Ronen o Janovi, Satym, Davidovi, Jaromírovi, Kubovi, asistentech, kempech, talentech i o nešvarech NCAA

Instruktážní na mládež zaměřené výjezdy do klubů po celé zemi, několik kempů pro jednotlivé herní pozice pro největší česko-moravské talenty, cestování za legionáři do zahraničí, komunikace s jednotlivými lvy a sledování domácích soutěží. To je základní výsek aktivit, které už má za sebou nový kouč reprezentace mužů Ronen Ginzburg. Ten Basketmagu poskytl detailní rozhovor, v němž hovořil o svých nových asistentech, senzačním vedoucím týmu, top reprezentantech v ACB i NBA, problematičnosti NCAA, českých rozehrávačích i speciálních kempech pro nastupující domácí generaci.

Kouči, máte za sebou první kempy pro nadějné hráče mezi 14 a 19 lety, kteří ještě nefungují v NBL. Jaké jsou vaše první zkušenosti?
Už jsme zorganizovali dva a do konce sezony by měli být ještě asi čtyři. Je tam vždy 21 hráčů, po sedmi rozehrávačích (ty má na starosti Pavel Beneš), křídlech (Roman Bednář) a podkošových hráčích (Lubomír Růžička). Viděl jsem mezi nimi skvělé talenty. Ještě jsem nemohl poznat všechny pozvané hráče, protože ne každý mohl přijet. Pracovali jsme s videem a klukům ukázali, jak při tréninku vypadají, opravili některé chyby a myslím, že takovou možnost - tedy vidět se na záznamu - častokrát nemají. Makalo se i v posilovně a samozřejmě jsme uspořádali i tři tréninky, kde trenéři odvedli velmi dobrou práci. My jako koučové jsme byli spokojení a věřím, že to platí i o hráčích.

Budou se na další kempy vracet stejní hráči?
Většina ano. Někteří na první kemp nemohli, tak jsme je pozvali na další.

Kdo hráče vybíral?
Především naši trenéři, ještě spolu s Janem Slowiakem (ústřední trenér mládeže pro chlapce). A pokud nám některý klubový trenér bude chtít někoho doporučit, jsme tomu otevření.



Jaké cíle jste si vytkli? Co jste mladíkům chtěli ukázat?
Především během čtyř nebo pěti těchto mini kempů nejde pokrýt všechno. Když ale třeba rozehrávačům ukážete, jak správně hrát pick and roll, shooting guardům, jak správně vybíhat do střeleckých pozic zpoza clon, a podkošovým ukážete jeden dva pohyby v dolním postavení, tak tohle zvládnout jde a také jsme to dělali. Když si každý z těch kluků odnese z kempů jednu dvě nové věci, bude to super.

Opakují se u hráčů některé společné chyby?
To bych neřekl. Především guardi, tedy pozice 1 a 2, mají většinou dobré základy. Větší problém tak je u dlouhých, se střelbou, technikou a tak dále.

Můžete zmínit některá zajímavá jména?
Tři nebo čtyři kluci tam vynikali, většinou ale neumím vyslovit jejich jména. Mezi těmi nejmladšími byl jeden z Písku a jeden z Liberce a pak mě zaujal David Pekárek (syn bývalého ligového hráče, ročník 1996, výška 197). Obecně ale většina těch kluků opravdu má talent.

Posuňme se k plánovanému červnovému B-kempu pro hráče širšího reprezentačního okruhu a některým jménům. Zajímal by mě váš názor na výkonnostní posun nyní už jednoho z lídrů Prostějova, stále však teprve 21letého Jaromíra Bohačíka, se kterým zřejmě pro B-kemp počítáte.
Ano, je jedním z těch, koho bych chtěl vidět. Snad bude moct přijet. Je vidět, že se zlepšuje a já ho sleduju. Teď je na něm, aby udělal ve své kariéře další krok.

Do stejného ranku spadá i rozehrávač Opavy a letos dokonce aspirant na MVP NBL Jakub Šiřina. Neměl by se pokusit i on postoupit ještě o patro výš?
Jistě. Pokud tito hráči přemýšlejí o své budoucnosti, musí pro to něco udělat. Když hovoříme o Jakubovi, myslím si, že jeho výška (186) je OK, co ale musí zlepšit - a zlepšovat se musí kromě Michaela Jordana každý, protože nikdo není dokonalý, a to včetně Tomáše Satoranského -, je střela po pick and rollu, což je velmi důležité umění. On zatím většinou po pick and rollu najíždí do koše. Stejně tak musí vylepšit nájezd na pravou ruku (Šiřina je levák) a rozhodovací proces při hře ve vysokém tempu. Talent ale má a rozjel opravdu dobrou sezonu. Musí se mu ovšem také vyhýbat zranění.



Kdo by mohl být záložním playmakerem za Satoranským? Kolik hráčů je ve hře?
Musíme najít jednoho nebo dva. Nemáme na výběr z přehršle hráčů, takže každého kvalitnějšího budeme zvažovat. I v lize vidíte, že moc rozehrávačů není odsud, hodně jich je naopak z Ameriky.

