Story ďábelského dunk mastera a ex-výškaře Justina Darlingtona & interview po triumfu na Prague Masters

PROFIL + INTERVIEW Z PRAGUE WORLD TOUR 3X3   Sám ví, že dokáže mnohem lepší věci, než předvedl v Praze. Videa z dřívějších akcí to jasně dokazují - a nejen z těch basketbalových, jak za chvíli uvidíte. Své vítězství ve Slam Dunk Contestu při nedávném Prague Masters 3x3 by tak mohl označit za šťastné, protože druhého profi dunkera v soutěži Lukasze Biednyho porazil ve finálovém kole o pouhé tři body. Nejen to, co o svém triumfu tenhle příslušník nejužší dunkerské špičky světa pověděl, vám teď nabízíme v překladu i v originálním znění. Ještě než se k tomu dostaneme, je tu ale i pár slušných kuriozit ze života chlapíka se 193 čísly výšky, který se živí prakticky jen dunkováním, a který se k němu prokousával docela zajímavou cestou. Vítejte v kosmu kanadské hříčky přírody Justina Darlingtona.
 
"Jus Fly", ročník ´88, se narodil v Ajaxu v provincii Ontario a původně k žádné skokanské kariéře našlápnuto neměl. Až do 17 let do koše nedokázal zarvat, i když ho to vždycky fascinovalo. A tak se dal na učení.

Okoukával letce z NBA, kopíroval jejich styl při odrazu ze dvou nohou, na nějž se dodnes specializuje. "Vždycky jsem trénoval na nižších obroučkách, abych získal správnou techniku. Jakmile jsem do sebe dostal odraz z obou nohou, mohl jsem už dělat všechno ostatní," vyprávěl někdy před dvěma lety.



Pro ty z vás, kdo byste ho chtěli napodobit: zásadně nechodí do posilovny (nebo to aspoň tvrdí) a své tělo trénuje pouze smečováním, k němuž má, jak se zdá, nadpřirozené dispozice. Zejména když využívá let vzhůru. Na dálky, už kvůli odrážení ze dvou nohou, prý není. A stejně mu nejdou ani obhazovačky za zády během letu, ač ty se při duncích nezdají být tím nejtěžším.       

"Trénuju jen ty svaly, které při smečování potřebuju," popisuje svůj přístup Jus Fly, který do soutěží chodí bez velkých příprav, a leckdy ani neví, co zrovna použije. A mimochodem, hraním basketbalu se jako kluk nějak moc nezabýval.

Jeho videa s velkými kousky se brzy rozšířila a on se stal dunkerskou hvězdou. Na YouTube si ho tak všiml i atletický trenér Daniel St-Hilaire, který dřív vedl špičkového kanadského sprintera a olympijského vítěze Brunyho Surina, a který věřil, že Justin má na to dostat se na olympiádu v Londýně. V roce 2010 tedy dunkera přemluvil, aby se dal na univerzitě McGill na skok vysoký.

A Justin exceloval!



Zlomil školní rekord a na univerzitních závodech v Kanadě získal stříbro za svůj teprve pátý soutěžní skok v životě. Po roce však atletickou kariéru spakoval, což jeho objevitele hodně mrzelo. A zřejmě velmi dlouho. Proč? Darlington prý už po šesti trénincích zaměřených na techniku skočil přes laťku ve výšce 201. A St-Hilaire věřil, že už za pár měsíců by se měl dostat až někam na 220.

"Nikdy jsem nikoho neviděl skákat tak vysoko!" přiznal kouč s poukazem na záběry, které si v němém úžasu zpomaloval v momentech, kdy Justin měl celou hlavu nad obroučkou koše.

St-Hilaire měl v hlavě pro Justina velkou olympijskou budoucnost. Dobře totiž věděl o bahamském zázraku Donaldu Thomasovi, který vyhrál mistrovství světa 2007 ani ne dva roky poté, co přešaltoval ke skoku vysokému právě z basketbalu. A v roce světového šampionátu skákal už 235 centimetrů!

O tom, co mohl Justin dokázat, se můžete přesvědčit na následujícím videu, kde dal výšku 225 centimetrů neuvěřitelným saltem přes laťku po odrazu z obou nohou! Pokud je vše reálné, mohl by český rekordman Jaroslav Bába - a nejen on - se svými 236 čísly pověsit tretry na hřebík.



