EXKLUZIVNĚ Z BĚLEHRADU Kouč Partizanu rychlým krokem rázuje chodbou k tunelu, vedoucímu na palubovku haly Pionir. Zápas dávno skončil, ale v hledišti dál zůstává dobrá polovina fanoušků. Dlouhé minuty vyvolávají jedno jméno: "Vlade Jovanovič". Když se konečně do haly vrátí, řev se vyrovná tomu, jaký provázel strhující poslední desítky vteřin výpravného dramatu.
Jovanovič fanoušky pozdraví a rukou poděkuje všem čtyřem tribunám. Až když naposledy zmizí v tunelu, považují "Grobari" zápas za ukončený. Teprve pak halu opouštějí i oni.
"Naši fanouškové nás skvěle podrželi. Musím uznat, že jejich podpora nám darovala vítězství," nepřeháněl ani trochu Jovanovič na tiskové konferenci před zhruba 80hlavým davem novinářů i dalších přihlížejících. Překvapivě však, stejně jako o chvíli před tím protějšek Ivanovič, nedostal žádnou doplňující otázku.
Kdo viděl sobotní pardubický duel s Nymburkem, nechápal by, jakou proměnou bělehradský celek prošel za pouhé čtyři dny. Proměnou, která ho katapultovala k dalšímu velkému triumfu - v Eurolize nad úřadujícím mistrem Španělska Cajou Laboral.
Hlavní důvod proměny však byl jasný. Ke třetí výhře ve "skupině smrti" doslova a do písmene dotlačil své hrdiny Pionir.
Ano, Pionir s atmosférou, která nesnese srovnání. Až když sedíte na dně osmitisícového "sopečného jícnu" tvořeného dnes už málokde vídanými strmými tribunami, pochopíte, že i sebeslabší sestava Partizanu tu vždycky bude mít naději na vítězství i proti sebelepšímu protivníkovi. Ale vážně až když to zažijete na vlastní oči. A uši.
Říct, že tu člověku běhá mráz po zádech, nevystihuje skoro nic z prožitku, který si člověk z takové atmosféry uloupí. Pokud se vám jeví i v televizi atmosféra této haly jako elektrizující, vynásobte si ji třemi, čtyřmi, vlastně kolika chcete, a teprve pak dostanete za rovnítkem realitu.
Každý, kdo tu kdy Partizan porazí, si musí gratulovat. A každý rozhodčí, který tu přežije zápas bez větší psychické újmy, to musí oslavit nejedním kalíškem ohnivé vody.
Poslyšte nyní příběh rozhodujících minut velkolepé bitvy s Cajou Laboral.
Domácí tým byl po většinu zápasu pozadu. Mohutným tahem, který ve třetí části hrou zády ke koši a šesti body podpořil i Jan Veselý, se však po změně stran dostal až do šestibodového náskoku. Vše se zdálo na dobré cestě, ještě když kapitán Božič trojkou v závěru třetího dějství upravil na 56-55 a vyvolal obří erupci kotle fanoušků.
Jenže pak jako když utne. V následujících útocích při uvolňování ve clonách pod košem sudí dvakrát pískli domácím útočný faul a proložili to "třemi vteřinami." Ani v úvodu poslední části na Partizan podle úsudku arbitrů nespáchali hosté při tvrdé obraně prakticky žádný faul, ač ránu do ruky Gista, nejužitečnějšího z domácích s ratingem 21, bylo při pokusu o smeč slyšet i v hledišti za košem.
Po druhém útočném faulu v řadě se při timeoutu směrem k sudím spouští koncentrovaný orkán nenávisti. Mnozí na ně zuřivě gestikulují, nadávají a do ušních bubínků se zařezává nejostřejší hvízdot dosavadního průběhu utkání.
Pískající tsunami v mžiku vystřídá hromové skandování "... tvou matku!", které zatlouká trojici sudích hlouběji a hlouběji do palubovky.
Zmar Partizanu však trvá, když obr Jawai nevyužívá ani tutovku zpod koše. Naopak Caja ze situace těží šňůru 0-12 na 56-67. Rozehrávač Huertas, jedna z neblyštivějších perel současných evropských palubovek, se opakovaně zaskvěl zadovkou pod košem na sbíhajícího pivota a hosté byli na "vysokém koni".
V tu chvíli se Partizan po šestiminutovém bodovém suchu nacházel v takřka bezvýchodné situaci a stavu klinické smrti. Měl už 5 faulů proti jedinému soupeře a zápas se zdál být nadobro ztracený.
Jenže v magickém Pioniru žádný stav není nezvratitelný a zápas je definitivně rozhodnutý, až když zazní poslední siréna.
A neúnavní kotelníci za lavičkou Partizanu to dobře vědí. I když protější podélná tribuna v podpoře po změně stran o něco ochabla, kotel to v oparu z cigaretového kouře nevzdal ani na vteřinu.
