14.01.2015 - Redakce
počet přečtení: 1257
vytvořeno 14.01.2015, upraveno 14.01.2015
Podzimní částí Kempů budoucích nadějí pro chlapce se uzavřel jejich první ročník. Ambiciózní projekt si v šesti pokračováních hledal svou cestu a místo na basketbalové mapě České republiky. A nutno říci, že zatím si vede dobře. Co vlastně první ročník přinesl a jaké jsou vyhlídky do budoucnosti? Na to odpověděl předseda Ústřední trenér pro kategorii chlapců Jan Slowiak.
Podzimní částí Kempů budoucích nadějí pro chlapce se uzavřel jejich první ročník. Ambiciózní projekt si v šesti pokračováních hledal svou cestu a místo na basketbalové mapě České republiky. A nutno říci, že zatím si vede dobře. Co vlastně první ročník přinesl a jaké jsou vyhlídky do budoucnosti? Na to odpověděl předseda Ústřední trenér pro kategorii chlapců Jan Slowiak.
První ročník KBN je již minulostí. Jak ho hodnotíte?
Jsem spokojený. Doufám, že i hráči a další trenéři. Umožnilo nám to poznat talentové obsazení jednotlivých pozic v České republice napříč ročníky. To je pro mě dobrý poznatek. S talentem na tom nejsme tak špatně, jak slýcháme. Máme spoustu skvělých somatotypů. Jde o to, jak je dokážeme dotvořit.
Máte už nějakou zpětnou vazbu od hráčů či trenérů?
Mám zprávy z klubů, že to kluky motivovalo. Vraceli se do klubu s chutí pracovat. Pro některé to hodně znamenalo, že se dostali do takové společnosti. Ukázali jsme jim směry, ve kterých se zlepšovat.
A co říkali hráči?
S kluky jsem mluvil přímo na kempu. Často tam jezdili rádi. Nevýhodou je, že v nabitém programu se těžko hledají termíny. V neděli přijížděli po velké zápasové porci minut na hřišti. Nedělní tréninky tak nemohly být intenzivní. Mají toho v sezoně hodně, to je potřeba vnímat.
Zaznamenal jste na hráčích během sezony posun v jejich basketbalových dovednostech?
Na klucích byl vidět posun, ale netroufám si říct, že by to byla naše zásluha. Aby se hráč někam posunul, je zapotřebí tvrdá práce, kterou musí odpracovat kluboví trenéři. Za to bych je chtěl ocenit. My jsme klukům dali motivaci a ukázali směr, kterým pracovat.
Co pro vás bylo největším potěšením prvního ročníku?
Slýcháme, jak máme malou členskou základnu. Na kempech se ale vystřídalo 70 až 80 kluků a každý si zasloužil tam být. Pozitivní poznatek je, že máme z čeho brát. Otázkou samozřejmě je, jestli u basketu kluci vydrží, a zda budou mít takové podmínky, aby talent dál rozvíjeli.
Byla i nějaká zklamání?
Na pozici rozehrávačů jsem čekal větší potenciál. Tam jsme často podměreční. Perspektivu tam máme jen v několika jménech. Také jsme se setkali s ne stoprocentním přístupem, některé kluby se prakticky nezúčastnily. Je to ale akce, která má motivovat a hráčům dodávat energii. Dobrovolnost je u tohoto projektu nezbytná.
Jaké novinky plánujete pro pokračování, které se od jara opět rozběhne?
Máme motivaci do Kempů přivést aktivního hráče nebo bývalého hráče úspěšného na té které pozici. Chceme upravit skladbu programu a zařadit do něj společné tréninky, abychom jednotlivé skupiny dostali do spolupráce. Například pracujeme s rozehrávači na rozvoji individuálních činností, ale rozehrávačské myšlení se v tom neprojeví. Během prvního roku jsme posbírali informace o hráčích. Chceme je předávat dále, aby se k nim dostali trenéři a těžily z toho i kluby. Chceme pro účastníky připravit i nějaký rozlišovák s logem Kempu, aby si k němu mohli vytvořit vztah.
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz