Už na první pohled je zřejmé, že nový asistent u mužské reprezentace Američan Mike Taylor je do své práce zapálený na sto dvacet procent. Vlastně na první e-mail. Stálo v něm: "Jsem MOC nadšený a těším se na nové zkušenosti a na to, že pomůžu Pavlovi (Budínskému). Českou republiku mám hodně rád a už se nemůžu dočkat, až to začne."
Zprávu kouč bundesligového Ulmu zakončil jasně:
"Jedeme, Češi!"
"Jedeme, Ulme!"
Pro basketmag.cz hovořil po telefonu o všem možném a na konci nezapomněl se zřetelnou naléhavostí dodat, že chce vážně moc pomoct českému basketbalu. A neznělo to jako fráze.
Kouči, co vás přimělo k tomu vzít práci u české reprezentace?
Za prvé jsem se velmi spřátelil s Pavlem Budínským, když já byl ve třetí lize s Chemnitzem a on ve druhé s Chomutovem. To přátelství je na prvním místě, chtěl jsem pomoct kamarádovi. A za druhé, je to ohromná čest být součástí národního týmu. Z toho jsem hodně nadšený.
Překvapil vás váš kamarád touto nabídkou?
Ano, dost. Pavlovu práci sleduju už dlouho. Několikrát jsme se setkali, třeba v Norimberku nebo Karlových Varech. Jsme pořád v kontaktu. On v Děčíně odvádí skvělou práci, a když poprvé přišel s tím návrhem, hodně mě překvapil. Od té doby se už ale pořád bavíme o tom, jak super bude pracovat spolu.
Můžete ze své nové role těžit i vy?
Bezesporu ano. Zažiju nové lidi, nové věci, dá mi to nové basketbalové perspektivy. Nejvíc se těším na práci s Pavlem a ostatními kolegy v Česku. Pro amerického trenéra je to ojedinělá šance, pracovat u národního týmu. Jsem pyšný a vděčný, že jsem dostal možnost pomoct a získat i novou zkušenost.
Jaký jste měl v minulosti s Českem kontakt?
Dojel jsem do Česka s týmem nazvaným All-Star v létě 2000. Bylo to organizované skupinou Planet Basketball. Hráli jsme s českou reprezentací mužů a juniorů v Praze a Pardubicích. To byla moje první práce v Evropě, takže teď je trochu kuriózní, že s českou federací budu opět v pracovním kontaktu. Díky tomu, že Pavel je jedním z mých nejbližších kamarádů mezi trenéry v Evropě, jsem tu už byl v rámci přípravy třeba v Kladně nebo v Chomutově a lidi v Česku mám rád. Už jsem u vás získal i hodně přátel.
Už tedy znáte i první česká slovíčka?
Jasně! Momentálně to je PROSÍM, DĚKUJI, AHOJ. Pár základních výrazů znám. Už jsem si ale koupil slovník a začal se do něj dívat, abych češtinu nasál.
V malé anketě našeho magazínu se většina hlasujících čtenářů vyjádřila v tom smyslu, že angažování amerického asistenta k reprezentaci je krokem vpřed. Znamená to, že internacionalizace trenérských týmů u reprezentací bude rostoucím trendem?
Podle mě je důležité vidět basketbal z různých úhlů, vyvíjet ho dál pomocí nových a odlišných nápadů, technik a trendů. Mě s Pavlem spojila ohromná vášeň pro basketbal. A vždycky jsme se snažili propojit nejlepší věci z Evropy a Ameriky. Proto jsem rád, že můžu jemu i federaci pomoct, jak nejlépe budu schopen.
Byly ze strany vedení Ulmu při jednání o vašem uvolnění velké překážky?
Dobrá otázka! Pavel odvedl výbornou práci, když tu byl jednat s naším vedením. Na začátku logicky váhalo. Ovlivní to letní přípravu? Ovlivní nás to celkově? Nakonec ale musím poděkovat managementu za podporu a to, jak moje uvolnění pro českou reprezentaci bylo skvěle přijato nejen v Ulmu, ale i v Německu a také mými kamarády v zámoří.
Už se to tedy v Německu ví?
Ano, na stránkách bundesligy se objevil článek. Od té doby jsem už dostal spousty krásných esemesek, e-mailů a telefonátů. Byl jsem za to rád.
Nebylo tedy překážkou, že jste například letos nedosáhli na play-off? Jaké jste vůbec měli cíle?
Máme tu v Ulmu dobrou tradici a já jsem u týmu už sedmým rokem v kuse. I když jsem pořád dost mladý, jsem momentálně nejdéle nepřetržitě sloužící kouč u jednoho týmu v lize. Proti jiným klubům máme vážně malý rozpočet a loni jsme to přesto dotáhli až do play-off. Bohužel jsme nedokázali udržet několik osových hráčů. Celkově jich odešlo sedm, včetně hlavní hvězdy Jeffa Gibbse. Takže jsme začínali znovu s novými hráči a letos to prostě na play-off nestačilo. Máme teď ale několik skvělých talentů, včetně asi nejlepšího mladého hráče v Německu Robina Benzinga. Měli jsme opravdu hodně mladý tým. Ale věci se hýbou dopředu. Příští rok budeme mít novou arénu a buduje se tu do budoucna.
