René Peška odkrývá zákulisí komentování webových přenosů Beksy a chválí kouče s mikrofonem na klopě

INTERVIEW S PRŮKOPNÍKEM Z NBL   Pardubický BK JIP na začátku této sezony spustil revoluci svého druhu. Ve vlastní klubové režii se dal na komentování zápasových přenosů, vysílaných na webovém portálu TVCOM.cz. Navíc s předzápasovými i pozápasovými rozhovory s hráči a trenéry a také s poločasovým programem, což by nebyla žádná legrace ani pro evropský velkoklub. Zaprvé je třeba nově nachystat spoustu technických parametrů, za druhé je nutné zajistit odpovídající personál. Všechno tohle v městě perníku zvládli a projekt na startu sezony úspěšně rozjeli. O první pardubické zkušenosti se zajišťováním komentovaných přenosů se s Basketmagem podělil ten nejpovolanější, komentátor a muž, který má celé vysílání na starosti - René Peška (na horním snímku). Ten se už po uskutečnění tohoto rozhovoru posunul na další "level", když vedle domácích zápasů JIP odkomentoval i utkání svého týmu na palubovce mistra.

René, kdy a jak jste v klubu k myšlence provozovat přenosy s komentováním dostali?
Mluvili jsme o tom po konci minulé sezony a okamžitě se to také začalo řešit s Michalem Krukem a jeho lidmi z TVCOMu. Potřebovali jsme vědět, jaké technické vybavení je nutné nebo co musíme mít z hlediska konektivity internetu. Řešili jsme to až do září, protože je to běh na dlouhou trať.

Co navíc jste si vedle improvizovaného studia museli kvůli komentování přenosů pořídit?
Bylo třeba zavést novou linku, protože je nutné garantovat internetové připojení. Jde o linku, která je v hrací dny na Dukle nebo v Aréně využívána pouze pro potřeby přenosů. A pak šlo o pořízení kamer, které dokážou nejen sejmout obraz, ale zároveň jej i pustit ven v tom nejvyšším možném rozlišení. Dál musíte mít mixážní pult, speciální streamovací počítač, mikrofony pro komentátory, ruchový mikrofon a některé další věci. Pokud se vysílá bez komentování, tak stačí prakticky notebook na streamování a jedna kamera. Nepletu-li se, všechny ostatní kluby v NBL zatím jedou jen na jednu statickou kameru a zdaleka ne všechny vysílají v HD rozlišení. A ani my jsme ještě nějakou dobu zpátky v tom nejvyšším možném rozlišení nevysílali. Teď už ale i předtáčíme rozhovory, stříháme je, děláme studio před a po zápase a také v poločase. Navíc vedle mě jako komentátora využíváme i spolukomentátorů.

Kolik vás všechno to nové vybavení stálo?
Na pořízení technického vybavení to byla investice v rozmezí 70 až 80 tisíc korun. Na každý zápas je ovšem třeba ještě dvou až tříčlenný personál, který také něco stojí, takže ty náklady v průběhu celé sezony ještě o něco narostou.



Postavit jste museli vlastně i ministudio se speciálním ohromným stolem či osvětlením. I tohle jste dopředu brali jako nutnou věc?
Nemuselo to být, ale když jsme s tím začali, chtěli jsme to udělat se vším všudy. Dát divákovi i předzápasový servis, ukázat, že to jde dělat naživo. A jelikož máme i šikovné partnery klubu, společnosti ARX Trade a Edera, kterým se tento projekt líbil, se vším nám pomohly. Pokud jde o stůl, tam byla podmínkou jeho stěhovatelnost do různých hal a podoba basketbalového hřiště. Už jen komentář přenos posouvá dál, ale to studio je další nadstavba, kterou diváci přivítají. A ohlasy to zatím potvrzují.  

