Tichý obr Mozgov: Bude-li šance, Griffinovi to vrátím! Kouč Kurtinaitis? Řídí tým permanentním hvízdáním

Mluví sice hlubokým hlasem ruského bohatýra, ale přesto zní až skoro plaše. Ke 120kilové a 216 vysoké lidské hoře, která i mezi koši a dalšími podobně nadrozměrnými pozemšťany vypadá jako bernardýn mezi jezevčíky, to vážně nesedí.  Jenže na hřišti Timofej Mozgov mluvit nepotřebuje, tam za něj hovoří činy a jeho obrovské tělo. Dnes v osm večer to na vlastní kůži poznají i hráči Nymburka. V semifinále kvalifikačního turnaje o Euroligu v Charleroi.

V prvním kole s letos nijak silným Turowem Zhořelec se teprve zahříval. Dlouho mu nebyl přán ani bod, míče mu vypadávaly z obroučky. Jako střídající centr skončil na 5 bodech i doskocích za 14 minut.

Proč jeho tým i on sám nedominoval? Co bylo špatně?

"Nic zvláštního, zápas jsme přece vyhráli. Jen jsme spolu byli komplet teprve první zápas, určitě se ještě zlepšíme, včetně mě. A že chodím z lavičky? To je věc trenéra. Pro mě hlavně není problém, jestli jdu na hřiště jako hráč ze střídačky. Důležité je, kolik odehraju minut a jak je využiju," řekl Timofej v exkluzivním rozhovoru pro Basketmag po vítězství 74-67 nad Zhořelcem.

V Chimki je tenhle centr jen na dobu výluky. Vrátil se do klubu, kde strávil čtyři roky, než loni odešel do NBA.



Říká, že za mořem svou hru musel upravit z hlediska větší frekvence hry 1 na 1. A taky musel zesílit. Teď je však zpátky v Evropě. Zatímco jeho tři kolegové z Denveru Chandler, J.R. Smith a Kenyon Martin se na celou sezonu upsali do čínské ligy. Proč právě Nuggeti při výluce tak utíkají do světa?

"Nevím, čím to je. Každý se rozhoduje sám a můj záměr byl odejít do Chimki, protože chci být ve formě, až výluka skončí. V Evropě se navíc cítím dobře," říká ženatý hobby spáč, který - jak byste očekávali - nemá žádné čerstvé informace o stavu výluky.

Možná byste ale ocenili, jak v pohodě bere otázku na to, zda si z něj spoluhráči v Chimki nebo ruské reprezentaci tropí srandu kvůli slavnému dunku, při kterém ho asi o půl těla přeletěl Clipper Blake Griffin.

"Jo, sem tam si to ještě pořád slíznu. Nejsem ale na kluky kvůli tomu naštvaný. Co mám dělat? Prostě se to stalo," hodnotí situaci centr.

Má někdy úmysl splatit Griffinovi potupu i s úroky? "Pokud bude šance, pokusím se o to, ale nebudu se na to zaměřovat. Není to přece válka, je to sport," říká věcně majitel akademického titulu právě z oblasti sportu.

A jaký je vzkaz bronzového medailisty z letošního ME nymburským soupeřům před vzájemným večerním soubojem? "Naším jediným cílem je dostat se do Euroligy."

To potvrzuje i jeho trenér Rimas Kurtinaitis, velká postava litevské basketbalové historie, nyní ve službách přední ruské organizace.

Ten, ještě před tím, než znal semifinálového soka, řekl v rozhovoru pro Basketmag na adresu Nymburka: "Je to už zkušený eurocupový tým, který přesto, že nemá velký rozpočet, pracuje s mladými hráči, kteří chtějí v budoucnu něco dokázat."

Chimki má velké cíle, ale jejich naplnění nebude žádná legrace. To ukázal i duel prvního kola kvalifikace se Zhořelcem, kde navíc týmu kvůli zranění chyběly letošní i loňská akvizice Nielsen a Planinič.

"Dobře jsme bránili, ale musíme ještě zlepšit komunikaci. Zatím spolu komplet trénujeme jen týden, měli jsme čtyři plnohodnotné tréninky."

