S Reyesem, Veličkovičem, Tuckerem i novinářem o úpadku ACB, Realu Madrid a rivalitě s Barcelonou

Jedna zásadní ingredience chyběla letošnímu euroligovému dortu - Final Four v Barceloně. Barcelona. Ano, nadupaný super hvězdný tým obhájců titulu se ve svém městě, svým fanouškům nemohl představit, neboť proti očekáváním dostal ve čtvrtfinále na budku od pozdějších králů z Panathinaikosu. Příznivci Barcy a Realu, stejně jako ostatní eurofanoušci, tak přišli o unikátní šanci zažít během pouhých čtyř dnů jen pár stanic metra od sebe, které dělí Nou Camp od Palau Sant Jordi, velké El Clásico na trávníku i pod koši, navíc ve stejné fázi nejprestižnějších evropských soutěží. Do basketbalového Final-4 se totiž probojoval pouze madridský Real.

Co vůbec pro Real, který se na vrcholný turnaj protloukl po dlouhých 15 letech, tohle pokoření rivala na dálku znamenalo? To, že on pronikl do Final-4 v jeho království, a král na hostině chyběl.

"Každý se mě tu na to ptá. Pro mě je ale Final-4 speciální už proto, že je moje první. Kde se zrovna hraje, pro mě nehraje roli," tak trochu překvapil pivot Felipe Reyes, opěrný pilíř madridského týmu, který neměl po semifinále velkou radost, že musí hovořit v angličtině.


Felipe Reyes je "Realistou" už docela dlouho

"To, že tu Barcelona není, pro mě taky nic nemění. Má skvělý tým, ale my se zabýváme jen sami sebou," dodal pro Basketmag mistr světa i Evropy. "Realista" od roku 2004 už vůbec nechtěl porovnávat basketbalovou rivalitu s tou fotbalovou, a sice s podotekem, že hodlá mluvit výhradně o basketbalu. Hmm.

Jen o fous sdílnější byl kolega Novica Veličkovič, který v této sezoně v Realu po stránce herního prostoru strádá, a bylo to na něm celý víkend hodně znát.

"Protože nečtu noviny, moc nevím, jak se řešilo, že Barcelona na Fnal-4 není a my jo. Barcelona má vynikající tým, ale s Panathinaikosem mohla prohrát. Sport je skvělý v tom, že nikdy nevíš, kdo vyhraje," říkal skoro rozmrzele Novica, který rivalitu s katalánským klubem zakouší na vlastní kůži druhým rokem.

"Jo, je to pěkné, půl země je pro jeden tým, půl je proti, Barcelona je z Katalánska, Real je zase královský klub. A musím říct, že je fakt moc hezký sledovat, jak se ta derby připravují týden dopředu."

Na otázku, zda má ve fotbalové skvadře Realu nějakého bližšího spojence, odpoví univerzál záporně: "V sezoně vůbec není čas někam chodit spolu, máme moc náročný program."


Novica Veličkovič při tréninku den po semifinále Final-4

Kupodivu na dané téma nejpovídavějším příslušníkem Realu byl Američan Clay Tucker, ač atmosféru královského klubu a všeho kolem nasává teprve první sezonu.

"Že jsme tu my, pro nás hodně znamená. A to, že tu chybí Barcelona, ten dojem nezmenšuje. Jasné ale je, že jsou to naši hlavní rivalové a my je tu čekali, navíc jako obhájce. Pro nás by proto byla velká věc moct tu s nimi hrát, stejně jako pro naše fanoušky i klub," říká křídlo.
 
Když má porovnat basketbalovou rivalitu s fotbalem, jen si odfoukne: "Na trávníku je to o moc intenzivnější, Real i Barcu zná celý svět jako fotbalové giganty. Ano, lidi ví i o basketbalu, ale peníze, větší platy a víc super hvězdných hráčů je ve fotbalových týmech obou klubů."

Tucker pro Basketmag přiznává, že v posledních letech ve fotbale i basketbale tahá za delší konec provazu soupeř. "Oni jsou teď číslo jedna a my víme, že cesta k titulu vede v obou sportech jedině přes ně."