Co soudíte o stále se lepšícím Lukáši Feštrovi z USK, který chytil šanci za pačesy při zranění ligou otřískanějšího kolegy Šotnara?
Feštr udělal velký pokrok. On ale v první řadě bude patřit do týmu U20, takže ještě uvidíme.

Z hlavního ročníku stříbrných kadetů z ME 2011, tedy hráčů narozených v roce 1995, se zatím asi nejdál rozvinul Martin Peterka, který se stává už nedílnou součástí aktuálně třetího týmu NBL. Jak vidíte jeho budoucnost?
I on zaznamenal velký posun. Pro tu top úroveň není dost vysoký pro pozici 5 a na čtyřce je něco mezi. Potřebuje tak zapracovat na střelbě, na větší atletičnosti a zvýšení agresivity, aby mohl být v obraně nasazován i na pětky. Stále se ještě vyvíjí a já doufám, že bude OK.

Dva jeho vrstevníci zpod koše už válčí v Itálii. Adam Pecháček v Boloni a Prokop Slanina v Bielle. O nich už jste stihl získat přehled?
Ještě ne, z hlediska reprezentace stále spadají do juniorů. Až pak přijde řada na mě.

Přeskočme za Atlantik. Nabyl jste při pobytu v Denveru pocitu, že by Nuggets mohli o Janu Veselém uvažovat i pro další sezonu?
Mají pro něj slova respektu, ale v NBA nikdy nevíte. Co vám tam řeknou, se často nenaplní. Můj názor ale je, že umí bránit, proč by si ho tedy někdo nemohl vzít? Jeho útok je pak otázkou odehraných minut a sebedůvěry. A pokud by se dostal do pro něj vhodného týmu... Dám příklad Izraelce Omriho Casspiho, který ještě minulou sezonu hrál v Clevelandu. Dva roky tam nepředváděl nic moc, ale před touhle sezonou odešel do Houstonu, týmu s dobrým systémem, a daří se mu tam. (Casspi byl draftovaný v roce 2009 jako číslo 23 a stal se prvním Izraelcem v NBA, první dva roky v Sacramentu měl solidní, s 25 minutami a zhruba 10 body, další dva v Clevelandu byly výrazně slabší, jen 65 a 43 zápasů s průměry 7 a 4 body, aktuálně v Houstonu má 7 bodů a 3,6 doskoku za 18 minut v 63 zápasech)



Měl jste v zámoří možnost s někým o Veselém mluvit?
Mluvil jsem například s asistentem generálního manažera Nuggets Arturasem Karnišovasem. Podle něj o Veselém týmy uvažují. Nevím, kolik jich je, ale některé ano. Jistě není moc těch, co by dokázaly využít jeho předností, protože v NBA se prostě hraje jinak. Otázkou také je, zda se do takového celku Jan může dostat.

Věříte, že Tomáš Satoranský už letos do NBA odejde?
Šanci má, ve Washingtonu určitě. V únoru za ním byli, stále se zlepšuje, takže ano, může to vyjít už teď. Mluvil jsem s lidmi ve Washingtonu a opravdu se jim zamlouvá. Ale stejně jako to dopadlo s Janem, nikdy nevíte, co se stane zítra. (kouč Ginzburg měl původně zarezervovaný výjezd do Washingtonu, když nedlouho před odletem došlo k nečekanému trejdu Veselého do Denveru)

Co Satoranskému ještě chybí?
V Seville jsem o něm mluvil i s jeho trenérem Aitem, což je skutečně vynikající kouč. Tomáš má především velké srdce a to je báječná věc. Zlepšil střelbu, navýšil i četnost střel, které si bere. Dobře brání, ale stále musí pracovat prakticky na každé činnosti.

Jeho spoluhráč Ondřej Balvín, který točí první pořádnou sezonu v ACB, byl nedávno dokonce druhým doskakovačem celé soutěže (aktuálně čtvrtý), v týmu se sedmou bilancí v nejlepší národní lize Evropy. Jaká je jeho budoucnost, i v dresu národního týmu?
Záleží na něm, jako u všech těchto hráčů. Musí opravdu hodně makat. Profi basket nehraje dlouho a u dlouhých hráčů vývoj vždy trvá déle. Musí dělat dobrá rozhodnutí, například zda zůstat v Seville, pod stávajícím koučem. A to by, myslím, měl. A opakuju - hlavně musí strašně makat. Pokud by vylepšil svou hru v dolním postavení zády ke koši - protože většina jeho bodů přichází z útočných doskoků nebo po asistencích -, a taky obranu 1 na 1, může být solidním euroligový hráčem.

Vyrazil jste i za Patrikem Audou (mimochodem další levoruký hráč) z univerzitního týmu Seton Hall, jaké jsou případně jeho šance na přizpůsobení se zpět na evropský basketbal?
Hovořil jsem s Patrikem i s jeho koučem. Patrika překvapilo, že jsem za ním přijel. (úsměv) On je čtyřka, která dobře běhá a umí hrát i s míčem nebo najet do koše. V NCAA se ale hraje jiný basket, s pomalejší a řízenější hrou, a přizpůsobení mu bude trvat, nicméně přechod do Evropy mu může prospět. On byl rok zraněný a může na Seton Hallu zůstat ještě jednu sezonu, ale nevím, jestli se mu zůstat chce. Už je mu 24 a záleží to na něm.