Vzhledem ke všem těm rozhovorům, studiu i vzhledem k  tomu, že jako klubový činovník máte přístup k lecčemu ze zákulisí týmu, co během komentování lze použít, neobávali jste se, že zhýčkáte diváky natolik, až si řeknou, že mají vlastně lepší servis u počítače, než kdyby byli přímo v hale?
Přiznávám, že už jsem tuhle otázku slyšel z několika stran, v Pardubicích i odjinud, tedy jestli se nebojíme, že nám to ubere fanoušky z haly. Taky mi pár lidí řeklo, že známí už se nechali slyšet, že teď už radši zůstanou doma a pustí si zápas v teple. My si ale pořád myslíme, že takových fanoušků jsou řekněme desítky. Stále věříme, že zážitek z haly, kde jste přímo u toho, je i nadále plnohodnotnější. To vylepšené vysílání je spíš takový nadstandardní servis. A my si to navíc můžeme sečíst - pokud do haly přijde 1000 až 1500 lidí a dalších 1600 až 2000 si zápas pustí na TVCOMu, jsou to dohromady na basketbal už hodně zajímavá čísla.

O kolik větší diváckou obec ten vyšší standard vysílání během začátku sezony přilákal?
Sledovanost je o víc než třetinu větší, než bývala. Byli jsme na hranici 1000 zhlédnutí jednoho přenosu a teď jsme se dostali až na 1700. Navíc další lidé si to pouštějí ještě ze záznamu. Na to, že jsme pořád na začátku, to bereme jako pozitivní čísla.

Teď možná hlavní věc: komentování sportovních přenosů je jednou z nejtěžších televizních disciplín. Přibližte tu náročnost trochu sám...
Tak, já se necítím jako ten povolaný, který by o tomhle měl mluvit. Jistě už ale nějaké zkušenosti mám. Dělal jsem reportéra na palubovce pro Českou televizi nebo jsem pro TVCOM odkomentoval spoustu zápasů od sálového fotbalu přes házenou po basketbal, kde to bylo třeba loňské dívčí MS U17. Pro mě osobně je ovšem větším oříškem než samotné komentování ta volba způsobu, jak komentovat. Téměř všichni v basketbalu vědí, že jsem s pardubickým klubem pracovně spjatý. Taky už mi někdy bylo řečeno: "Komentuj to i trochu fanouškovsky (jako fanoušek Pardubic), všichni přece vědí, že to je váš projekt." My jsme ale zvolili cestu snahy o maximální objektivitu a věříme, že je správná. Jak se to daří, to už by měli posoudit diváci.



Pokud máte čas se na vybrané sekvence přenosů ze záznamu podívat znovu, kolika chyb si sebekriticky zpětně všimnete?
Snažím se dívat hlavně na přechody, jak se vydařily technicky, když jdeme ze studia na plochu nebo si předáváme slovo. Snažíme se tam minimalizovat hluchá místa. Já ke každému zápasu dělám scénář, jedeme na dvě kamery, kdy jedna zabírá studio a druhá plochu. Učíme se, jak přepínat z jedné kamery na druhou, občas už zařadíme i nějaké spoty. Pokud jde o komentování, sem tam si řeknu, že jsem mohl prozradit víc ze zákulisí. Člověk musí vždy zvažovat, co ještě jde pustit ven, a co už by mělo zůstat v šatně a uvnitř klubu.

Jak je vůbec těžké odosobnit se a říkat ne MY, ale PARDUBICKÝ TÝM, nebo vynechávat spojení jako "tohle se Bekse bohužel nepovedlo", případně nezpochybňovat výroky sudích, co jdou proti vašemu týmu?
(směje se) Samozřejmě si na to dávám velký pozor, a to hned od začátku. Až tak složité to není, jen  musím přiznat, že jako emotivní člověk, který ještě na střídačce zápasy hodně prožíval, třeba při třetí čtvrté ztrátě našeho týmu, jdoucí rychle za sebou, říkám sice něco standardního, ale při tom hrozně kroutím hlavou. V projevu na mikrofon se to však snažím nedávat najevo, a i když se "něco" děje na hřišti, chci být nestranný. Když už si přenos někdo pustí, a nedívají se jen fanoušci Pardubic, ale i příznivci hostů nebo úplně nezúčastnění diváci, nezajímají je nějaké moje subjektivní pocity, dané mou příslušností k Pardubicím. Věřím, že se mi to daří.  

