Smolař Benda: Bohužel ještě nejsme tým úrovně Final Four. V lednu bychom ale Spartak dali. Aspoň jednou

Ulepený od smůly. On by to tak nikdy neřekl a ani zklamání na sobě nedával znát, přesto je to pech. A ne malý! Euforický triumf nad CSKA, před největší návštěvou sezony, byl na jeho těle vykoupen zraněním kolena. To ho připravilo o týden tréninku i ideální formu, která chyběla do těch nej zápasů sezony. Čísla z druhého duelu čtvrtfinále Eurocupu v Petrohradě nebyla pro jinak železného muže nymburské sestavy Petra Bendu typická - 3 střely, 4 body, 2 šestky a 1 doskok za víc než 25 minut. On by však jako jejich důvod uvedl cokoliv, jen ne vlastní fyzický stav. Taková výmluva je pro něj zapovězená. "Je víc než jen hráč. Nikdy nemůžu říct dost, abych vyjádřil, co Petr znamená pro tento tým." To jsou slova, která už nejednou na jeho adresu pronesl kouč Ronen Ginzburg. A vy se nyní dozvíte, co tento nezničitelný chlapík vyprávěl při poslední petrohradské večeři po vyřazení ve čtvrtfinále Eurocupu.

Petře, podle počtu odehraných minut jste hlavním týmovým pilířem, v mnohých zápasech jste ho nesl na svých zádech. Jak trpce jste bral, že do dvou největších bitev celého roku jste šel sužován důsledky zranění, po výpadku v tréninku a nemohl jste se předvést v plné formě?
Myslíte to, že se jako tým pomalu rozpadáme a každý už máme nějakou bolístku? (usměje se)... No, je škoda, že jsem si s CSKA udělal něco s kolenem a ten týdenní výpadek, i když jsem si myslel, že nebude znát, tak asi trochu znát byl. Musím ale říct, že moje hra byla daná stylem soupeře. Na pivotu nejsem s balonem tak v kontaktu a musím spíš spoléhat na to, jak protivník hraje a brání, a jestli pak těch balonů po pick and rollech dostanu od spoluhráčů víc nebo míň.

Bylo už taky vidět, že jsme proti sobě hráli třetí a čtvrtý zápas, Petrohrad to hodně stahoval pod koš a nebyl tam pro mě prostor. Většina akcí tak šla přes naše rozehrávače a křídelníky, kteří to taky zakončovali. Byli na střely volní. I když jsem si dole snažil dělat místo, bylo složité tam míč dopravit. Nechtěli nám nechat hlavně nájezdy do koše. Takové zápasy prostě v sezoně jsou, že se k míči ani nedostanu a zakončujeme akce střelbou z dálky. A pak záleží, jestli dáváme, nebo ne.

Kdy bylo snazší proniknout do Final-4, předloni s Bilbaem, nebo letos?
Z hlediska výsledků to asi hovoří pro Bilbao. Na Petrohrad jsme v odvetě neměli, pohlídal si to a v celém utkání byl lepší. S Bilbaem jsme byli nepatrně blíž.



Bylo to i tím, že po vás minulý kouč Katzurin víc šlapal v obraně a ty dva zápasy skončily s nízkým skore?
Ne, to není trenéry. Je tu rozdíl v týmech. Bilbao nebylo příliš útočně laděný tým, spíš byli zaměřeni na obranu a "vybili" jsme se tak navzájem. Petrohrad měl naopak velice dobré útočné hráče, na všech postech, a těmi trojkami nás ubili.

Je čtvrtfinále Eurocupu stropem tohoto týmu i té sestavy zpřed dvou let, nebo už byste vás označil i za tým úrovně Final-4?
Kdybychom takovým týmem byli, aspoň jednou bychom do Final-4 postoupili. Takže bohužel musím říct, že na něj ještě nemáme.

Podle velkého počtu a úspěšnosti soupeřových trojek v obou poločasech druhého utkání moc neplatil zákon velkých čísel. Co proti těm trojkám šlo dělat víc? Třeba v první půlce jste opět měli velmi málo faulů, nešlo rytmus a klid Spartaku rozhodit drsnější obranou?  
Spíš jsme v první půlce špatně rotovali. I když jsme zavřeli vymezené území, jeden z jejich hráčů z perimetru buď po pick and rollu nebo i jeden na jednoho najeli a my jsme nestíhali dorotovat. Nebo jsme stihli vykrýt jen první přihrávku, ale druhou už ne. A jim to z trojek padalo. Takže jsme měli líp rotovat, aby neměli otevřené střely. Jak se chytli, dávali už pak i ty těžší. A tam mě překvapil náhradní rozehrávač Strelnieks, který odehrál svůj asi nejlepší zápas v sezoně.

On neměl zrovna dobrý vstup, ale pak se neskutečně chytil a stal se z něj s 19 body a střelbou 8/8 skoro Hráč zápasu...
Ano. My jsme se soustředili hlavně na jejich základní osu a on nás překvapil, jak se nebál to brát na sebe. Je prostě vidět, že mají vyrovnaný tým a nejde se soustředit jen na někoho. To už ale k téhle úrovni patří.



Až před zápasem jste se dozvěděli, že soupeř nebude mít k dispozici pivota Mavrokefalidese. Zdálo by se, že když ubyde taková starost pod košem, bude to plus, ale opak byl zřejmě pravdou, že?
On v posledních pár zápasech nehrál tolik co dřív. Ani v prvním utkání nehrál to, co jsme od něj byli zvyklí ve dvou zápasech VTB ligy. Moc do jejich systému nebyl zapojován, takže ani doma jeho absence nebyla pro ně velkou ztrátou. Odehráli to pod košem s Dragičevičem a Lichodějem a vypadalo to stejně jako v Pardubicích.

Soupeř v obou zápasech doslova sršel energií. Mohl mít v této fázi sezony víc sil, když vy jste si za půl roku odkroutili už 70 utkání, k tomu ty zdravotní obtíže?
Tomu bych velkou důležitost nepřikládal. I když je sil méně, v sezoně jsou situace, kdy se musíme vydat na maximum a kdy to nejde jen tak odehrát. A nemyslím, že bychom po 70 zápasech v sezoně běhali pomaleji. Záleží i na soupeři, co nám dovolí. Naše hra je založená na rychlém přechodu do útoku, ale k tomu jsme se nedostali - v obraně nebylo skoro co doskakovat a navíc oni ani neztráceli balony. Samozřejmě věděli, v čem je naše síla, a to si už většina týmů začíná hlídat.

Za jakých okolností by při dané formě Petrohradu mohl patřit postup vám? Co všechno by se muselo stát jinak?
(směje se) Musela by nás každého potkat ta nejlepší forma. Tu jsme měli kolem přelomu roku, kdy jsme poráželi i nejlepší týmy jako právě Petrohrad nebo Rytas. Tam jsme šli zápas od zápasu nahoru, obrana byla nepropustná a s takovou formou bychom je aspoň jednou dokázali zdolat. Já bych ani nechtěl říct, že Petrohrad byl v tomhle druhém utkání v té nejlepší formě. Na začátku sezony byli lepší, když porazili i CSKA. Teď prostě měli kvalitnější formu než my.


Petr Hamták