Příprava Chimki stála skutečně za to. "Na začátku jsme měli jen dva hráče, jelikož zbytek hrál s nároďáky na mistrovství Evropy. Na přípravu hlavně na tenhle turnaj tak nebyl čas, přitom je pro nás velmi důležitý - Euroligu chceme hrát."

Především ke splnění tohoto cíle potřeboval kouč hotové a kvalitní hráče. A proto sáhl do vod s borci NBA a vedle exopory Mozgova vylovil na dobu výluky křídlo Austina Dayeho a především na celou sezonu (bez klauzule o návratu do NBA) rozehrávače Chrise Quinna. "Nikdo ale neví, jak to s výlukou dopadne, třeba tu vydrží všichni tři celou sezonu."



Quinn i Daye jsou velmi zajímaví, přitom relativně neznámí hráči. A takové Kurtinaitis hledá rád.

"Spousta trenérů nerado tráví čas nad videem a nad hledáním nových hráčů, radši si berou někoho prověřeného z jiného týmu. Takže ten hráč pak jeden den hraje v Olympiacosu, zítra už je zase v Panathinaikosu a příště se stěhuje do Milána. A takhle to rotuje po Evropě."

"Já radši hledám nové kluky z NBA, protože na téhle úrovni už nejde brát někoho jen z NCAA. Jsou i další týmy, kde se dá najít zajímavý hráč. A proto je tu i Quinn - chytrý hráč, co umí skórovat, přihrát a zvládá i obranu. Je stále mladý a má v sobě potenciál. Ve Spurs minulou sezonu moc nehrál, ale jinak je v NBA pět let a pro nás to je perfektní hráč. Navíc myslím, že tu má o moc lepší kontrakt než v Americe. Daye je další speciální kluk, ale musí se po výluce vrátit, stejně jako Mozgov, který nám přišel pomoct, protože za Chimki ještě před rokem hrál."

Kouč si příliš neláme hlavu s tím, že by kvůli konci výluky mohl o poslední dvojici třeba už brzy přijít. Pokud oba borci pomohou k Eurolize, bude spokojen. A i když nerad hledá hráče jen na omezenou dobu, ponoří se do dalšího průzkumu trhu.

S možnostmi jeho klubu se mu hledá snáz než třeba Nymburku. Jaké vlastně jsou? "Ne, rozpočet vážně neznám. Neptám se ani kolik který hráč bere, to je každého soukromá věc. Má to zůstat utajené, protože to jinak vede ke srovnávání a vždycky bude někdo nespokojen. Já se našeho sportovního ředitele neptám ani na ten rozpočet. Jen mu řeknu, že potřebuju toho a toho hráče a on řekne - na to máme, nebo nemáme."

Rimas Kurtinatis se nemohl nezmínit ani o novém trendu pískání zápasů. Ráno před utkáním se Zhořelcem kvůli tomu měl s týmem i speciální schůzku.

"Hráčům jsme tam vysvětlili aktuální výklad pravidel na základě mítinků koučů a rozhodčích v Istanbulu. Navíc před třemi dny nám vysvětlovali i ruští rozhodčí, co se bude dít, takže jsme hráčům řekli, jaké kontakty teď nejsou povoleny. Že když "ztratí" svého útočníka v obraně, nesmí ho jakkoliv zachycovat nebo se dotýkat rukou, protože to všechno je teď faul. Hráči nám naslouchali a my jsme proto proti Zhořelci neměli s rozhodčími žádný problém," pochvaluje si trenér.

Když už hovoří o pískání, on sám v zápase hvízdá "na pusu" možná častěji než sudí do píšťalky. Tu chce změnit útočný problém, nebo se rozhodne upozornit na nutnost změny v obraně, rychle hvízdne a hráči okamžitě otáčejí hlavy.

Funguje to i ve velkém hluku?

"Ano, slyší mě. Někdy využiju chvíle, kdy hluk není tak velký. Hráči moje hvízdání ale už mají naposlouchané a i v hučící hale to zaznamenají. Každý reaguje hned a já jim hned gestem ukážu, co po nich chci. Je to snazší než řvát jako blázen - "Dělej tohle a tohle!". Jen mimochodem, naučil jsem se to od Alexandra Gomelského," odkazuje k trenérské legendě legend.


Petr Hamták