TOP 5 událostí 12. kola MNBL: Meno skákající až do nebes, bitva králů a centimetry Williama Hatchera!

BORIS MENO, Z BOŽÍ VŮLE DOSKAKOVAČ

O tom, že Boris Meno má výborné fyzické parametry a dobrý cit na odražené balóny, se všeobecně ví. Doskakovačská vlna, na kterou ale brněnský pivotman momentálně naskočil, je v českých poměrech nevídaná. Menova vlna je zatraceně vysoká, její rozměry se přitom stále ještě zvětšují.
 
Považte sami, za posledních pět zápasů má Boris fantastický průměr 15 doskočených míčů na jeden špíl, a to navíc hned ve třech případech odehrál pod 30 minut! To je na tuzemské scéně výkon minimálně na hluboké smeknutí klobouku. V posledním zápase nashromáždil proti silné pardubické podkošové sestavě (Marek, Pospíšil, Arnold) 18 doskočených míčů, čímž vyrovnal dosavadní rekord sezony Kylea Landryho.

Nebýt zpackaného utkání v Kolíně, v němž brněnská opora zvládla za 16 a půl minuty hry jen jediný doskok, byl by Menův aktuální celosezonní průměr 11,9 d/z ještě vyšší.


P. HOUŠKA VS. LANDRY: BITVA KRÁLŮ NA HANÉ

Pavel Houška a Kyle Landry jsou momentálně dvě nejlepší "čtyřky" v lize. Oba borci táhnou své týmy za úspěchy, oba skórují i doskakují, oba znají sousloví "špatný zápas" jenom z doslechu. Nyní se podruhé v sezoně střetli ve vzájemném souboji, jenž o co více byl vzájemný, o to méně byl jemný.

Bylo to tvrdé, vypjaté, prestižní a důležité, přesto ale korektní. Bitva mezi Houškou a Landrym v utkání Prostějova s Děčínem nabídla hned několikrát přímý souboj obou králů jeden na jednoho a těžko říci, kdo obstál lépe.

Pro Landryho hovoří stěžejní fakt, že jeho ekipa zvítězila (byť s koňskou dávkou štěstí), Houšmen ale byl - bez ohledu na konečný výsledek - herně o něco lepší. Ať stojíte na jedné nebo druhé straně, musíte uznat, že takové souboje povyšují celou Mattoni NBL a dodávají jí říz kvalitnějších evropských soutěží. A ještě jedna věc - buďme rádi za to, že alespoň jeden z dvojice mistrů je domácí basketbalista.


NOVOJIČÍNSKÁ PĚTKA PŘESNÝCH STŘELCŮ - TI SE SNAD NARODILI V KLATOVSKÉ HALE...

V Plzni dělala postarší střecha neplechu, a tak Lokomotiva odehrála svůj zápas proti Novému Jičínu v Klatovech. Kdyby Plzenští tušili, že klatovská hala bude pro kvintet UNIBONU podobně přirozeným prostředím jako je Antarktida pro tučňáky, radši by utkání zmákli pod vachrlatým krovem doma v Plzni.

Mezinárodní pětice Pandula - Pečiukas - Hájek - Šarovič - Pelikán měla svých pět střeleckých paží přesnějších nežli logaritmické pravítko: dohromady vyprodukovala 45 střel, z nichž 35 propadlo obroučkou! Trestné hody 14/12, dvojky 21/16 a trojky 10/7, to dělá úchvatnou úspěšnost 77,8%.


Z NEŠŤASTNÍKA MÁLEM HatcheRDINOU. PÁR CENTIMETRŮ BYLO PROTI.

Ještě jednou proplujme časem zpět na Hanou. Děčínský William Hatcher byl ve šlágru kola hodně slabým odvarem onoho výjimečného playmakera, jenž střílí, najíždí, hledá a nachází volné spoluhráče a vede svůj celek za úspěchy.

V Prostějově nebyl od začátku ve své kůži a nová pokožka příliš komfortní zřejmě nebyla. Hatcher se dostal za 27 minut hry na 8 bodů (střelba celkem: 14/4), pouze 2 asistence a 1 doskok, navíc jediný zisk hravě přetlačila čtveřice ztrát (zejména Lawrencův steal přímo z Hatcherova driblinku byl doslova unikátní).

Přesto ale mohlo být všechno zapomenuto. Velcí hráči nikdy neztrácí důvěru ve své schopnosti a totéž prokázal i děčínský rozehrávač: vzal na sebe poslední střelu zápasu, která by v případě zdárného průletu obroučkou byla vítěznou. Hatcher nedal. Ale chybělo jen co by se za gelový nehet vešlo, tedy pár centimetrů.

Kdyby byl úspěšný, slova jako hrdina a sebevědomí by na severu Čech nabyla nového významu. Takhle je poselství jeho konání o něco skromnější: na hřišti si vždycky věřte! A taky si buďte jisti, že příště Will rozhodující střelu dá.  


JAKÝ SMITH A JONES, TAKOVÝ KOLÍN.

Mít v týmu lídry, na které je spolehnutí, je jistě skvělá věc. Slabá chvilka ovšem přijde čas od času na každého a je potřeba, aby mužstvo bylo schopno v případě výpadku svých hlavních opor jejich chybějící příspěvky kompenzovat. To je věc, kterou zatím postrádá družstvo Kolína.

Ve středočeském mužstvu téměř vždy platí jednoduché pravidlo: pokud se daří Smithovi i Jonesovi, Kolín vyhraje. Naopak v zápasech, kdy minimálně jedna ze zámořských hvězd vypadne ze svého tempa, bývá situace pro Kolín kritická. Nechme hovořit čísla validity:

Z dosavadních jedenácti zápasů se v pěti případech zadařilo (dvouciferná užitečnost) oběma naráz a z těchto utkání Kolín hned čtyřikrát zvítězil. Čtyřikrát se forma chytla jen jednoho a v těchto duelech Středočeši zvítězii pouze jednou. Dvakrát byli vzdáleni fazóně oba a Kolínští v obou případech krutě narazili.

Markantnější vliv vlastních výkonů na výsledky celého týmu přichází od křídelníka Smithe, jehož průměrná validita při vítězných zápasech činí 24,4 kladného bodu, při prohraných jen 8,7. Naposledy se ale Kolínu v Opavě vymstil slabší den Brada Jonese, jehož slabé 4 body a 2 asistence v kombinaci s 5 ztrátami nemohl zachránit ani kvalitní Smith (18 b., 7 d., 5 as.).