Trojnásobný vladař o případném druhém místě, prodeji diamantů, ikonickém Juanovi a odplatě nové Barcelony

16.08.2015 - Redakce
počet přečtení: 930
vytvořeno 16.08.2015, upraveno 16.08.2015



19 DNÍ DO EUROBASKETU - INTERVIEW S TROJNÁSOBNÝM ČESKÝM KRÁLEM  
 Když konferenciér Jan Smetana vyzval před vyhlášením nejlepších dvou publikum, aby se přihlásili ti, co si myslí, že druhý v anketě Basketbalista roku skončil Tomáš Satoranský, zvedl ruku pouze vedle sedící "nerozlučný letní druh" Jiří Welsch, který to ale nemyslel vážně. A rozehrávač Barcelony jen nervózně ukrýval obličej do tváří. Už za chvíli ale bylo jasno a 23letý nejvyšší playmaker v dějinách slavného katalánského klubu potřetí v řadě vystoupal pro ocenění český Basketbalista roku. Plným právem. Být hlavním tahounem národního týmu v kvalifikaci o Eurobasket, vypracovat se během jediné sezony z druhého na prvního rozehrávače v jednom z největších velkoklubů, být jeho nejužitečnějším hráčem v play-off Euroligy a až do posledního utkání finále ACB i číslem 1 v play-off španělské ligy, to už je na smeknutí klobouku. A vy si nyní vteřiny do "Oznámení", pódiový rozhovor i bezprostřední dojmy po vyhlášení, jež korunovalo slavnostní večer v Léčebných lázních Mariánské Lázně, můžete prohlédnout z první ruky.



19 DNÍ DO EUROBASKETU - INTERVIEW S TROJNÁSOBNÝM ČESKÝM KRÁLEM  
  
Když konferenciér Jan Smetana vyzval před vyhlášením nejlepších dvou publikum, aby se přihlásili ti, co si myslí, že druhý v anketě Basketbalista roku skončil Tomáš Satoranský, zvedl ruku pouze vedle sedící "nerozlučný letní druh" Jiří Welsch, který to ale nemyslel vážně. A rozehrávač Barcelony jen nervózně ukrýval obličej do tváří. Už za chvíli ale bylo jasno a 23letý nejvyšší playmaker v dějinách slavného katalánského klubu potřetí v řadě vystoupal pro ocenění český Basketbalista roku. Plným právem. Být hlavním tahounem národního týmu v kvalifikaci o Eurobasket, vypracovat se během jediné sezony z druhého na prvního rozehrávače v jednom z největších velkoklubů, být jeho nejužitečnějším hráčem v play-off Euroligy a až do posledního utkání finále ACB i číslem 1 v play-off španělské ligy, to už je na smeknutí klobouku. A vy si nyní vteřiny do "Oznámení", pódiový rozhovor i bezprostřední dojmy po vyhlášení, jež korunovalo slavnostní večer v Léčebných lázních Mariánské Lázně, můžete prohlédnout takříkajíc z první ruky.

Tomáši, už při vyhlášení jste řekl, že letos jste byl ohledně svého anketního výsledku nejvíc v očekávaní. Je o to větší i vaše radost?
Radost tam určitě je, protože s Honzou Veselým to letos bylo vyrovnané. Podle statistik měl i lepší sezonu a navíc se dostal do Final-4 Euroligy. Možná mu trochu uškodilo, že loni chyběl v reprezentaci. Já bych se ale letos vůbec nezlobil, pokud bych skončil druhý, protože Honza měl opravdu výbornou sezonu.

Motivuje vás třetí ocenění v té sérii dál pokračovat?
Motivace je vždycky a já bych tu sérii rád prodloužil. Mojí největší motivací je teď ale mistrovství Evropy a pak to bude pokračovat v Barceloně, kde jsme minulou sezonu nevyhráli ani jeden titul. Ta nadcházející tak bude hraná pod mnohem větším tlakem. Já bych v těch dobrých výkonech rád pokračoval a uvidíme, jestli mi to přinese další cenu.



