Tóth o 52 bodech bez pozic a čtvrtce bez rozehrávačů

Z nijak pěkných slov kouče Roanne na adresu přístupu svého týmu bylo zřejmé, že francouzský celek - mimojiné třetí tým Poháru Eurochallenge 2010 - počítal v Pardubicích  s výhrou. Jenže do ČEZ Arény přijel až příliš namachrovaný a tvrdě narazil na koncentrovaný tým JIP. A i když si až do konce držel naději na vítězství, byli to domácí, kteří 52bodovým druhopoločasovým koncertem v čele s generálem Hamptonem dotáhli bitvu k triumfu. Byla to klubová premiéra v Eurochallenge, jak se patří. Basketmag ji probral s rozehrávačem Tomášem Tóthem, který nastoupil jako nyní tradičně v základní pětce, ale na konci měl na kontě jen 13 minut a v kolonkách pozitiv pouze jednu asistenci a jeden získaný faul.

Tomáši, vyšla týmu premiéra v Eurochallenge na výbornou?
Byla nad očekávání. Věděli jsme, že francouzská liga je silná a tohle je její přední tým. Vítězství o pět bodů je pro nás hodně cenný výsledek, kterého si vážíme.

Jak ve světle premiéry v nové soutěži nahlížíte 1600 diváků?
My jsme očekávali, že oproti lize se to zvedne. Na ligu teď chodí míň diváků, než bychom chtěli, což je určitě těmi výkony, co předvádíme. 1600 je dobré, osobně jsem doufal, že by se to mohlo přehoupnout přes dva tisíce, ale i tak ti, co přišli, vytvořili slušnou atmosféru, viděli krásný dramatický zápas, z něhož si myslím odnesli dobrý pocit. A příště by se ta návštěva mohla ještě zvednout.  

30 bodů v první půlce, 52 v druhé. V čem byl ten rozdíl?
V druhé půlce hrát útočněji i soupeř. A my jsme začali dávat z dálky, bylo tam spousta situací, kdy Corey Muirhead dával dlouhé dvojky, Maurice Hampton trojky, trefil se i Lukáš Kotas. Probudili jsme se střelecky a to nám pomáhá. V těch předchozích zápasech jsme v lize strašně trpěli impotencí z dálky a to se pak hraje hrozně těžko. A teď když jsme se trefili z dálky, hráli jsme basket, co se od nás očekává.



Hodně těch střel bylo po individuálních akcích, ne moc po kombinacích a systémech, takže jste asi byli rádi, že ty situace 1 na 1 Muirheadovi nebo Hamptonovi vycházely.
To ano. Je fakt, že jsme proměňovali střelecké pozice, ale posun v tom, že by byly vypracované, otevřené a z míst, odkud bychom je chtěli, jsem zase tak moc neviděl. Takže rozdíl byl v tom, že se i ty těžké pozice trefovaly, což se týmu v laufu dařívá.

Čím bylo Roanne nejvíc nepříjemné?
Na videu se zdáli jako vynikající střelci z dálky, což se pak potvrdilo. Jejich ústřední rozehrávač Barett byl vynikající za dva i tři body (7/3), Braud je taky trojkař (8/4). Z pivotů se neprosadil moc Page, z toho jsme měli největší obavy, protože na videu střílel trojky s velkým přehledem (proti JIP  9/1). Ale celkově šlo o komplexní tým, silný v hraní systémů a velmi nepříjemný.

Po jediném útočném doskoku v první půlce vám tam pak začal soupeř dost chodit, až se zdálo, že by vás to mohlo zlomit. Kdo vám tam nejvíc škodil?
Pořád nám chybí Zbyňa Pospíšil a podkošová rotace je tím pádem slabší. Oni měli výborné atletické pivoty, za každou střelou chodila i křídla, jsou na to naučení. A my jsme tam hodně nechávali naše dlouhé Arnolda s Bohačíkem samotné, moc jsme jim nepomáhali, abychom po jejich odstavení ty doskoky sbírali. Oni se s tím ale poprali na výbornou. Neměli to lehké a třeba Marcus Arnold pod košem odvedl obrovskou práci. Málokdo ví, jak těžké to je se o ty doskoky prát.

Soupeře jste v první půlce málokdy pustili pod koš do dobré pozice, ale v druhé tam byl daleko častěji a dával odsud spoustu bodů. Změnil něco zásadně po změně stran?
Ani ne. Ke konci začali hrát hodně pick and roll, s kterým jsme měli hodně problémy, než jsme to začali přebírat. Jejich rozehrávač tam vždycky našel nějakou slabinu a porážel nás tam. Jeho nájezdy nám dělaly největší problémy. Když se ale na konci lámal chleba, tím přebíráním clon jsme jim možná narušili jejich zaběhnutý systém.

Vy ani kolega Čarnecký jste jako rozehrávači vůbec nezasáhli do poslední čtvrtiny. Byla to strategie, nebo s vámi kouč nebyl spokojen, že pak na rozehru poslal Hamptona?
To je otázka na trenéra, ale všichni víme, že rozehrávačské výkony moje i Čardy jsou za očekáváním a je jen na nás, abychom se zlepšili. My na sobě pořád pracujeme a musíme věřit, že se zlepšíme a ty zápasy budeme moct řídit my. Já tento tah respektuju, je to na trenérovi, koho na rozehru pošle. Víc k tomu nemůžu říct.

Bude pohárový zápas s Prostějovem, který vás teď ve skupině čeká, v něčem jiný než v lize?
Určitě ne. Prostějov je i v lize soupeř, který je velmi atraktivní, a zápas s ním má jiskřivou atmosféru. Já doufám, že diváky přitáhne i v rámci poháru. A z pozice nás, hráčů, nebude potřeba se nějak speciálně motivovat.

A ještě jedna důležitá věc - kdo vás teď poté, co kariéru ukončil Martin Marek, vede jako kapitán?
Zbyňa Pospíšil.


Petr Hamták
Foto: ČBF