Rostislav s Bohuslavem, dva skuteční srdcaři, pro něž basketbal a život jedno jsou, se hlásí z ME ve Francii

Reprezentantkám fandí v dějišti mistrovství Evropy ve Francii i čeští fanoušci. Především dvojice Bohuslav Březina a Rostislav Páv je v hledišti nepřehlédnutelná a často předčí domácí příznivce. Oba basketbalu podřizují celý svůj život.

"Za sportem jezdím desítky let. Nejen za basketbalem, ale ten je moje jednička. Co je trenér Lubor Blažek u kormidla, tak jsem nevynechal jediný šampionát. Je totiž k nám fanouškům hodně přístupný a tím si zasluhuje, abychom ho jezdili podporovat," řekl Březina. "Já fandím asi od roku 1995, co Trutnov postoupil do ženské ligy," dodal Páv (na snímku).

Pro oba je basketbal celý život, vše ostatní jde stranou. "Člověk si musí určit, co je pro něj důležité. Pro mě je důležité jet sem na basketbal. Občas je kvůli tomu třeba změnit zaměstnání úplně. Teď jsem například bez zaměstnání," řekl Páv. "Komplikované je to i se zakládáním rodiny, protože partnerky brzy přijdou na to, že to se mnou není jednoduché. Sportu totiž dávám opravdu hodně. Tak je pak třeba najít vždy nějakou novou, která to se mnou chvíli vydrží," dodal Březina.

Ten za rok navštíví zhruba 300 utkání. Mimo jiné všechny zápasy basketbalistů Jindřichova Hradce, odkud pochází. Nevadí mu ani to, že na jih Čech musí dojíždět z Prahy. "Teď sice 30 let žiju v Praze, ale pořád jsem patriot a jezdím tam na každý zápas. Pak chodím v Praze na Folimanku. Za víkend se podívám tak na čtyři až pět zápasů," prozradil Březina, který je v civilu manažerem v reklamní agentuře.

Nyní se společně snaží ve Francii podporovat české basketbalistky. A v hledišti se rozhodně neztratí. Především Páv se svou dlouhou čepicí ve stylu Santa Clause poutá velkou pozornost, zvláště když s ní začne točit do rytmu hudby.

"Už se mi tu povedlo roztleskat celou halu. Také mě tady všude zdraví, několikrát se se mnou fotili. Dokonce mě točila i televize, dali mi oficiální mikrofon na to moje blbnutí. Nikdo mě nepřehlídne," říká trochu nesměle Páv. Rovněž se mu povedlo v hale vyvěsit velkou trutnovskou vlajku s Krakonošem. "Krakonoš to tady musí hlídat," dodal.

Společně s Březinou fandí od roku 2011. "To jsme se potkali na šampionátu v Polsku, kde byl Rosťa dokonce vyhlášen fanouškem turnaje. Pak jsme byli společně loni na kvalifikaci o olympijské hry v Ankaře. Tam byl s námi ještě děda Elhota (příbuzný reprezentantky Kateřiny Elhotové), který nám tu zatím chyběl, ale teď by měl také dorazit stejně jako další rodinní příslušníci týmu. Tak nám snad pomohou holky dotlačit k výhře nad Španělskem," dodal Březina.

Samo mistrovství je pro ně velkým zážitkem. "Je to nádherný turnaj a ukazuje, jak krásný může basketbal být, když jsou plné haly a ne jako v Česku," míní Březina. "Největším zážitkem ale pro mě je, že Jana Veselá i přes zranění zůstala s týmem. Jen to vypovídá o soudržnosti týmu, čehož si hodně cením," dodal.