Studie: otřesů mozku pod koši dramaticky přibylo

Předem upozorňujeme, že následující článek není uveřejněn, aby odstrašil nové adepty jakéhokoliv sportu. Zranit se můžete i při obyčejné chůzi a výhody sportu vždycky nad případnými minusy převáží.

Odstrašit nadšené zájemce o basketbal po právě skončeném MS mužů navíc ani není dost dobře možné. A na závěr úvodu - i leckteré studie pro zvýšení poutavosti rády zveličují, aby podtrhly svou důležitost a předmět zkoumání. Přesto stojí za to ukázat, čím se zabývá věda a lékařství na poli basketbalu.

Článek čerstvě uveřejněný na webu Pediatrics si vzal na paškál mimo jiné i zranění hlavy u dětí při hraní basketbalu. Těch prý - ať už kvůli větším tělesným proporcím kluků a holek, nebo zvyšující se tvrdosti hry - rychle přibývá.
 

 

"I když celkový počet zranění při basketbalu se ve sledovaném období zmenšil, číslo uvádějící traumatická zranění mozku se zvýšilo o 70 procent," sdělila autorka studie Lara McKenzie z Centra pro výzkum zranění dětské nemocnice v Columbusu ve státě Ohio. "Tento typ úrazů je v tomto populárním sportu mimořádně vysoký. A to je důvod k poplachu."

Podle McKenzie větší tělesné proporce dětí zapříčiňují navýšení počtu otřesů mozku. "A sport se stává stále soutěživější."

Autorka nicméně nemá vysvětlení pro až o 20 procent nižší celkový počet úrazů za 11 sledovaných let. A to je také hluchým místem celé studie.
 

McKenzie na svou obranu zdůrazňuje: "Nechceme děti odradit od fyzické aktivity, ani od basketbalu. Musíme si ale přiznat, že v každé takové aktivitě vězí určité riziko."

Proto volá po tom, aby se tématem příšlušní lidé zabývali. "Asi bude nutné víc vzdělávat trenéry, sportovce i jejich rodiče, aby uměli rozpoznat příznaky otřesu mozku a také jim dokázali předcházet."

Vědci sbírali data v období 1997 - 2007 z podkladů Národního systému zabývajícího se monitoringem zranění a úrazů ve Spotřebitelské komisi pro bezpečnost výrobků.

Na základě jeho záznamů autoři studie odhanuli počet dětí zraněných při hraní basketbalu. Za sledovanou dobu podle odhadů došlo ke 4 milionům a téměř 129 tisícům případů, kdy děti museli být ambulantně ošetřeny kvůli zranění při basketbalu, což dává kolem 375 tisíc zranění ročně. 

Ze všech typů zranění byli chlapci nejnáchylnější k různým škrábancům, zlomeninám a dislokacím, dívky zase k otřesům mozku a zraněním kolena.

Mládež mezi 15 a 19 roky byla třikrát náchylnější ke zraněním kolena a kotníku. Děti od 5 do 10 let zase k otřesům mozku, zlomeninám a dislokacím.

Jen ve 36 procentech však prý došlo k úrazu na sportovišti, naopak velká část se jich udála doma.

McKenzie upozornila, že otřes mozku může mít výrazné a trvalé následky jako horší paměť, nebo schopnost se učit. Zároveň uvedla, že problematika otřesů mozku se týká všech týmových sportů.

A nikoliv překvapivě dodala, že nárůst tohoto typu zranění nemusí být jen otázkou současnosti. Jen se prostě teď začal víc sledovat.

Lyle Micheli, šéf Oddělení sportovního lékařství v Dětské nemocnici v Bostonu dokonce prohlásil, že tyto výsledky nejsou vůbec překvapivé.

Micheli potvrzuje, že i děti už dnes hrají sporty s vyšší mírou agresivity, což vliv na vyšší počet otřesů mozku má. "Kdybyste dělali stejnou studii ve fotbale, ten trend by byl ještě výraznější," řekl.

Děti se podle něj sportům intenzivně věnují stále víc ve škole i mimo, což navyšuje možnost zranění.

"Rodiče musí velmi zvažovat mety, které ve sportu před děti staví. Chtějí, aby měli zdravý pohyb? Chtějí sportovní aktivitu dětí kvůli získání nových kamarádů? Kolik sportování je ještě únosného a co už je pro dítě příliš? To musí každá rodina dobře zvážit."

A pak odborník ještě doplní:

"Když sport ovládne životy dětí, může to deformovat jejich dobrý fyzický stav. "Rozhodně pozorujeme, že k daleko více zraněním dochází v důsledku nadměrné zátěže," dodal Micheli.


Petr Hamták