A nevzdal to ani Dušan Kecman, který pěti body, včetně své jediné trojky z 5 pokusů, ukrojil ztrátu na 63-69. Zbývaly čtyři minuty a hlukový hurikán opět nabíral na obrátkách. Domácí sebou smýkaly po zemi, skákali do autů a odmítali považovat jakýkoliv míč za nedosažitelný.
Jan Veselý, jeden z mužů druhé půle, vybojoval autový vhoz pro svůj tým a hosté se mohli uvztekat zlostí. A Kecman navýšil akcie průnikem s faulem. 8 body v řadě přiblížil Partizan 2,5 minuty před koncem na 66-69.
Rozeskákal tím celou halu, nažhavenou na dramatický závěr. Tlak z hlediště má zesilující intenzitu a doslova si dokázal vynutil například odpískání kroků Caji Laboral.
Vynikající práci pro domácí odvádí i první řada VIP, sedící podél celé postraní čáry. Každý byť trochu jen sporný výrok sudích povstane a vtéká téměř až na hřiště za divokých gestikulací a výkřiků za spocenými zády sudích.
Přesně to se stane i v momentě, kdy se celé hale zdá jasné, že Huertas si zahodil míč do autu sám a při tom vhazují hosté. Domácí kouč Jovanovič přiletí až k zapisovatelskému stolku a spílá komisaři, dokud není vykázán sudími zpět do svého vymezeného výběhu.
Partizan se však ubrání a Jawai snižuje na rozdíl bodu. Proti následnému útoku se vzdouvá ta vůbec nejintenzivnější pískající stěna, teď už na hranici snesitelnosti.
Jícen Pioniru si vynutí další odpískání technického prohřešku Caji Laboral a vzápětí Gist šestkami posílá 38 vteřin do konce domácí do bodového vedení.
Poté se San Emeterio za dalšího důrazného upozornění celé haly dopouští kroků a na druhé straně už musí hosté sáhnout k taktickému faulu na Kecmana.
Ten dokáže neuvěřitelnou věc. Nejdřív mine obě šestky, aby si tu druhou doskočil, po faulu se vrátil na trestnou čáru a tentokrát už proměnil na 72-69. Ze svých 12 bodů zajistil 10 v poslední čtvrtce, v níž Partizan celkem nastřílel jen 18 bodů!
Veselý, který po úspěšných šestkách do obrany nahradil právě Kecmana, odmítá povolit San Emeteriovi trojku, na půlce ho dosprintuje a fauluje, aby se za něj do následného útoku opět postavil na hřiště Kecman. Jsou to šachy, které se v posledních útocích opakují po vzoru házené několikrát.
Emeterio ignoruje audiohurikán a snižuje na rozdíl bodu, aby byl poté 4 vteřiny před koncem faulován Gist. Celá řada VIPáků opět vzrušeně stojí a nejnervnější z nich pobíhá od jednoho souseda k druhému a zuřivě mává rukama na znamení toho, že Gist mohl ještě ušetřit čas rychlou přihrávkou do rohu.
Američan je však chladnokrevný, šestky proměňuje a Bjelica posledním neúspěšným trojkovým pokusem odmítá slávu i prodloužení fantastické show. Ta končí triumfem Partizanu 74-71.
Hosté v chvatu mizí do šatny a domácí začínají oslavný rej a zpěv s kotlem, který hlediště neopouští ještě dlouho po utkání.
"Zápas se rozhodoval v poslední minutě, v což jsme také před utkáním doufali. Jsem spokojen s naším přístupem a úsilím, jaké jsme do zápasu vložili. Vždy když se nám nedařilo, našli jsme způsob, jak se do utkání vrátit," pravil Vlade Jovanovič.
Hráči Caji Laboral se podle svého kouče Ivanoviče stali oběťmi tlaku soupeře. "Neuměli jsme se ubránit smrtící zbrani Partizanu, jíž je útočný doskok. Navíc jsme neproměnili některé dobré pozice pod košem."
Pravdu měl: Partizan doskočil v útoku 17 míčů a celkově doskok ovládl 42-28. Svou bolest, tedy ztráty, omezil na 14. A 19 bodů vsítil z trestných hodů.
Jeho nej střelci byli Gist (14, plus 11 doskoků). Jawai (13). Kecman (12) a Veselý (10, navíc 4 doskoky a 6 získaných faulů). Důležitých 8 bodů přidal pivot Katič.
Za Caju Laboral se prosadili pivot Barač (17), který těžil ze skvělých pick and rollů především s Huertasem, dále Logan (14, trojky 6/3, 5 asistencí), San Emeterio (14, 6 získaných faulů) a Teletovič (11).
Martin Rančík ve svém posledním utkání svého krátkodobého kontraktu v Caje Laboral stihl 4 body a 3 doskoky za 20 a půl minuty, během nichž se také vyfauloval.
Právě s ním, ale také s Janem Veselým vám již brzy přineseme další materiály.
Petr Hamták, Bělehrad
Foto: archiv