Repeša vsadil na špatného koně. Ve finále Litva!

Podal ruku svému pokořiteli Jonasi Kazlauskasovi a pak se otočil do hřiště. Jeho pohled měl vražednou sílu. Těžko však říct, zda byl víc naštvaný na své hráče, že takovým druhým poločasem pokazili fantastickou jízdu celým šampionátem, anebo na sebe, že semifinále ME vlastním špatným tahem prokoučoval. Kdo ví, možná by se i přiklonil k variantě B.

Po tom, jak skvěle svůj tým zatím turnajem vedl, se i pouhá myšlenka na takové hodnocení zdá jako absurdní, přesto nejde obejít to, že velká část viny za to, že Chorvaté budou hrát "jen" o bronz, padá na hlavu jejich vrchního velitele Jasmina Repeši.

Po jím chybně zvolené útočné strategii pro třetí čtvrtinu prvního semifinále tým nabral proti Litevcům ztrátu až 40-58, z níž už se do konce nedokázal vzpamatovat. Na konci byla extrémně hořká porážka 62-77. Po pouhých 25 druhopoločasových bodech.

Chorvaté, kteří už hráli v éře samostatnosti i finále barcelonské olympiády, tak ani letos nezažijí svůj první titulový souboj na ME, byť od něj stáli 20 minut dobré hry.

Naopak Litevci, mistři Evropy z let 1937 a 1939, budou po ME 1995 (stříbro) a 2003 (zlato) hrát v novodobé éře samostatnosti své třetí finále Eurobasketu za posledních 18 roků.

Teď ale zpět k oné třetí čtvrtině.



Ještě před koncem druhé půlky Repeša nasadil pro hru zády ke koši své největší eso v této činnosti, jímž není žádný pivot, ale statný a velmi šikovný dvoumetrový křídelník Bogdanovič, který po celý průběh turnaje dostával při této hře do problémů většinu svých obránců.

Během dvou útoků díky svému širokému postoji získal proti Mačiulisovi snadný dunk a dvě šestky. Jako nic. Skončil poločas (40-37 pro Litvu), začal druhý a od toho okamžiku už Chorvaté hráli na barcelonského centra Tomiče, který na turnaji nijak nedominuje (8,8 bodu, Bogdanovič 17) a navíc má jedny z nejslabších dvojek z týmu (47,7, Bogdanovič 50,5).

Za kritické čtyři minuty (kdy skore uteklo na 39-51) svého pobytu na hřišti před vystřídáním sice získal tři fauly a jeden útočný doskok, ale také minul dvě zakončení zpod koše a jednou ztratil. Ještě víc však šlo o vychýlení hry jedním směrem, které vzalo týmu nebezpečnost a nepředvídatelnost. Je pravda, že hra přes pivoty byla na tomto ME pro tým typická a Repeša mohl věřit, že Tomič si s obranou Darjuse Lavrinoviče poradí lépe, přesto vsadit na Tomiče celé semifinále byl příliš velký gamble.

Bogdanovič (s 15 body jediný dvojciferný střelec týmu v zápase) za třetí čtvrtku nehrál zády pod košem ani jednou a vrátil se k tomu až na začátku poslední části, kdy už bylo momentum dávno na straně Litevců. Ve třetí desítce mu zbývaly jen trojky, které - byť je skvělý střelec - nemá na turnaji závratné (dnes 5/0, s Ukrajinou 3/0, předtím s Řeckem 7/2).

Odhlédnuto od tohoto rozhodnutí, spiklo se toho proti dosud skvělým Chorvatům v zápase ještě mnohem víc. Museli sice počítat s nějakou produkcí klíčového rozehrávače Litevců Kalnietise (18 bodů, trojky 5/3), za něhož Litevci nemají náhradu (hrává přes 32 minut). Že se ale doslova zblázní ve čtvrtfinále bídný Kleiza, který dosud výrazněji vynikl jen s Bosnou (20) a Ukrajinou (15), a že zápas hyperaktivně rozjede 17 body za prvních 11 minut a ukončí ho s 22 a 11 doskoky, to vážně čekat nemohli. A asi nejvíc je dorazil 23 body a trojkami 6/4 Mačiulis, který dosud měl maximum s Makedonií (14) a Itálií (13).

Stejně tak se ale museli Chorvaté překvapit sami, a to svou hrůznou střelbou trojek (20/3, v druhé půli 12/1), kterých dosud sázeli 8 na zápas. Naopak Litevci právě z trojek zápas vyhráli (23/9, do půle 10/5). A z hlediště, kde se sešlo 9200 bouřících diváků, jim vedle záplavy jejich fanoušků aplaudoval i v závěru už stojící šéf federace Arvydas Sabonis.



Litevci, sami majitelé jedné z top obran turnaje (66,8, Chorvaté 71), se v utkání velmi schopně vyrovnávali se všemi typy soupeřových defenziv, a tak je nezaskočil zónový presink, ani zónová obrana postupného útoku. Na vše byli připraveni, na vše měli nějakou odpověď. I to sráželo sebevědomí Chorvatů, kteří si právě obranou na turnaji většinou uměli z potíží pomoct. Dnes je však zradil především útok.

U Litevců bylo zajímavé, že v úvodu vsadili na zkušenost a do hry se brzy dostal zkušený 33letý veterán na pivotu Javtokas (odehrál 12 minut s +16 v plus/minus), naopak za první čtvrtinu ani minutu nedostalo duo z NBA  Motiejunas - Valančiunas. První hrál nakonec jen 10 minut bez vstřeleného bodu, druhý 20 minut s 6 body, 5 doskoky a především 5 bloky!

Litevci díky 17bodové Kleizově slině vedli po 11 minutách až 29-20, ale jakmile po 12 minutách vystřídal, netrefili skoro nic z jakékoli pozice a to dalo Chorvatům šanci k návratu. Spolu s tím, že ukončili ničivou vlnu 7 ztrát za úvodních 13 minut.

V poločase vysázel 12 bodů Bogdanovič, ale také měl -10 v plus/minus. Oba hlavní centři Tomič s Andričem spolu stihli pouhé 4 body.

V litevském dresu vzal v klíčovém startu do třetí čtvrtiny za zápas Mačiulis, který za pět minut dosáhl na 9 bodů, jeden zisk i asistenci.

Chorvaté se při unikajícím zápase dostali pod totální deku, míjeli šestky, dělali ztráty (12 po 30 minutách) a přestávali chodit na útočný doskok. Bogdanovič dal v této čtvrtině jediný bod a nikdo další kromě něj neměl po třech čtvrtinách na kontě víc než 5.

Poslední čtvrtina už byla jen pohřebním pochodem skvělého chorvatského týmu, který byl podle kouče Repeši oproti Litevcům fyzicky slabší a po čtvrtfinále také méně čerstvý. A taky se prý emocionálně příliš vytřískal postupem do prvního semifinále za posledních 18 let.

"Pro naši generaci je důležité, že po tom, co většina starších hráčů už v reprezentaci skončila, jsme dokázali, že umíme hrát a dobře reprezentovat taky," prohlásil Jonas Mačiulis.

A kouč Kazlauskas, jehož tým byl v posledním utkání základní skupiny minuty od vyřazení z turnaje, dodal: "Na začátku přípravy o nás spousta lidí říkala hodně špatného. Tvrdilo se, že tu nemáme šanci nic dokázat. A my jsme teď šťastní, že jsme ve finále."



-trh-