Satoranský po prožitém pekle 37 minut o tom, že si měl říct o střídání i o tom, jak nenutná porážka od Italů bolí

Zdá se neuvěřitelné, že reprezentace aktuálně stojí na výkonech dvou kluků, kterým je 20 a 21 let. A ještě neuvěřitelněji zní, že pokud by v sobotu měli byť jen průměrný střelecký den, Češi by velmi pravděpodobně v závěru drželi italské favority pod krkem. I o tom mluvil v rozhovoru Basketmagu po kvalifikační porážce v Chomutově pořádně naštvaný rozehrávač Tomáš Satoranský, dosud nejlepší asistent celé eurokvalifikace, který s kolegou Jelínkem natočil souhrnnou bilanci z pole 24/4.

Tomáši, bolí hodně vědomí, že jste na Italy měli i bez Jirky Welsche, ale těch pár dálkových tref, které obvykle míváte hlavně od Davida Jelínka, tam přece jen chybělo?
Tam chybělo pár střel ode všech, ale Italové určitě takhle blbě už dlouho nehráli. Nebo přesnějic - nebyl to jejich stoprocentní výkon. My jsme to po první čtvrtině, která byla týmová, zbytečně přeháněli s bláznivými střelami, k tomu se přidaly i nedané lehké pozice. A pak vypadala z pohledu útoku blbě třetí čtvrtina, kdy jsme moc nevěděli, co hrajeme. Na tom musíme zapracovat, aby ten basket vypadal týmověji a víc takticky.

Co víc jste pro to, aby to vypadalo líp, mohl udělat vy, který jste strávil na hřišti 37 minut?
Kvůli tomu, že jsem měl špatný zápas střelecky, tak jsem se i přes nějaké pokusy atakovat koš snažil už potom víc přihrávat volným spoluhráčům. Italská obrana ale na tohle byla připravená a presovala mě trvale v druhé čtvrtině, kdy jsem bojoval aspoň o to, abych pomohl obraně, na doskoku a nějak to táhnul dopředu. Po pravdě to nebyl ideální zápas.



Trenér řekl, že jste mladý a máte dobrou kondici, nicméně jak hotový jste se cítil v poslední čtvrtině, kdy se z výrazu vaší tváře už dalo vyčíst značné vyčerpání?
No, teď jsem v pohodě, ale ve čtvrté čtvrtině už si myslím, že bych si měl říct i o vystřídání. To byla moje chyba, že jsem to neudělal. Tým by se mohl příchodem třeba Čardy trochu zrychlit. Už jsem proti tomu presu byl trochu vyřízenější. Bojovat proti tomu, když se na mě střídají v jejich plné rotaci dva obránci, bylo těžké. Takže bych si o vystřídání měl říkat dřív, jako je to i v klubu.

Minimálně ve velké části první čtvrtiny jste se dokázali vyrovnat s velkou zbraní Italů, což byl po dobrých clonách hraný pick and roll, který jim zahajoval veškerý útok. Bylo tam hlavní se pro vás jako rozehrávače po cloně co nejdřív vrátit ke svému hráči s míčem? A co případně Italové v dalším průběhu změnili?
Tu obranu na to jsme ze začátku hráli opravdu dobře. Měli jsme rychlou rotaci, ale taky jsme se tím postupně unavovali a oni začali měnit úhly těch clon, což pak bylo mnohem těžší bránit. Samozřejmě dostali pokyny od trenéra, jak se s naším typem obrany vypořádat. Víc si to už přihrávkami vyťukávali a my jsme nereagovali. Na druhou stranu nám dali jen 63 bodů, protože i oni měli svoje střelecké problémy. O to víc bolí, že po takovém výkonu v obraně jsme totálně selhali v útoku.

Italové na vás vytáhli pěkných pár bloků. Zastavil bych se u jednoho proti pokusu o smeč Pavla Pumprly, který tenhle náskok jinak běžně proměňuje. Šlo o faul, nebo o blok a kroky, které pak sudí odpískali?
Myslím, že to blok byl a že i Pampi to ví. Sám jsem dostal asi čtyři, Italové v tomhle byli dost fyzický a to asi rozhodlo. Ztěžovali nám prakticky všechny střely, včetně téhle smeče, kterou Pampi normálně asi dává. Byli tedy tvrdí a my v tom zakončení zpod koše musíme taky přitvrdit.