Lze tři trofeje za sebou označit už za "Satoranského éru"?
(usměje se) To nevím. Je pravda, že před těmi třemi prvními místy jsem byl ještě druhý, takže se pravidelně umisťuju na vysokých pozicích, ale za svoji éru bych to neoznačil. Byl bych rád, kdyby se to říkalo, až budeme s českým nároďákem vyhrávat nějaké tituly. Éru bych vůbec spojoval spíš s výbornými výkony celého týmu.  

Už máte nějakou pokladničku na ty poměrně těžké a pěkné trofeje a také na dva poslední diamantové šperky?
Právě jsem vyprázdnil šuplík, protože ten první jsem prodal na Ramblas (více než kilometrová zábavně-prodejní ulice v centru Barcelony) za 60 tisíc, takže jsem na tom ještě deset tisíc vydělal. Jsem proto rád, že můžu pokračovat ve sběru těchto diamantů a uvidíme, za kolik to prodám letos.  

Hovoříte seriózně?
No jistě.

Jaký měl ten prodej důvod?
(směje se) Dělám si samozřejmě legraci. Nic jsem nikam neprodával. Myslím, že tenhle druhý šperk věnuju někam do rodiny, protože nemá moc smysl mít takové diamanty dva.



Tentokrát jste si s Jiřím Welschem nenachystali na akt vyhlášení žádný žert?
Ne, nic jsme neplánovali. Tohle většinou vyplyne nějak samovolně.

Podílí se na tomhle ocenění hodně výkony v reprezentaci, kde jste vidět víc než v zahraničním angažmá?
Je to možné. Já jsem měl docela dobrou sezonu, i podle statistik v play-off ACB a Euroligy, ale ta role je jistě v reprezentaci větší a možná mělo vliv i to, že na postupu na ME jsme se někteří podíleli výraznější měrou.

Kde vidíte strop aktuálního národního týmu na blížícím se mistrovství Evropy? A představoval jste si už někdy, že zvedáte nad hlavu eurobasketovou trofej, kterou jste teď mohl poznat i zblízka při jejím jednodenním pobytu v Brně?
Sen to být může, ale nepředstavoval jsem si to. Snažím se být realistou, ke každému zápasu přistupuju se stejnou důležitostí a nemyslím do budoucna. Pro náš basket je důležité se soustředit na první cíl, což je postup ze skupiny, a nehledět dál. Konkurence v basketbalu je teď na evropské reprezentační, ale i klubové úrovni obrovská, přibývá spousta úspěšných hráčů i z nebasketbalových zemí a každým rokem je to těžší a těžší. Progres našeho nároďáku je za poslední roky vidět, ale nahoru šly i další jako třeba Polsko nebo Německo, takže to bude vyrovnaný šampionát, kde už postup ze skupiny bych považoval za úspěch. A dál uvidíme...

Byl váš poslední rok individuálně nejvydařenější, nebo to byla spíš předchozí sezona, ještě v dresu Sevilly?
Individuálně jsem měl mnohem větší roli v Seville, což v menším klubu, kde není tolik kvalitních hráčů, dávalo smysl. V Barceloně se mi vydařilo play-off ACB, kde první zápasy týmově i z osobního pohledu byly velice dobré. Potom jsme se ale trochu zasekli v semifinále proti Malaze a i ve finále s Madridem se mi statistiky trochu zhoršily. Díky tomu začátku to bylo ale moje nejlepší play-off, už proto, že se Sevillou jsme neprošli ani do semifinále.



Jak snášel zkušenější kolega z rozehrávky Huertas, když se musel posunout do role vaší zálohy?
Těžké to pro něj možná bylo, ale on je skvělý člověk a hodně mi pomohl nejen při tréninku, ale i tím, jak se mnou mluvil mimo hřiště. Jako hráči si samozřejmě nepřejeme nic špatného a pracujeme pro dobro týmu. Marcelinho byl možná frustrovaný z toho, že se mu nedaří, ale přál mi jak ty minuty, tak tu pozici v týmu. I díky téhle kolegiální podpoře šly asi moje výkony během sezony nahoru.

Má Huertas šanci v NBA, kam teď cílí?
Trochu doufá v to, že by mohl získat pozici Pabla Prigioniho, který do NBA odešel až v pětatřiceti. Marcelinho je obrovsky kreativní hráč, který by svému týmu v NBA pomohl. Je tam ve hře větší prostor a on by byl platný.