Vždycky jste i ty divočejší situace na hřišti ustál, nebo už došlo i na nějaký úlet?
To se ani nestává. Spíš je komické, že při komentování s Honzou Procházkou (šéftrenér pardubické mládeže), který má k basketu určitě co říct, se na sebe při určitých situacích během přenosu významně podíváme. Nepouštíme to ale ven. Zatím se to snad daří dodržovat. Tady musím říct, že není vůbec jednoduché najít z místních zdrojů spolukomentátora, proto se snažíme především zvát do studia zajímavé hosty z tábora soupeře. Jinak mít spolukomentátora bylo od začátku mým cílem. Pro diváka je to zajímavější, má tam další, většinou odborný pohled. Vedle Honzy Procházky mám na některé zápasy domluveného i Oldřicha Zdobinského (kouč pardubických dorostenců U19), přemýšlím i nad nějakou klubovou legendou.

Vynechat nelze ani dosavadní ohlasy od vašich fanoušků, od příznivců hostů, i od neutrálů...
Od našich fanoušků jsou zatím ohlasy výborné. Někdy i členové fanklubu, kteří si pustí po návratu ze zápasu záznam, v legraci říkají, že příště už zůstanou doma. Od soupeřů jsem zatím ohlasy nezískal, což v naší zemi, kde se většinou píšou negativní věci, beru spíš jako pozitivní.



Jak moc se pouštíte do rozboru výroků sudích?
Rozhodčí se snažím z komentářů maximálně vynechávat. Jsem si vědom, že dvakrát třikrát během prvních několika přenosů jsem se o nich zmínil. Leckdy jsou některé situace z dobrého místa na tribuně vidět líp, než když sudí musejí běhat po hřišti, a v danou chvíli zrovna nemají úhel pohledu dokonalý. Viděli jsme třeba absolutně přesně situaci, která se stala jinak, než byla posouzená, ale jen jsme řekli, to ten a ten sudí posoudil jako faul a že bychom byli zvědaví, jestli by si za svým rozhodnutím stál i po zhlédnutí záznamu. To je maximum. Podle mě to do přenosu nepatří a navíc by se to obrátilo proti nám. A teď nemyslím z hlediska rozhodčích, ale z pohledu fanoušků. Emoce je třeba držet na uzdě.

Měl jsem možnost sledovat přenos, kde jako spolukomentátor fungoval toho času zraněný guard Jiří Šoula. Jeho projev byl vzhledem k 19 letům naprosto suverénní a diváka obohacující. Jaké ohlasy jste sklidili právě na něj?
I já ho obdivoval. Jirka je velice bezprostřední na hřišti, nebojí se, o ničem moc nepřemýšlí a jde do toho po hlavě. Takový je i v životě a stejně tomu bylo i za mikrofonem. Já vůbec nevěděl, do čeho jdu, ale ohlasy byly výborné, včetně třeba Jirkovy maminky, které se syn strašně líbil. Jirka to zpestřoval i hláškami na téma stáří Ella Sanderse, protože se takhle v týmu docela špičkují. Když je některý náš hráč zdravotně indisponovaný, vždycky ho můžeme na spolukomentování využít.

Trenéři soupeřů jsou vždy ochotní spolupracovat a poskytnout rozhovor?
Oni samozřejmě všichni vědí, kdo jsem, a že ty zápasy komentuju. A tady bych jim chtěl velmi poděkovat, protože od prvních přenosů byli velmi vstřícní a ochotní poskytnout rozhovor do předtáček, které děláme zhruba 90 minut před utkáním. Mohli by to brát, že se na poslední chvíli snažím něco vyzvědět a pak to hned běžím předat do naší kabiny. Já ale právě proto volím otázky tak, aby tenhle pocit neměli. Neptám se tedy, s jakou taktikou jdou do zápasu. Na druhou stranu chci, aby se divák před zápasem něco dozvěděl.

V lize komentujete jako jediní, že?
Pokud mám správné informace, tak ano. Michal Šob z USK už se nás ale ptal, jak to všechno funguje, a je možné, že se do toho časem pustí. A my bychom strašně uvítali, kdy by těch klubů přibývalo. Už jsem dostal i emaily od fanoušků, jestli by bylo možné, abychom komentovali i naše venkovní zápasy, protože fanoušci by to uvítali. To ale nejde realizovat, musela by k tomu být maximální kooperace s domácím klubem. Momentálně si to nedovedu představit.



