Treml vyvýšil organizaci ME v Česku před MS v Litvě, chystá se na koloděje z Číny a chválí za ztráty s USA

02.07.2012 - Redakce
počet přečtení: 1576
vytvořeno 02.07.2012, upraveno 02.07.2012

INTERVIEW Z MS U17   Petr Treml vede svou skvadru U17 na premiérovém českém mužském MS k vysněnému čtvrtfinálovému cíli. K tomu nyní chybí jediná výhra. Může přijít už v úterý proti 218 čísel vysokému čínskému obrovi. Nejen o tom hovořil v následujícím rozhovoru z místa konání MS.


Petr Treml vede svou skvadru U17 na premiérovém českém mužském MS k vysněnému čtvrtfinálovému cíli. K tomu nyní chybí jediná výhra. Může přijít už v úterý proti 218 čísel vysokému čínskému obrovi. Nejen o tom hovořil v následujícím rozhovoru z místa konání MS.

Trenére, na úvod šampionátu vás čekal velmi těžký program. Můžete být s aktuální bilancí 1-2 spokojení?
S touto bilancí jsme spokojeni. Kdyby to někdo řekl, že to takto bude před turnajem, tak bychom to brali, ale při vývoji utkání s Austrálií mohlo být i lépe.

Jak moc týmu pomohla výhra v úvodním zápase nad Francií, se kterou předtím v přípravě třikrát prohrál?
Celé zahajovací utkání bylo pro družstvo nezapomenutelným zážitkem. Věděli jsme, že jsme mohli jen získat a kluci odehráli velký zápas a již podruhé Francii porazili na velké akci. Dokázali jsme eliminovat sílu soupeře pod košem. Velmi si cením na družstvu, že zápas dotáhlo do vítězství i přes menší krizi, kdy soupeř otočil vývoj skore na svou stranu navzdory ztrátě 15 bodů. Tým ukázal svoji vnitřní sílu a byl to nejlepší možný vstup do MS.

Máte možnost po přímé konfrontaci porovnat český basketbal s americkým. V čem jsou Američané lepší a o kolik? Je něco, v čem jste se jim v zápase vyrovnali nebo je dokonce předčili?
USA je zde jednoznačně nejsilnějším týmem, a pokud tu ztratí zápas, jednalo by se o největší překvapení. Američané naše hráče převyšovali nejen po fyzické stránce, ale i basketbalovými dovednostmi. Přesto jsem rád, že jsme s nimi dokázali do 32. minuty hrát přijatelný výsledek (68-52). V čem jsme Američany předčili, tak to byl menší počet ztrát, který se u našeho týmu zastavil na čísle 18 oproti soupeřovým 22, což je sice vysoké číslo, ale proti tak dobré obraně to považuji za dílčí úspěch.



Může těsná prohra s Australany poznamenat tým do dalších zápasů?
Doufám, že si hráči z těsné porážky vezmou pozitivní věci a do dalších bojů v základní skupině to družstvo nepoznamená. S odstupem času hodně mrzí nepovedená šestiminutovka, která posadila na koně soupeře. I tak byl výkon družstva kvalitní a dokázali jsme sehrát s favoritem velmi dobrý zápas.

Jak jste využili volné pondělí, které se v tak nabitém programu jistě hodilo?
Po těžkém vstupním trojboji přišel volný den vhod, obzvláště více vytěžovaným hráčům. Družstvo absolvovalo hodinový trénink v hlavní aréně, při kterém se zaměřilo na hru proti zónové obraně a vylepšení střelby, která zde zatím nedosahuje takové úspěšnosti jako při loňském ME.

Dokázal se Adam Pecháček rychle adaptovat do týmu, když s ním neabsolvoval velkou část přípravy?
Adamovi se střelecky dařilo ve dvou zápasech, ale sám cítí, že mu společná příprava s družstvem chybí. Nejvíce pak při obranných kombinacích a útočných systémech. I přes náročný klubový program a celkovou únavu zatím drží stabilitu svých výkonů a věřím, že tomu tak bude i nadále.

Po dni volna vás čeká zápas s Čínou. S jakou taktikou na ni půjdete?
Mistr Asie zde dokazuje, že patří ke špičkovým světovým týmům, vyjma nepodařeného utkání proti Austrálii. Hrají klasickým asijským stylem založeným na rychlosti a střelbě z dlouhé vzdálenosti a navíc disponují jedním z největších talentů ročníku 1996 - 218 vysokým Zhou-Qi. Podle toho bude zaměřena i taktika utkání, zamezit rychlým protiútokům a vysokého pivota držet co nejdál od našeho koše.

Při očekávaném vývoji skupiny máte nyní postup ve svých rukou. Nebude to pro tým svazující?
Víme, že jedno vítězství nás posune do vysněného čtvrtfinále a rádi bychom tento krok učinili už proti silné Číně. Když se to nepodaří, tak zápas s Egyptem bude o to těžší po psychické stránce.
 
Jaká je v Litvě atmosféra při zápasech a jak jste spokojeni s organizací? Je znát, že je v Litvě basketbal národním sportem?
Při zápasech domácího družstva je vidět, že v Litvě je basketbal náboženstvím, což nám potvrdila i naše milá průvodkyně Milda. Všechna utkání domácích jsou hojně navštěvována i přes konkurenci přímého přenosu v místní televizi. Při ostatních zápasech je bohužel Žalgiris Arena prázdná, návštěvníci jsou převážně z řad rodičů zúčastněných hráčů a mně nezbývá než za celé družstvo poděkovat i našim fanouškům, kteří o sobě v průběhu zápasu dávají vědět a vytváří chlapcům domácí prostředí. Samozřejmě včetně závěrečné pardubicko-hradecké děkovačky. Organizačně je vše zajištěno na úrovni, ale v porovnání s loňským ME vyznívá vše pro české organizátory.


Martin Peterka