Kdy kouč mužské U20 nechápe přístup některých zástupců mladé generace? Do kdy se musí rozhodnout Jiří Welsch o tom, zda letos bude reprezentovat? Proč se ani trenérovi nedaří spojit s Janem Veselým? S jakými důsledky mohou počítat ti, co odmítnou reprezentovat bez vážných důvodů? Co chybí mnohým mladým hráčům v lize a co od nich trenéři národních týmů čekají? A jaký signál vysílá odmítač reprezentace svému klubu? O tom všem hovořil pro basketmag.cz kouč reprezentace U20 a asistent u národního týmu mužů Jan Slowiak.
Trenére, váš tým U20, který se chystá na červencové A-divizní ME, vypadá podle jmen na první pohled hodně silně. Je to správný dojem?
V týmu určitě budou osobnosti, které už nasbíraly minuty v "Mattonce" nebo zahraničních soutěžích, což je super, ale na druhé straně hrajeme áčkové mistrovství a konkurence na tom bude stejně dobře, nebo možná ještě líp. Uvidíme, protože u některých důležitých hráčů stále visí otazník nad jejich startem.
O koho můžete vedle Veselého ještě přijít?
V tuhle chvíli to vypadá spíš negativně s Jakubem Kudláčkem, který po zranění kolena teprve začíná rehabilitovat, a zdá se, že se do ME nestihne vrátit. To je druhé důležité jméno, které vedle Veselého vypadá, že bude chybět.
Satoranský by měl stíhat dospělé i U20?
Tomáš s námi už na soustředění trénuje. Je plný energie a optimismu, jak pro něj bývá charakteristické. Je tu rád a reprezentovat chce. Hodlá tomu ledacos obětovat, i když i on měl sezonu extrémně náročnou. Po ME naváže jako klíčový rozehrávač i přípravou u dospělých.
Kdy se podle vás rozhodne, jak to dopadne s Janem Veselým?
To upřímně nevím, protože je hodně obtížné se s ním dostat do kontaktu. Doposud jsem s ním nemluvil, přestože jsem se o to docela snažil. Samozřejmě vnímám, že je na něj velký tlak ze všech stran, sezonu měl a ještě má extrémně dlouhou. Nejdřív skončí 22. června. Možná se situace po návratu do republiky trochu "zlegalizuje", teď mi přijde, že je hrozně přetížený a podle zpráv, co máme, i jeho tělo potřebuje odpočinek. Takže momentálně nevím...
Trenér Budínský naznačil, že bude k dispozici nejspíš jen jednomu repretýmu. Požádal o to sám, nebo na tom měl zájem i Partizan?
S trenérem Budínským bychom ho nejradši viděli na obou akcích, ale musíme brát v potaz realitu. Má za sebou strašně dlouhou sezonu, reprezentaci pomáhal loni v létě, takže toho odpočinku měl minimum a v Partizanu i od jeho agentů je na něj veliký tlak na co nejdelší odpočinek. Z naší strany to je tedy asi nutný kompromis.
Když teď máte, po zrušení B divize, jistotu návratu mezi elitu v dospělých, chcete, aby tým U20 jel na ME v co nejsilnější sestavě?
To samozřejmě ano. Díky této nové skutečnosti dospělá reprezentace dostala prostor k budování týmu v dlouhodobějším horizontu, aby se udělalo maximum pro postup na ME 2013 a proto si myslím, že ME U20 je mezi muži letos asi nejvýznamnější událostí.
O co se teď vlastně v dospělých bude hrát? Jak budete tým motivovat?
Musí to vyjít od federace a jejího výboru, aby nám k tomu dal mandát. S trenérem Budínským jsme se dohodli, že chceme pracovat s hráči, kteří chtějí reprezentovat a v roce 2013 mohou být v týmu platnými hráči, takže nechceme používat krátkodobá řešení. Hodláme stavět na těch, co tomu mají co dát. Tím rozhodně nechci říct, že se chceme zbavovat starších hráčů, ale určitě je naším cílem pracovat s hráči, ochotnými zapojit se do celého reprezentačního bloku. A o co se bude hrát? Teď vím pouze to, že snad díky výsledkům se bude vytvářet koeficient, podle nějž budeme nasazeni do kvalifikace dalšího ME.
Ke zrušení B divize došlo jen u dospělých?
Předpokládám, že u mládežnických kategorií to zůstává jako dosud, ale neberte to jako potvrzené.
S kým se s týmem U20 utkáte na turnajích v Itálii a Španělsku?
Budeme hrát s účastníky ME áčkové divize. Utkáme se s Černou Horou, Nizozemskem, které také postoupilo mezi elitu, a v jejím domácím prostředí i s Itálií. Soupeře ve Španělsku vám ještě nevyjmenuju, ale bude to dost kvalitní turnaj. Jsem moc rád, že nás tam pozvali a slibuju si od toho hodně.
Dá se v této fázi mluvit o ambicích tohoto výběru?
