Sonda do lvích testů: kde tým ční a kde selhává

Reprezentační tým mužů má za sebou čtyři ze sedmi přípravných duelů, a proto už lze o téhle téměř nejlepší dostupné sestavě leccos říct. Co tedy napověděly především dvě bitvy s Ruskem a Finskem na právě probíhajícím turnaji ve Vilniusu, kde na Čechy ještě čeká páteční lahůdka v podobě střetu s domácími Litevci?

TRESTNÉ HODY

16/5, 35/22, 22/10. 11 minutých šestek v prvním utkání s Turky, 13 s Rusy a 12 s Finy. Jediná standardní situace v basketbale je zatím snad největší potíží týmu a týká se takřka všech jeho mužů. Ať už jde o přesné zaměření obou šestek po faulu nebo bonusového hodu po koši s faulem.

Nízké procento je bolavé o to víc, že Češi si efektivní hrou do koše dokážou vynutit velké množství trestných hodů. Díky své šikovnosti jak v zápase s Ruskem, tak proti Finsku zvládli zasíťovat i několik košů s faulem a dodatečná šestka mohla z řady akcí udělat úspěch tříbodový, což by navíc doléhalo i na psychiku protivníka.

V přípravě ještě minuté šestky tragédii neznamenají, ale v předpokládaných vyrovnaných bitvách na ME už každý neúspěch zejména v koncovce může mít fatální důsledky.

A jak na tom byli soupeři lvů? Turci na úvod 36/29, Rusové 19/15, Finové 14/10.



ZAČÁTKY

V prvním utkání s Tureckem, s Ruskem a nejvíc s Finy celku vždy utekl začátek. Zatímco s Tureckem aklimatizace do utkání proběhla poměrně rychle a tým jej začal obracet už v první čtvrtině, s Rusy se návrat ze stavu -14 podařil až ve třetí části a s Finy velké manko i přes dvojí přiblížení na dva body na přelomu poločasů už tým dohnat nesvedl.

S Finskem mohlo mít vliv i to, že zahajovala trochu jiná pětice než v předchozích utkáních, s Welschem, Hrubanem, Bartoněm, Pavlem Houškou a Balvínem.

Obrana, než se zkonsolidovala a přizpůsobila, byla příliš propustná a nedůsledná, a po dvou minutách s Finskem za stavu 1-9 si musel kouč Budínský brát oddechový čas, aby svým svěřencům důrazně domluvil. Právě takto prospaný začátek by na ME mohl celý zápas rozhodnout.

Přestože Češi mimo jiné i po soupeřově trojkokanonádě s Litvou (23/13) věděli, na čem stojí hra seveřanů, dlouho jim na perimetru nechávali příliš prostoru a deficit tak narostl po pouhých 12 minutách až na 18-39.    

ADAPTACE

Čechům naopak slouží ke cti, že na turecké půdě i nyní dvakrát ve Vilniusu zvládli adaptaci na útok soupeře a do utkání se vrátili, navzdory 14bodům ztráty s Ruskem a 21 s Finskem. V této oblasti jistě odvádí velký díl práce americký asistent Taylor, vyzbrojený zkušenostmi jak z německé ligy, tak nyní z pozice head coache farmy Boston Celtics.

Trenérský tandem během utkání vyselektuje nejefektivnější sestavu a volí vhodná řešení proti silným hráčům nebo herním prvkům protivníka. Během útoku často zní z lavičky pokyny, kdo kde má nad kým převahu, a přes koho se má využít momentální výhoda. A hráči dokážou velmi často realizovat přesně to, co je třeba. Exekuce postupného útoku je celkově pozitivní stránkou týmu, byť by jí slušelo menší číslo v kolonce ztrát.



RYCHLOST

Tým jako Finsko zatím nejbrutálněji prověřil rychlostní připravenost jednotlivých hráčů, jak v útoku, tak především v defenzivě. Finové byli neuvěřitelně pohybliví, pálili okamžitě po uvolnění, navíc s úspěšností trojek 58 procent, a každá půlvteřina zdržení lvů ve cloně mívala neblahé důsledky.

V utkání se severským týmem se tak vyselektovala víceméně jen osmičku hráčů, kteří rychlostně soupeři po většinu času stačili. Na podkošových pozicích pak museli nejvíc rotovat Veselý, Pavel Houška a Bartoň.