Američan, který už podlehl kouzlu v jeho domovině nijak populárnímu socceru, souhlasí, že v případě úspěchu na Final-4 by basketbal aspoň na chvíli čněl nad Barcelonou a částečně vynahradil poslední fotbalové nezdary v El Clásicu, ve španělské lize i Lize mistrů.


Během Final-4 osiřelý vchod do Palau Blaugrana, haly Barcelony, kde se však Final-4 nehrálo

"To, že nás porazili v Lize mistrů, jsme si brali osobně i my v basketbalovém týmu. Chodíme spolu ven se na ty zápasy koukat, fandíme klukům a baví nás to. Samozřejmě nás potěšilo vítězství ve španělském Superpoháru a doufali jsme i v úspěch v Lize mistrů, ale bohužel to nedopadlo."

Do největší hloubky meziklubové rivality, ale také zákulisí Realu i Barcelony jsme se však dostali až s madridským žurnalistou z deníku La Gaceta Fransicem Rabadanem.

Začněme nejdřív selháním Barcelony, jejíž čtvrtfinálové vypadnutí navzdory silnému protivníkovi se rozhodně nečekalo.

"Bylo to bráno jako velké zklamání. Každý s Barcou ve Final-4 počítal, jde o nejlepší tým v Evropě. Barca tu prostě měla být, protože Real ukázal, že na Final-4 neměl. Lidi ve městě byli velmi zklamaní. Fanoušci pak prodali všechny lístky, většinu z nich příznivcům Maccabi. Ti mají víc peněz než fanoušci z Řecka," říká Francisco a se zdviženým prstem dodává:

"Hodně se teď mluví o budoucnosti Barcelony. Rubio půjde do NBA, Mickeal asi odejde a je tu spousta pochybností. Pěti šesti hráčům končí smlouva a neví se, co s nimi bude dál."


Kopie euroligové trofeje, již Barca uchvátila loni, v muzeu na Nou Campu, o kterém si povíme zase příště

Kdo byl vůbec v ohlasech nejvíc viněn za nepostup obhájců trofeje do Final-4?

"Každý mluvil o rozhodčích, kteří nechali Panathinaikos hrát moc tvrdě. Nenechali Navarra hrát, co umí," přibližuje Francisco, který popsal i reakci managementu Barcy:
 
"Pokud tým vyhraje ACB, nebudou problémy, pokud ne, bude v klubu spousta změn!"

Překvapení z předčasného pádu Barcy a naopak z postupu Realu zavládlo i v médiích. "Zvlášť po tom, co z Realu odešel kouč Messina. Všichni si mysleli, že tam v důsledku toho dojde k velkým změnám. Nějaké nastaly, ale spíš malé. Real měl letos talentovaný tým, ale nebyl zralý na Final-4."

Mohl mít přesto královský klub díky postupu aspoň na chvíli nad svým rivalem vrch? "Možná si to myslí, ale oni nemají na víc, jejich "morál" je teď dole," soudí Francisco.


Olympijský stánek Palau Sant Jordi na vršku Montjuic byl po tři květnové dny centrem evropského basketbalu 

Ten svá slova dokládá i na mizivé přítomnosti fans Realu, kteří na semifinále zabrali pouze jeden roh hlediště a na souboj o třetí místo prakticky vyklidili pole.

"Za prvé tu svůj tým nečekali a za druhé fanoušků basketbalového Realu není moc. Vedení nedělá dobré kroky pro klub a Real nemá na basketbalové mapě Španělska skoro žádnou reputaci. Dřív to bylo jinak, ale teď se o Real nikdo nezajímá."

Ve světle těchto slov je zřejmé, jak Fransico nazírá basketbalovou rivalitu obou klubů v porovnání s fotbalem.

"Barca má vždy ty nejlepší hráče. Messi je jako Navarro. Real na druhé straně nemá vnitřní kontinuitu týmu, pořád mění hráče, pět šest každou sezonu a to není cesta. Proti tomu je Barca trpělivá, kádr mění jen málo. Pokud jde o rivalitu v basketu, moc o ní nejde mluvit. Basketbal jako takový je teď ve Španělsku dole. Jedině NBA a národní tým přitahují pozornost, ale ACB má momentálně moc problémů a zájem o ni upadá."


Petr Hamták