Štimac: miluje Crvenou zvezdu, ale po zmařeném veleangažmá a půlročním dluhu se chystá k soudu

 

4.12. EXKLUZIVNĚ ZE ZÁHŘEBU Po tom, co zažil v minulé sezoně, si teď může připadat jako ve snu. Vydřeném snu. Přesto tvrdí, že i drsná zkušenost z Crvene zvezdy, která na konci minulé sezony vyhlásila bankrot a měla zastavené všechny přestupy, ho posílila. Nejen o tom, jak se hraje zadarmo, ale i o svém novém českém angažmá, nastandardní hovornosti i srážení spoluhráčů na tréninku mluvil pivot Vladimr Štimac, doslova zjevení v týmu českého mistra, nedlouho před duelem 10. kola NLB s Cedevitou Záhřeb.

 

Vladimire, v úterý jste byl podle statistik nejužitečnějším hráčem svého týmu v Eurocupu. Předpokládám, že jste možná překvapil pěknou řádku lidí i v NLB lize. Nebo ne?
Odevzdal jsem týmu všechno, ale bylo to právě díky týmu, trenérovi a celému klubu, kteří mi hodně pomohli s aklimatizací, že jsem mohl hrát takhle naplno. A dobří jsme byli všichni, nezáleží, kdo co udělal. Hlavní je výhra proti výbornému týmu. Pár lidí jsem asi překvapil, protože jsem v týmu nový, určitě ale ne sebe. Znám se. Vím, že nemusím skórovat, ale musím rozhodně doskočit všechno, co jde.

K přestupu do Nymburka jste prý dostal spoustu blahopřání.

Ano, protože je to jeden z nejsilnějších týmů v NLB lize a každý mi říkal, že to je pro mě skvělá šance. Já to ale věděl, už jsem proti nim hrál a věděl jsem o nich hodně, i to, že mají dobré vedení.
 

Před vaším příchodem byl několik zápasů mužem číslo 1 pod košem Aleš Chán. Jak se vám podařilo tak dobře a rychle začlenit do hry, při všem tom cestování a minimu tréninků?
Udělal jsem to, co po mně žádal trenér. A když máte kolem sebe takové spoluhráče, je všechno velmi snadné. Já se navíc učím rychle, stačí mi pár dní, a když už si něco uložím do paměti, zůstane to tam. K Alešovi chci říct, že to je velmi dobrý a šikovný hráč a je dobře, že takových máme víc, protože soupeř nikdy neví, kdo z nás udeří. Nejdůležitější je ale tým, ne jednotlivci.

Jaké to bylo pro vás přijít do stabilního klubu, jako je Nymburk, po sezoně, kterou jste prožil v CZ Bělehrad?
Je to celkem rozdíl. Crvena zvezda teď není v dobré formě a situaci. Já sám jsem její velký fanoušek, ten klub miluju už od dětství a bylo to pro mě tedy dost těžké. Musel jsem se ale pohnout dál, protože tohle je moje práce. Ten klub ovšem nikdy nepřestanu mít rád, na druhou stranu, když budu stát proti němu jako soupeř, musím odvést svou práci.

 

Rozhodně to, když jsem měl nabídky z Lottomatiky Řím a AJ Milán a klub mě nechtěl nechat odejít. A dokonce mě ani nenechali hrát za zápasy za CZ. Vůbec jsem to nechápal, bylo to hodně zlé, ale už jsem za tím a jdu dál.

 

Nejen mně, ale nejspíš všem hráčům. A jde o plat za víc než půl roku. A to bylo fakt špatné. My jsme ale zůstali, protože Crvenou zvezdu jako klub máme hodně rádi. Teď to ale nejspíš všichni dáme k soudu, abychom dostali dlužné peníze. Je to drsná věc. Ještě uvidíme, třeba tam budou možné nějaké kompenzace.

 

Byla tam silná sestava hráčů, z nichž mnozí v klubu začínali. Nebylo to lehké. Pořád jsme mladí, nezabezpečení hráči, a proto jsme se o zabezpečení snažili, ale v těch podmínkách to nešlo. Hrát v situaci, kdy jsme asi půl roku neviděli peníze, nebylo snadné, ale my jsme chtěli ukázat respekt vůči fanouškům, především za jejich předchozí podporu. I já sám jsem fanouškem CZ a chápu tu těžkou situaci, ale zkuste si to představit sám, nebo kdokoliv jiný, jaké by bylo nedostat půl roku ani "halíř". Pro moji kariéru to nicméně byla velmi cenná zkušenost.

 

 

Na konci sezony jste už tedy hráli hlavně kvůli fanouškům?
Ano, a teď nemluvím jen o těch, co chodili na zápasy, ale o všech skutečných fanoušcích v celém Srbsku, kteří chodí i na fotbalové zápasy a kteří mě mají rádi. Kvůli nim všem jsem to nechtěl vzdát, přestože už jsem před tím měl v úmyslu odejít.

 

V létě už se Lottomatica neozvala?
Ne, všechno to usnulo. V tu dobu už hledali větší zkušenost, hráče s více odehranými minutami v minulé sezoně, což já neměl. Všechno se to pokazilo a já šel do Ventspilsu.

 

Všiml jsem si, že naplno makáte nejen v zápase, ale i při tréninku, kde jste třeba neváhal "srazit" při obraně spoluhráče. Odnesl jste si tenhle přístup ze Srbska, nebo takový prostě jste?
To jsem prostě já. V Srbsku je to fakt tvrdé a já dobře vím, jak jsem se dostal až sem. Proto každou vteřinu jedu na sto procent, mám velký zápal pro hru. A zároveň chci ukázat trenérovi, že jsem profesionál a ne nějaký lenoch.

 

Pořád se s někým snažíte mluvit, což je rozdíl oproti ostatním zahraničním hráčům. I tohle je vaše přirozená vlastnost?
Snažím se ke každému chovat hezky, aby viděli, že jsem dobrý a že jsem tu, abych jim pomohl. Stejně jako oni pomáhají mně, což moc oceňuju. Chci se skamarádit s každým, nejsem typ, co by se rozčiloval. Na to nemám čas. Pořád se směju.

Jak silným soupeřem bude Cedevita a jaké budou vaše šance?
Mají velmi kvalitní sponzory, kteří do toho vložili velké peníze. Takže jsou dobří. Ale já se o tohle nestarám, prostě udělám maximum pro výhru. Máme deset hráčů, a proto i deset různých šancí proti soupeři. V tomhle týmu nikdy nevíte, kdo může vylétnout.

 

Petr Hamták, Záhřeb
Foto: ČEZ Nymburk