Sandra z Rennes si bere Čecha a říká: Hodně slavíte

31.07.2010 - Redakce
počet přečtení: 2635
vytvořeno 31.07.2010, upraveno 31.07.2010

Před časem se rozhodla rozviklat zaběhané životní stereotypy a opustit komfortní zónu rodné Francie. Za rozvolňovací destinaci si zvolila Česko, kde však její život nabral takový švuňk, že se zde začala cítit skoro jako doma, naučila se novému jazyku a příští rok si jednoho zdejšího obyvatele vezme za muže.

Před časem se rozhodla rozviklat zaběhané životní stereotypy a opustit komfortní zónu rodné Francie. Za rozvolňovací destinaci si zvolila Česko, kde však její život nabral takový švuňk, že se zde začala cítit skoro jako doma, naučila se novému jazyku a příští rok si jednoho zdejšího obyvatele vezme za muže.

"No jo, potkala jsem tu kluka," rozesměje se Sandra Le Drean, šarmantní slečna pocházející z Rennes, když má rozvést, proč jí Česko tak přirostlo k srdci.



Ale jsou tu i jiné důvody. "I když mi Francie chybí, jsem tu šťastná. Mentalita Čechů a lidi vůbec mi tu sednuli. Všichni se ke mně chovají skvěle, získala jsem nové přátelé. Líbí se mi, jak se v Česku žije. Lidi se tu hodně baví a taky hodně slaví. Jsou to šťastní lidé," rozklíčovává svůj pohled na nový domov Sandra.

Však také na adresu své svatby, která se uskuteční ve Francii, hned dodává: "Oslavíme to i tady a bude to velké!"

Tohle všechno říká radši v angličtině, ale nemusela by. Čeština jí nečiní viditelné problémy. I proto mohla kývnout na žádost, aby se stala trenérkou na v pátek skončeném Alea Basketmag Campu.

"Bála jsem se kvůli češtině a byl to trochu stres, ale nakonec šlo o skvělou zkušenost. Děti se ke mně chovaly hezky a byla to i legrace, protože většina se snažila mluvit francouzsky. A francouzštinu jsem učila i kolegy trenéry," přiznává křídlo, jež se narodilo necelý rok po nedávném bělehradském triumfu československých fotbalistů.

S postupem kempu prý účastníkům jejich zahraniční trenérka rozuměla stále líp a hodně se i naučila. A jaké má tedy "ř"? "Krásný," zdůraznila kemperka Lenka Skalická.

Dobrá. A co když k Sandřiným uším dolétla slova ze "čtvrté cenové"?
 
"No, naneštěstí jim rozumím," rozesměje se. "Děti ale byly fajn, když jim něco ujelo, snažily se omluvit."
 
V Česku po čtyři roky hájila barvy USK Praha, dokonce i v roli kapitánky. Letos se rozhodla dát kariéře sbohem, ale v Praze setrvává. "Minimálně na dva roky a pak s přítelem uvidíme, jestli zůstaneme, nebo budeme žít ve Francii," hledí do budoucna.

Po velkolepé 15leté kariéře ověnčené tituly na mistrovství Evropy i v Eurolize, si chce dát volno, než se rozhodne, co podnikne dál. "Něco ale dělat musím a hlavně chci!"
 

Petr Hamták