Za Ulm jste hrál, dovedl jste ho do elitní soutěže, strávil jste tam už sedm let. Našel jste tedy svou "zaslíbenou zemi"?
Líbí se mi, jak tu pracuje management. A za tu arénu jsem fakt vděčný, protože to zvedne úroveň a potenciál celého klubu. Moc se mi líbí i město a jsem hrozně pyšný na to, co jsme dokázali. Jsem tu skoro jako ve druhém domově. Těch sedm let tu věci do sebe zapadaly a už brzy můžeme dokázat mnohem víc.
Jednoho amerického kouče v lize máme. Myslíte si ovšem, že počet vašich krajanů v NBL se může v dohledné době rozrůst?
Těžká otázka. Zatím nemáte tradici a zkušenost s americkými trenéry a vlivem. Mimochodem, já velmi dobře znám Kena Scalabroniho z USK a obdivuju jeho práci. Nejdůležitější je, aby se celá země i kluby vyvíjely dál a hledání koučů odjinud tomu někdy pomůže. Zároveň si ale myslím, že je nutné, aby i čeští trenéři a hráči se rozvíjeli dál, aby celý basketbal rostl.
Jak moc už znáte situaci českého týmu a jak moc vám kouč Budínský řekl o jeho cílech a hráčích, které budete mít k dispozici?
Už jsme spolu několikrát mluvili a Pavel se hodně snaží, aby mohl mít ty nejlepší hráče. Já samozřejmě dobře znám Jiřího Welsche, Luboše Bartoně i mladé hráče jako je třeba Veselý. Na ně se moc těším. Budoucnost českého basketbalu vidím ve velmi dobrém světle. Máte teď skvělé talenty a já doufám, že jim budu moct pomoct k růstu.
Co může Amerikou odchovaný trenér přinést jako hodnotu evropskému klubu, nebo ve vašem případě i národnímu týmu z Evropy?
Vždycky jsem byl velmi dobrý, pokud jde o útok. Mám dost dobrých námětů a v tom chci podpořit i Pavla. Ale budu dělat, o cokoliv mě požádá. Vím, že i on má výborné nápady, které se mi líbí, stejně jako celý jeho přístup.
S reprezentací budete v létě po dobu jednoho měsíce, že?
Dohodli jsme se, že já si odbudu svůj rutinní posezonní program, o něco ho zkrátím při svém rekrutačním pobytu v Las Vegas na Letní lize NBA a připojím se k reprezentaci asi týden po začátku přípravy. Stejně jako druhý asistent Jan Slowiak. Celé to do sebe dobře zapadlo, že stihnu českou reprezentaci, než začne naše klubová příprava. I proto byl management v Ulmu nakonec pro.
Když to vezmeme opačně, co vy jste se zatím naučil v Evropě?
Především, styl hry podle pravidel FIBA je nejpříhodnějším typem basketbalu, jaký existuje. V NBA je třísekundové pravidlo v obraně a hra jeden na jednoho, v NCAA zase 35vteřinový útok... "FIBA verze" s 24vteřinovým útokem a dalšími regulemi je v souhrnu fantastický styl a způsob, jak hrát basketbal. Za devět let v Evropě jsem se naučil neuvěřitelně moc. Zároveň jsem rád za své základy z americké hry. Teď chceme i s Pavlem propojit to nejlepší z Ameriky i Evropy.
Je to tak, že zatím jste se dohodli na spolupráci na tohle léto a druhá část kvalifikace příští rok se bude řešit odděleně?
O tom jsme ještě nemluvili. Očekávám nicméně, že budu pokračovat tak dlouho, dokud Pavel bude mít zájem mě u týmu mít. A že spolu dosáhneme na postup. Dám do toho všechno, co umím.
Znáte prostředí amerických univerzit, znáte dokonce trenérskou legendu a aktuálního vítěze NCAA Mikea Krzyzewskiho a prý máte i nůše užitečných kontaktů po Evropě. Kde všude tohle může pomoct při práci u české reprezentace?
Existuje mnoho cest. Mohu pomoct hráčům získat kontakty na americké univerzity, pokud budou mít zájem jít studovat a hrát do USA. Při práci s talentovaným Benzingem jsem se seznámil s ještě větším množstvím skautů z NBA. Takže ti se mě pak budou ptát i na nejlepší české hráče a bude šance je dostat dál. A vůbec všechny ty kontakty mohou otevřít nové dveře a příležitosti pro hráče a trenéry, na obou stranách.
A teď jeden odhad: předpokládáte, že největší český talent současnosti Jan Veselý odejde do NBA už tohle léto, nebo až napřesrok, kdy by nicméně mohly hrozit trable s výlukou?
Pro tyhle mladé talenty to není lehké období. A pokud jde o Jana, NBA skauti, s nimiž jsem mluvil, na něj mají velmi pozitivní názor a hodnocení. On si teď musí sednout se svými nejbližšími, jako jsou agenti a rodina, a dospět ke správnému rozhodnutí. Musí zvážit všechny okolnosti, včetně zvyšujícího se nebezpečí výluky příští rok. Já můžu říct, že před ním leží parádní budoucnost a každý, s kým jsem mluvil, u něj vidí veliký potenciál pro NBA.
Petr Hamták