Vy teď NBA vůbec neřešíte?
Přemýšlím o ní do budoucna, o tom, kde budu ve svých nejlepších letech. Čtyřiadvacet je pro hráče nejlepší věk a já bych si ten sen rád splnil v situaci, kdy budu na vrcholu sil. Před novou sezonou, která bude obrovsky důležitá, se tím ale nechci nijak zaobírat? Neříkám ani, že do NBA najisto odejdu, protože možné je cokoliv, ale sním o ní pořád.

Když teď v létě Barca angažovala na rozehrávku 36letou portorickou legendu a zpěváka s více než 500 starty v NBA Carlose Arroya, co jste tomu říkal?
Tak úplně mě to zase nepřekvapilo. Arroyo je obrovsky platný hráč, což dokázal v minulých sezonách v Eurolize. Je pravda, že teď měl problémy se zraněním, ale pokud by Barcelona měla jakoukoli indicii o tom, že by nebyl schopen hrát naplno, tak by ho nevzala. Tím jsem si jistý. Jak ho znám, může nám dát spoustu zkušeností a herní jistoty. Po stránce přihrávky a kreativity je to jeden z nejlepších borců v Eurolize.



Dali vám z Barcelony vědět, že se Arroya chystají vzít? Nebo se nějaké konzultace tohoto druhu v Evropě zásadně nenosí?
Neee, to absolutně ne! Jde výhradně o rozhodnutí trenéra a generálního manažera.

Zůstanete na rozehrávce jedničkou, nebo si tu pozici budete muset vybojovat znovu?
Chtěl bych tu říct, že i když jsem teď měl větší roli, v těchto velkých klubech se až tak neřeší, kdo je jednička a dvojka. Trenér někdy vybírá podle aktuální formy a někdy i podle soupeře, kdy jednoho z rozehrávačů může využít víc. Pojem jedničky tak u nás až tak nefunguje. Já doufám, že roli budu mít velkou, ale ještě víc doufám, že si s Arroyem budeme na rozehře vzájemně vyhovovat.

Co říká letní proměna kádru (odchody Huertas, Hezonja, Thomas, Lampe, Nachbar, Pleiss, příchody Arroyo, Ribas, Perperoglou, Lawal, Samules, Vezenkov, Diagne) o tom, kam se chce Barcelona v nové sezoně posunout?
Pod košem je jasně dané, že jsme chtěli mnohem atletičtější a taky trochu odlišné pivoty. Hlavní centr Tomič je kreativní hráč a namísto Pleisse, který je po stránce pohybu dost podobný, chtěli v klubu někoho atletického, koho využijeme na bloky, smeče nebo protiútoky. Podepsali jsme spoustu atletických hráčů, což ten nový trend naplňuje, a jen uvidíme, jak ti hráči zapadnou do systému Xaviho Pascuala, který není zrovna snadný. Nicméně minulé sezony měli tito borci výborné.

Jakou roli v posilování sehrála snaha odčinit potupu od Realu z minulé sezony?
To je samozřejmě to nejdůležitější. Pro Barcelonu jako klub je hlavní, že nevyhrála tituly, ale neméně důležité je, že všechny trofeje vyhrál Madrid. To je ta nejprestižnější věc a sehrálo to při posilování obrovskou roli. Stejně jako ji to hraje ve fotbale. Tahle rivalita s Madridem ale není nic nového a bude pokračovat i spoustu dalších let.



Zmírnilo naštvání fanoušků to, že tituly získával v minulé sezoně aspoň fotbalový tým?
Pro nás basketbalisty to rozhodně nic nezmírnilo. Je ale pravda, že basket se na nejvyšším klubovém vedení řešil mnohem víc, protože fotbalisti vyhráli skoro všechno, totéž házenkáři a snad i hokejisti na kolečkových bruslích. Takže zůstala jen jedna sekce, co nevyhrála nic. Na nápravu tak bylo napnuto hodně sil a podle toho se odvíjelo posilování.

Už jste v kontaktu s nejlepším českým házenkářem Filipem Jíchou, kterého Barcelona láká na 4letý kontrakt?
Nevím, jak to dopadlo, ale pokud skutečně přijde, budu za dalšího Čecha v Barceloně rád.