Je jediným mužem z NCAA ve vašem hledáčku?
Ještě jednoho hráče máme na Oklahoma State (23letý, 213 vysoký centr Marek Souček), ale Auda bude nejspíš jediným, koho bych zvažoval.

Je NCAA dobrou volbou pro české hráče?
Ne! Ne! Ne! (ohromně důrazně) Lidé možná neradi uslyší, co teď řeknu, ale můj názor je ne, ne, ne! Pokud bych měl nadějného syna, nechal bych ho v Česku, v nějakém dobrém programu - v Praze, Pardubicích, Nymburce -, nebo ho poslal někam v Evropě, jako "Satyho" do Španělska.

Co vám na zámořském systému nesedí?
Řeknu vám to. A nemluvím jen o současnosti, ale i o době před 30 lety, protože jsem rok na americké univerzitě sám zažil. Nedoporučil bych tam hráčům odcházet, protože v zámoří využívají nebo přetvářejí hráče pro své účely, pro svůj systém. Oni mohou sice říkat cokoli, ale výhry stojí stejně nade vším. Znal jsem hráče, co hrál za skvělou školu, a já ho pak měl jak v Izraeli, tak i v Česku. Chyběly mu ale některé základy, jako třeba Drewovi Naymickovi, Mikeu Efevberhovi nebo Tweetymu Carterovi. Ti hráči mají prostě řadu limitů. Co tam pro vás udělají? Z 90 procent se hráči, co odejdou do NCAA, nevrátí po těch letech do Evropy lepší. Mohl bych takových jmenovat spoustu.

Nedávno jsem někde viděl rozhovor s Kobem Bryantem, podle nějž pro NBA univerzita hráči prakticky nic nedá. Ten by s vámi zřejmě souhlasil.
Abych to uzavřel - pokud bych byl v Evropě průměrný hráč, teď myslím včetně Česka, možná bych NCAA zkusil. Získal bych tam diplom, nemusel bych za školu platit. Ale jako hráč s opravdu dobrým potenciálem? Nikdy!

Ještě na jedno jméno bych se rád zeptal, a to na Davida Jelínka? Po otci je prvotřídním střelcem, už má za sebou i super zápasy v Eurolize, ale utkání kvalifikace, ani samotné ME mu nevyšlo. Jak mu zkusíte dodat sebevědomí?
Jako kouč národního týmu bych takového hráče rád vedl. Může být fakt dobrý. Je to střelec, potřebuje tedy sebevědomí, ale umí být víc než jen střelcem. Viděl jsem ho už hrát v Eurolize, kde to nebylo jen o střelbě. Umí i leccos jiného. Ano, David hraje Euroligu, ale vím, že může být ještě lepší. Být na jeho místě, v reprezentaci bych určitě chtěl být, už kvůli té atmosféře. Já jsem vyrůstal v prostředí, kde národní tým je nade vším. Není to o penězích, ale o získání respektu a hájení barev své země. Ne každý hráč má tuhle možnost. David do reprezentace může přinést svůj talent. A teď pro něj přišel čas, aby zahrál dobře.



A na závěr si projděme váš realizační tým. Proč jste si za asistenty vybral Pavla Beneše, který zatím byl u nymburské U19, a proč velmi mladého trenéra svitavských Turů Lubomíra Růžičku?
"Benyho" sleduju už tři čtyři roky. Jako kouč zaznamenal velmi dobrý vývoj. Má velké zkušenosti, sám reprezentoval a je opravdu dobrou volbou. U mě nerozhoduje věk nebo kterou kategorii trenér vede. A Luboš? To je mladý trenér, který už dva roky tvrdě maká v lize. A proto tu je. Jistě se mi líbilo, co jsem od něj viděl v minulé sezoně, ale od asistenta potřebujete něco trochu jiného. Jsou to věci, které nejsou tak vidět, příprava videa, skauting a tak dále.

Jak budou mít oba asistenti rozdělené kompetence?
Luboš se bude starat o všechny možné důležité detaily, má na to správnou trpělivost. Bude tak mít pod palcem i skauting soupeřů. A Beny nám pomůže také hodně. Já jsem byl zvyklý dělat si všechno možné sám, tak ještě uvidíme.

Samozřejmě nejde vynechat ani nečekaného nového vedoucího týmu Radka Nečase. Jaké úkoly budete mít pro něj?
Zaprvé naplňovat ty hlavní úkoly, které s touhle funkcí souvisí, a to je pěkná makačka. Pro mě je ale stejně důležité, že sám za reprezentaci hrál a je to stále aktivní hráč, který může pomoct vytvořit dobrou atmosféru a přenést do týmu své zkušenosti a energii. Znám ho opravdu dlouho a líbí se mi, jak se chová ke spoluhráčům. A bude to spojka mezi mnou a hráči. Pokaždé jsem rád, když s ním můžu mluvit.



-trh-