České sestavě typologicky určitě víc vyhovují soupeři jako Turci nebo Rusové. Atypický celek samých střelců nebo tryskonajížděčů, jakými jsou Finové, z nichž pět dá dvě nebo tři trojky a nerozpakují se střely zvedat i přes ruce obránců (na čele s galisovským klonem Koponenem), což normálně trenéři nevidí rádi, jim nedělá dobře. I tak se s tím v rámci možností poprali a 60 inkasovaných bodů za posledních 28 minut hry už bylo lepší vizitkou než úvodní defenzivní propadák.   

DOSKOK

Dosavadním velkým pozitivem je, že Češi zápasy vyhrávají na útočném doskoku, kde standardně dosahují dvojciferných hodnot a pro míče si i díky mazanému Bartoňovi chodí klidně i po vlastních minutých šestkách.

V prvním utkání v Istanbulu to bylo 15 útočných doskoků, s Ruskem 11, s Finy 14 (Pumprla 5). To je nemalá pomoc, bez níž se zápasy na této úrovni většinou nedají vyhrávat, a pro lvy zatím také kompenzuje tučnou položku ztrát.  

Na obranném doskoku bude velkou otázkou, jak si na pivotmanských pozicích na ME povedou stále mladičký Balvín a na centra nenavyklý Veselý. Ten se oproti mužskému repre debutu zpřed čtyř let místy bude v obraně sesouvat až o dvě pozice níž (z 3 na 4 nebo 5) a bude se tak muset rohovat i s typy jako Gortat, Marc Gasol, Tomič nebo Begič. Proti nim bude i jako ne právě typický rebounder muset nastavit ta nejpevnější záda, jakých je schopen, aby se přes něj soupeř nedostával ke druhým držbám míče.

Jen na okraj: s Finy posbíral 8 doskoků za 21 minut, z toho 6 v obraně.  



ZTRÁTY

Jedno z dosud bolavých míst. 20 ztrát měl tým na úvod s Tureckem (5 Welsch), 19 s Ruskem (6 Satoranský), 18 s Finskem (5 Hruban). I když se čísla drobně sunou dolů, oproti soupeřům vyjma Rusů (20) je tu výrazný rozdíl. Turci jich na úvod měli 7, Finové 10.

Projeví se každé neuvážené najetí do dvou obránců, každá přihrávka pod nohy, každé udriblování se. V prvním utkání s Tureckem tým několik slepených ztrát připravilo o možnost dvojciferného náskoku, s Finy zase o šanci na úplné smazání manka. Plusem je, že k minimu chyb dochází při brejcích, které se zatím Čechům daří realizovat s vysokou úspěšností.    

OBRANA

Dvakrát solidní (s Ruskem a první utkání s Tureckem), dvakrát slabá. Když motory pracují naplno a je na hřišti zejména super mobilní pětice Satoranský, Welsch, Pumprla, Bartoň, Veselý, překonává se soupeřům jen velmi těžko. Hráči si stíhají bleskurychle vypomáhat, soupeře nahánět do úzkých, s průměrem nad dva metry mohou kromě statnějších centrů přebírat téměř kohokoliv a soupeřům tak nepomáhají ani clony.

Český celek s výjimkou Kudláčka (193) a minivýjimkou Jelínka (196) má samé minimálně dvoumetrové chasníky a to by mělo být slušné plus.

Zejména při rychlosti Finů bylo zřejmé, že v některých méně mobilních sestavách tým výrazněji ztrácel. A nejde jen o rychlost, ale také o zkušenosti z těžkých lig a zápasů, které chybějí podkošovým Jakubu Houškovi či Švrdlíkovi.

V obranné práci vynikají díky rychlosti Pumprla nebo Satoranský, ohromné zkušenosti uplatňuje Bartoň, kterého spoluhráči i během zápasu běžně oslovují "Dědku".  

Kouč občas přistoupí i k zóně, kterou na krátkou chvíli naruší tok útoku soupeře a bude zajímavé sledovat efektivitu jejího využívání.



Podle všeho mají lvi za úkol už teď v přípravě hrát jako v ostrých zápasech, protože řada jejich faulů proti zakončení pod košem má play-off parametry a soupeřům (někdy se až podivujícím) se tak nedaří skórovat s faulem.   