Mezi vašimi letními posilami je i sotva dvacetiletý power forward Vezenkov. Byl coby MVP a top skórer řecké ligy brán jasně do rotace A-týmu?
Právě z téhle pozice MVP řecké ligy bude braný jako důležitý hráč pro A-tým.

Postavou až ikonických dimenzí je v klubu snajpr Juan Carlos Navarro, který se blíží 20 letům odehraným za A-tým dospělých. I přes narůstající problémy s patou se s ním počítá pořád naplno? A platí, co před časem řekl manažer Creus, že Navarro z týmu odejde, až sám bude chtít?
To myslím, že platí pořád. Navarro je doslova nedotknutelná legenda celého klubu, která má respekt vedení i fanoušků. On sám cítí, jak je příští sezona důležitá, a proto i odmítl letos reprezentovat, aby se vyléčil ze všech zranění a dobře se připravil. Na každém zápase s ním je vidět, jak máme mnohem větší respekt od rozhodčích i soupeřů, proto je pro nás ohromně potřebný. A ve velkých utkáních to bylo rozhodně vidět.   



Jeden španělský server přišel na konci minulé sezony s tím, že kouč Pascual se vrátí k někdejší formuli se třemi rozehrávači. Co o tom víte? A je nová posila Ribas tím, kdo by mohl zaskakovat jako třetí playmaker?
To je těžké říct, s trenérem jsem o tom nemluvil. Pau Ribas je alternativou na rozehrávku v obraně i útoku, ale víc napoví až první tréninky s týmem. Teď ve Valencii na rozehře moc nehrál, ale v Caje Laboral a Badaloně něco na jedničce odehrál, takže toho asi je schopný.

Nyní už bývalý kolega-letec Mario Hezonja celou sezonu bojoval se spekulacemi a zprávami o svém odchodu do NBA, jezdili se na něj dívat ze zámoří, on přitom moc nenastupoval. Jak se na něm všechno tohle podepisovalo a jakou mu věštíte budoucnost v nejlepší lize?
Ke konci sezony už trochu bylo vidět, že na draft myslí. Byla tam znatelná frustrace z toho, že nehraje, protože sám má obrovské sebevědomí. To je ale oprávněné, protože jde o skvělého hráče. To, že nehrál, na něj určitě doléhalo. V draftu se pak ale dostal do hodně dobré situace. Orlando je mladý tým, kde už jako nováček může mít solidní roli. Jako atletický skórer se v NBA určitě uplatní.

Před pár dny vám v domácí aréně Palau Blaugrana položili novou palubovku. Už jí bylo třeba, když se na ní střídá tolik sportů?
Asi jo, ale mně osobně nepřišlo, že by ta stará nějak strádala. Možná je to i nějaké osvěžení pro fanoušky, protože vypadá opravdu hezky. Jinak kurt se pro ty různé sporty nemění, jen hokejisté na kolečkových bruslích mají navíc mantinely.
 
Platí, že pro Barcelonu je velký problém naplněnost haly, a to jak při ACB, tak při Eurolize, když permanentkáři příliš nechodí a pro běžné diváky není v oběhu dost lístků?
Je to tak a je to dost těžko řešitelný problém. Ne všichni permanentkáři jsou před zápasem schopní napsat na klub, že nepřijdou, aby se lístky na jejich místa mohly dostat do prodeje. Takové věci majitelé permanentek opravdu neřeší, zvlášť v Katalánsku. (úsměv)



Další zajímavostí je, že Palau Blaugrana nesplňuje nyní již povinnou kapacitu haly pro Euroligu, která je 10 tisíc míst. Lze tu předpokládat, že prostě není možné, aby Barcelona v Eurolize chyběla, a tudíž se přimhuřují oči?
O té povinné kapacitě nevím, že je tak vysoká, ale pozice Barcelony je tak neotřesitelná, že i v Palau hrát může. Teď se už ovšem řeší projekt přestavby fotbalového stadionu Nou Camp a taky zvětšení Blaugrana.

To už vy ale nejspíš nezažijete, že?
Ta pravděpodobnost je velmi malá. Dokončení přestavby se plánuje až někdy kolem roku 2020.