevím, proč to tak bylo. Ony zaútočily, daly koš, pak zase my, hrálo se jakoby bez obran. Když Japonky střílely z dálky, my byly na trojce všude o krok pozdě a ony své pokusy proměňovaly.

Na útočný doskok jste proti menším Japonkám celý první poločas a vlastně většinu zápasu chodily jen v jedné hráčce, a to ani ne příliš aktivně. Byl to záměr, nebo se vám tam nějak nechtělo?
Asi to tak být nemělo. Měly bychom tam normálně chodit ve třech, ještě to nemáme tolik zažité. Tohle do příštích zápasů musíme vylepšit.

Až téměř do konce první půlky nešel žádný míč na pivotky pro hru v dolním postavení. Proč se to nevedlo?
Myslím, že nějaké balony dolů tam byly, ale jinak se mi bezprostředně po zápase tohle špatně hodnotí. Nejspíš jsme chtěly hrát spíš přes clony na míč, což nám celkem vycházelo, kdy se pak shazovalo na sbíhající hráčky. Pro druhý poločas už jsme to změnily a házely balony dolů víc.

Právě tohle se pro třetí čtvrtinu změnilo ve vaší hře nejvíc. Míče chodily nekompromisně na pivotku Kulichovou a ta pod košem zářila. Proběhla v tomto směru v kabině důrazná promluva?
Trenér to tam zmiňoval, abychom pod koš hrály víc. Nevím, jestli jsme se předtím bály na Petru hrát, že si (po zranění kotníku) ještě nebyla tolik jistá. Ona ale ukázala svoji zkušenost a pak to pro nás zpod koše zachránila.  



Vy jako ústřední playmakerka jste měla velmi brzy tři fauly. Šla jste do toho tentokrát moc zhurta?
Já jsem do toho vždycky zapálená. Udělala jsem si první faul, pak druhý a při tom třetím už mi trochu ujely nervy. I tohle k basketu patří. Nakonec jsem to ale dohrála.

Do zápasu se také parádně trojkovou bilancí 5/4 vložila Kateřina Elhotová, která zažila skvělý druhý poločas...
Katce to nepadalo s Brazílií, ale na Japonsko se vyspala líp a já jsem ráda, že se takhle trefovala.

Japonky měly za poločas jedinou ztrátu, za zbytek zápasu pak osm. Bylo to spíš jejich klikou, nebo vaší málo agresivní obranou do poločasu?
Japonky jsou strašně rychlé a nebrání se snadno. My máme na křídlech i postech vyšší hráčky a jsme tam o něco pomalejší. Naše obrana nebyla tak agresivní jako jejich a jim se pak hrálo líp.

Změnily jste do druhé půlky něco právě v obraně?
Ne, ne. Vše zůstalo, jak se řeklo na začátku. Byli jsme domluvení, že my malé jsme měly dostávat minimální výpomoc od pivotů.

Závěrečná otázka je osobní: Co s vámi kdo za poslední rok dva provedl, že z vaší hry už prakticky vymizely zběsilé nájezdy i divoké střely a třeba s Japonskem jste působila poměrně suverénním a jistým dojmem?
Asi je to i věkem, dozrávám. Taky mi hodně pomohl trenér Martin Pospíšil v Piešťanských Čajkách, kde jsem získala sebevědomí a zlepšila se ve věcech, které jsem potřebovala. Podle toho se teď snažím hrát.