Sám Justin se kolem roku 2010 už spíš zabýval myšlenkou na to, že by na olympiádě mohli zavést soutěž v dunkování. Postupně se vypracoval až k 135centimetrovému výskoku a musel vypustit i lety pod obroučkou, protože si o ni několikrát potloukl hlavu.

Začal objíždět ty nejsledovanější soutěže, v porotě mu aplaudoval i LeBron James a vystupoval třeba v poločase play-off zápasu Orlando Magic. Tu pravou slávu mu ale zajistil až takzvaný "cartwheel-through-the-legs dunk", vysílaný i na CNN a ESPN. Při něm si položí míč na zem poblíž koše, udělá k němu hvězdu, sebere ho a bez velké možnosti se vysoko odrážet vylevituje do takové výšky, aby si stihl míč ještě buď prohodit mezi nohama, nebo ho i podvlékl pod oběma. Jednou se dokonce pochlubil, že i při hře je schopen ze tří kroků jít do dunku s prohozením pod oběma nohama.

Za vítězství v soutěžích bral kolem tří tisíc dolarů, kontaktovali ho i zástupci Nike nebo samotného Michaela Jordana. Tady zjistil, že se samotným dunkováním jde i živit, byť k tomu musí přidávat i vlastní e-shop a další aktivity.



A při svých galapředstaveních si nemůže vynachválit magické superlehké boty Nike Hyperdunk (na snímku), které už nyní dokážou měřit i výskok. Jeho první dunk s nimi byl skoro na chlup roven 50 palcům, tedy 127 centimetrům.

A nyní už přichází na řadu i exkluzivní interview z Prague Masters:

Justine, jak perná byla vaše příprava na tuhle soutěž?
Jsem jedním z těch šťastných kluků, co nemusí trénovat tolik. Chtěl bych na to mít víc času a doufám, že to tak jednou bude, ale teď se k tomu prostě nedostanu.



Na konci pražského finále jste přišel s velmi netypickým kouskem v soutěžích smečařů, kdy jste se zavěsil na koš, míč si dal mezi kotníky, rozhoupal se a až pak si ho nadhodil nohama ke smeči. Kde jste na tohle přišel?
Už jsem takhle pár kluků viděl viset a různě si to nechat nahazovat. Jednou jsem tedy zkusil si to takhle nahodit sám. A docela to vyšlo.

Jak vysoký vůbec máte výskok?
Z běhu to bude něco kolem 130 centimetrů, tedy v dobrý den.

Který kousek je váš nejoblíbenější?
Asi to bude ten z Paříže, kdy jsem udělal cartwheel s podhozením pod oběma nohama. To je asi nejtěžší, co se mi kdy povedlo. (na následujícím videu z roku 2012) 



Kolik Slam Dunků dáváte za rok?
Každý rok je jiný. Záleží na tom, kolik je různých lokálních akcí. Může se to tedy pohybovat mezi 30 až 50. Ve vydařený rok ten počet atakuje čtyřicítku.

Jak obtížný byl pražský Slam Dunk?
Byl docela dobrý. Nešlo o jednu z těch super těžkých soutěží, když to srovnám s některými opravdu nadupanými "contesty", co jsem už absolvoval. Tenhle tak pro mě byl jedním z těch snadnějších. Hned po Praze mě čeká jedna hodně náročná akce v Londýně, takže se moc nezastavím.

Kde jste měl zatím největší konkurenci?
Pravidelně se schází v Rize, na Ghetto Games. Tam musím vždycky ukázat to nejlepší a jet na maximum. (můžete to posoudit sami na dalším přiloženém videu, loni bral Justin v Rize jako vítěz 1000 eur)



Kolik soutěží už jste jako specialista vyhrál?
Od července to bude tak osm devět pod hlavičkou FIBA a k tomu ještě dvě jiné.

V Praze jste za výhru bral 2000 dolarů. Jsou Slam Dunky ohledně prize money dobrý džob?
Rozhodně velmi dobrý! Za léto můžete lehce vyhrát přes 20 tisíc eur a jít domů. (směje se)

Stíháte u toho všeho dunkování někdy i hrát?
Jo, dělám oboje. Už jsem taky párkrát spolupracoval s And1 a několika dalšími společnostmi. A teď už rozšiřuju záběr aktivit a buduju vlastní značky. Dunky ale stále zůstávají mou prioritou.