ÚTOK

Až na několik hlušších míst je ofenziva pozitivem. Tým se celkově dobrým postupným útokem a čtením obrany umí dostat až do koše, mívá velký počet dunků nebo zakončení z dvojtaktů, vynucuje si velké množství šestek. Dobře hýbe míčem, zvládá najít zcela volné střelce na trojce, ví, kdy má smysl hrát přes podkošové hráče a kdy zvolit nájezd nebo atraktivní alley-oop na zatloukače Veselého.    

Jeho zapojení na pozici 5 zatím nepůsobí rušivě. Ostatní hráči jen vždy musí mít na paměti, kterými typy akcí ho "udělat" a dostat z něj snadné body a využít tak jeho pohyblivosti a výskoku proti jeho obráncům. On sám pak musí své výhody využívat i při rychlém přechodu do útoku proti svým méně mobilním strážcům.

Po obranném doskoku nebo zisku míče se týmu daří rychle přecházet do útoku, což někdy zvládne Satoranský i sám průnikem třeba i přes dva obránce až ke smeči. Pokud by měla tato útočná hra i dál stoupající tendenci, mohl by český útok být i jednou z atrakcí eurošampionátu.

Lvi nebudou vynikat asi jen ve dvou činnostech - hře podkošových hráčů zády ke koši, protože dominantním centrem s touto hrou nedisponují. A nejspíš ani v distanční střelbě, byť 9 trojek z 23 pokusů s Finy nebylo vůbec špatných.

Zatím to trojčí hlavně Jelínkovi, Bartoňovi a Pavlu Houškovi, ale stále jde jen o přípravu, o čemž by po loňsku mohl vyprávět především v kvalifikaci se trápící David Jelínek.



Na Pavlu Houškovi, byť v Eurocupu a VTB lize neodehrál v minulé sezoně tolik, je rok otloukání na vyšší úrovni včetně hodně soutěživých nymburských tréninků poznat. Nechodí do beznadějných situací, nepokouší se hrát zády ke koši, kde by měl minimální šanci na úspěch a naopak si hledá pozice dál od koše, nebo až na trojce. Právě zpoza oblouku byl  velmi účinný s Turky, proti Rusům už měl skromnou bilanci 3/1 a proti Finům jen jediný pokus za 17 minut. Otázkou je, kolikrát ještě dokáže zopakovat hodně slušný nástřel z dvojzápasu proti Turecku, budou-li na něj vycházet pozice a dostane-li významnější herní čas.

DIRIGENTI

Zatím je zjevné, že si většinu zápasů, budou-li mít dost sil, budou-li zdravotně v pořádku a nebudou-li obtěžkáni fauly, rozdělí pouze dvojice Satoranský - Welsch a na třetího point guarda Kudláčka zbyde minimum času.

Satoranský měl blyštivý vstup do přípravy v prvním duelu s Turky, o Welschovi platil opak. S Ruskem (8 bodů, 4 asistence, 3 ztráty, 3 zisky, 1 doskok, 2F+ za 22 minut, Satoranský 15 bodů, 6 asistencí, 6 ztrát, 2 zisky, 5 doskoků, 4F+ za 29,5 minuty) a Finskem (8 bodů, 4 asistence, 0 ztrát, 1 zisk, 3 doskoky, 4F+ za 24,5 minuty, Satoranský 11 bodů, 6 asistencí, 1 zisk, 0 ztrát, 4 doskoky, 3F+ za 28 mnut) už ale jeho efektivita a platnost stoupaly, byť si musí v zápase zvykat na dvě různé pozice, což zvlášť u rozehrávače není to nejsnadnější. Prodal své zkušenosti, nezmatkoval, stejně jako mladší kolega se nedostal do faulů.

A pro tým je dobré, že zkušenější Welsch bude tlačit ambiciózního Satoranského k ještě lepším výkonům. Playmaker Sevilly neměl dobrý start do duelu s Ruskem, kde sbíral ztráty a v útoku se pouštěl do divokých situací, další produkcí ale tento výpadek nahradil. S Finy pak sázel body hlavně z rychlých protiútoků, na které je specialistou.

Konfrontace téhle dvojky se soupeři na ME bude hodně zajímavá. A jako předkrm přijde páteční show v hučící Siemens Areně proti Kleizovi a spol, kde domácí celek povede nástupce (Jonas Kazlauskas) nyní již ex-kouče Litevců Kestutise Kemzury, který je současným klubovým trenérem lvů Welsche, Hrubana, Pavla Houšky a Bendy.  


-trh-