Tužby Kateřiny E. splněny za pouhých 40 minut!

Za svůj vzor označila a zřejmě i dál označuje národní kapitánku Horákovou. Včera s ní v tom základu byla.

Její oblíbená hláška je Made in Forrest Gump: "Bubba byl můj úplně nejvíc nejlepší kamarád". Včera tím Bubbou pro svůj vzor byla.

 

A konečně: čtyři dny před loňským Štědrým večerem Kateřina Elhotová pronesla, že velký hráč se pozná v tom, že na sebe v důležitých okamžicích bere těžké střely. "A já chci být velký hráč," podtrhla významně.

 

I když minula všechny čtyři trojkové pokusy, při nichž pro ni typicky přepadává dopředu, tři ze čtyř svých dvojek zařídila z delší vzdálenosti. Třemi dvojkami pomáhala na začátku rozjíždět nakonec klíčový náskok týmu, tříbodovou akci pak přidala ve třetí čtvrtce, kdy po dotažení Messiových krajanek utrhla skore už na klidnějších 11 bodů.

 

Třikrát asistovala i doskočila a také - vedle Ferančíkové jako jediná z hráček s podstatnější minutáží ani jednou neztratila míč.

 

Ten zápas možná definitivně stvrdil přerod hráčky Elhotové v Hráčku Elhotovou.

 

Důvod k oslavě?
Snad kdyby šlo o finále, přišlo by v případě Kateřiny na řadu několik Cubů libre, teď je ale doba toho nejpřísnějšího suchého zákona. A navíc, tahle stále ještě "dvacítka" míří výš.

 

"Pro naše sebevědomí bylo super vyhrát první zápas, určíte si ale uvědomujeme, že musíme zůstat nohama na zemi a že Rusky budou zcela odlišný zápas."

 

Pokud by si toho někdo nevšiml, upozornila, že duel byl setsakramentsky tvrdý, ale tým se s tím se ctí vyrovnal.

"Argentinky šly okamžitě po rukách, nemazlejí se s tím a hned, jak přestanete driblovat, to okamžitě pocítíte. Dostanete rány přes ruce, jdou do toho fakt po hlavě, na což nejsme zvyklé."

 

 

Jak je možné, že to soupeřkám procházelo a třeba ve čtvrté desítce měly dlouhé minuty jediný faul?

 

"Ony to dělají tak, že to rozhodčí nevidí - kde sudí nejsou, tam vám dají ránu. V tom je ta tvrdost zákeřná. Fauly jim nepískají a jim pak dlouho nepřibývají," odhalila Kateřina.

 

A dostalo se i na okamžik, kdy tým vedl o 19 bodů a soutěžící, čekající mezi příslušníky "sedmé velmoci" (ta hned za Čínou) na poločasový "lucky shot" o auto, bezelstně prohodil: "To už by mělo být vyhrané, ne?"

Být to o 25 a ne "jen" o 19, dalo by se pokývat hlavou. Jenže ihned za těmito slovy následovala argentinská šňůra 13-0 a v poločase "tu byl opět zápas".

 

"Asi jsme tam trochu polevily. Nevím, jestli jsme se spokojily s tím, že to už je velký náskok," použila Kateřina frekventovanou odpověď sportovců pro podobné případy.

 

A bylo ještě hůř. To když rozehrávačka Horáková za necelé dvě úvodní minuty třetí čtvrtky natočila tři ztráty. A přišel další velký part Elhotové, kdy měla za úkol svému vzoru v nouzi podat pomocnou ruku.

"Nějakou roli jsem tam hrála. Měla jsem Hance někdy pomoct, abychom šly (při vyvážení míče) ve dvojici a ony ji tam nevypresovaly. Věděla jsem ale sama, že v tu chvíli pomoct potřebuje."

 

Když se zažehnaly horké chvíle, mohla si hudbymilovná playerka naplno užít hukotu v hale. "To bylo super. Na takovou kulisu nejsem zvyklá. Když člověk získal míč, okamžitě cítil, že hala s ním žije a to je pro nás hrozně důležité."

 

Pak už v říjnu 21letá křídelnice začala přemýšlet nad překážkou číslo 2 - Ruskem.

 

"Musíme jim hlavně zabránit ve snadných bodech zpod koše a pak se samozřejmě prosadit v útoku. Rychlý přechod do útoku by na ně měl platit. Bylo by fajn, kdybychom to vydržely celý zápas."

 

Na rozdíl od kouče Blažka včera odpoledne po sledování televizního zápasu Japonsko - Rusko neměla pocit, že by americká rozehrávačka Ruska Becky Hammon měla horší den.

 

"I když nedává moc bodů, perfektně diriguje družstvo a každý ví, co má dělat. Není zbrklá," soudí Kateřina.

 

A my si počkáme, co Becky předvede v pátek od 18 hodin opět ve vyprodané hale na Vodově ulici v Brně. I u televizoru to bude stát za to!
 

 

Petr Hamták
Foto: carlosnovotny.com