Dá se mluvit o mých ambicích, které jsou uspět a dostat se co nejdál. Ještě ale neznám kvalitu soupeřů. Musel bych také vědět, v jaké sestavě budeme my. Základem bude vyhnout se skupině o záchranu a věřím, že potenciál v týmu je a každým zápasem můžeme jít nahoru. V plné sestavě, se všemi významnými hráči všech ročníků, můžeme být konkurenceschopní každému. Otázkou je, zda tady všichni ti hráči budou.
Souhlasíte, že skupina A, ve které je s Českem Řecko, Lotyšsko a Ukrajina, je na ME tou lehčí?
Papírově určitě, ale pokud ty týmy neuvidíme na místě... Já tu zkušenost nemám, protože jsem v minulých letech nepracoval s podobnými ročníky, takže nejsem schopen posoudit. Ten scouting uděláme, budeme vědět více a následně i při prvních utkáních, ale myslím si, že by mělo být hratelné, abychom ze skupiny postoupili. Na druhou stranu Lotyšsko je nevyzpytatelný soupeř. Jednak budeme hrát čtyřicet minut proti zóně a budou to výborní střelci z dálky, což se někdy může stát, že při vysokých obráncích, nemusí být vždy výhoda.
Jak se vyvíjela nominace hráčů?
Snažíme se dobře využít i potenciál mladších hráčů, ale tak, abychom neoslabili tým U18. Pokud si někoho vypůjčíme a bude absolvovat mistrovství s námi i s osmnáctkou, chceme, aby to byla co největší posila.
Ohledně zájmu o reprezentování jste čerstvě mimo jiné řekl, že: "Nemůžu rozhodně říct, že bych byl spokojen s tím, jak hráči projevovali radost z reprezentování. Někteří zde dokonce ani nejsou, což nás mrzí, protože já osobně jsem šel do toho s tím, že tu získám velmi pozitivní energii mladších hráčů, kteří na sobě chtějí pracovat, a to se z té komunikace před srazy nedalo vyčíst..." Zájem a chuť reprezentovat teď řeší nejeden sport a nejen u nás. Zdá se, že slovní spojení jako "hrdost být reprezentantem", nebo "čest reprezentovat" ztrácejí svou někdejší platnost a obsah. Kde je podle vás "chyba"? Má se tohle pěstovat už ve škole, v rodině? Není najednou na téhle úrovni trochu pozdě na to vybuzovat v mladých hráčích tyto pocity?
Tak ze široka jsme nad tím nepřemýšlel. Vnímám hlavně to, co na mě dopadá, a to je fakt, že v Čechách se hráči strašně snadno uspokojí. Například v týmu NBL jim stačí, že dávají pět bodů v každém třetím utkání a považují se díky tomu za hráče "Mattonky". Kvalitní hráč ligy ale musí splňovat daleko přísnější kritéria, musí ukázat stabilitu výkonnosti, schopnost tým pravidelně podpořit a to těm mladým trochu chybí. Měli by na sobě pracovat daleko víc, s větší ctižádostí, mít chuť něco dokázat a pak si taky vydělat slušné peníze. Mnohdy je pro ně ale vize dvou týdnů strávených s přítelkyní víc, než jet na reprezentační sraz dvacítek, což je pro mě - s mým vztahem k basketbalu - naprosto nepochopitelné. Když jsem na tohle narazil, měl jsem trochu problém se s tím srovnat.
Bude to mít do budoucna nějaké důsledky pro hráče, když nebudou chtít reprezentovat bez zjevného důvodu?
Osobně s takovými hráči dál moc fungovat nechci a myslím, že by se nad tím měl zamyslet i jejich mateřský klub, pokud takoví hráči jsou. I pro klub to je špatný signál, protože ten hráč se zjevně nechce vyvíjet tak, aby pro daný klub byl opravdovou posilou. Nejde to ale řešit od stolu nějakými "tresty". Jde o dobrovolnou záležitost, hráči za to nemají prakticky žádné peníze. Já se spíš snažím ty, které tu potkám, přesvědčit, že to má smysl a že to pro ně je super věc a výborná zkušenost. Doprošovat se ale nikoho nebudu.
Zdá se, že při tvorbě týmu dospělých se bude opět čekat, jak to dopadne s novým angažmá Jiřího Welsche. Stanovili jste nějaké datum, do kterého budete čekat? A nezmění něco ta nová situace, kdy už se vlastně nebojuje o postup?
Je to jednoznačně dané. 19. července začíná příprava a my budeme pracovat s hráči, kteří tam budou. To jsme si s trenérem Budínským dali jako jeden z cílů. Všichni máme nějaké problémy. Mám je já, má je trenér Budínský, máme rodiny a také pro to něco obětováváme a čekáme to i od těch hráčů.
Jinými slovy: i pro Welsche je deadlinem pro rozhodnutí s reprezentací 19. červenec.
To jste pochopil správně.
Petr Hamták
s přispěním Michaela Šoba