Na TVCOMu už se toho dnes vysílá spousta. Jak daleko jsou s komentováním jiné sporty?
Od Michala Kruka už z loňska vím, že třeba v nižších hokejových soutěžích zápasy sem tam komentují místní funkcionáři. Nicméně na té vyšší ligové úrovni nemám zprávy, že by se zápasy komentovaly. Je to spíš nárazové. Já pokud mám volno, komentuju i zápasy ženské Euroligy například z USK. Ono to celé není jen o penězích, záleží i na personálním obsazení, kde je třeba tří lidí. Vedle komentátora ještě kameraman a nutný je i zdatný člověk na určitou režii. Tedy kdy přepnout jakou kameru, kdy pustit jaký spot, je toho prostě víc a je třeba být v tomto oboru zběhlý.

Co kvalita obrazu, ta je aktuálně v daných podmínkách na maximu možného?
Myslím, že ano. Máme kameru, která dává plně odpovídající kvalitu obrazu. Jistě záleží i na osvětlení haly, a na pozici, ze které se snímá. V aréně vysíláme až zpod střechy, na Dukle jsme na tribuně. Musí se to vychytávat.  

Ve srovnání se standardním TV přenosem, je to jediné, co vám aktuálně ještě chybí, možnost zpomalovaček, opakovaček a záběrů z více kamer?
Tohle by asi měl nejlépe posoudit sám divák. My máme domluvené s Michalem Krukem, že bychom udělali ukázkový přenos snímaný na více kamer. Myslím tím čtyři nebo pět. Je to ale zase o vybavení. Nejde, aby dvě kamery jely v plném rozlišení a další byly obyčejné, protože ten rozdíl v kvalitě by se jasně projevil. Plus by k tomu byla třeba obsluha. Jako test by ale bylo dobré to vyzkoušet. Pokud jde o opakovačky, ty jsme ještě neřešili. To už je hodně náročné, byl by na to třeba režisér a tak dále.

Vaše inovace se ale neomezují jen na komentování přenosů. Nedávno jste udělali zajímavý pokus, kdy jste kouče Bohunického vybavili mikrofonem a celý poločas ligového zápasu jej snímali kamerou. Vznikl víc než zajímavý sestřih, dávající mnohem větší vhled do koučinku trenéra během utkání.
Tam nebylo nic technicky náročného. Záleželo jen na tom, jestli do toho trenér půjde. Každý by podle mě nebyl tak vstřícný, ale Dušan Bohunický proti nebyl a má za to mé uznání. Už když tu působil jeho předchůdce Honza Slowiak, ptal jsem se ho na to, protože to je skutečně pecka, a už on byl tehdy velmi vstřícný. S Dušanem Bohunickým jsme vše probrali a dlouho dopředu si naplánovali, že to bude zápas s Brnem.



Možná právě v tomto zápase kritiky nebylo tolik třeba, ale přece jen, hlášek tohoto typu se v sestřihu nevyskytlo mnoho. Přímá otázka: Kolik jste jich raději vynechali?
Některé kritické věci tam byly a něco jsem vystříhal, což se týkalo i ostřejších slov, která by se ve videu objevit neměla. Celkově to ale Dušana Bohunického ukázalo, jaký skutečně je. A o to nám šlo. My jsme s ním pak u výsledného sestřihu seděli, a když ho zhlédl, nechal to být, jak jsme to udělali. Chtěli jsme tam mít jeho pokyny k hráčům, věci, co si říká prakticky jen sám pro sebe, i diskusi s asistentem Ellem Sandersem při timeoutu, aby to na lidi trochu dýchlo, jako by na té střídačce byli s týmem. Naší snahou bylo, aby zazněla komunikace trenéra s hráči, protože on, když někoho vystřídá, tak s tím hráčem mluví. Řekne mu, co si představoval jinak, a co si od něj představuje dál. A takových momentů tam je několik.

V jeden unikátní okamžik spolu Slovák Bohunický a Američan Sanders hovořili česky. Tak spolu mluví běžně?
Ano, mluví. Ell je v češtině velmi zdatný a nemá s tím problém.        

Máte do budoucna ještě nějaká překvapení?
Plánujeme připnout při zápase klopový mikrofon jednomu z fanoušků. To je zase jiný prožitek a uvidíme, co by se pak muselo případně vypípávat. Už máme jednoho fanouška i vytipovaného a uvidíme. Je to pokus nabídnout pohled z té druhé strany.

Byla by to už hodně televizní věc, ale šlo by případně, aby situace, kvůli které kouč na někoho křičí na hřiště, byla ve stejný moment nabídnuta i ve výřezu obrazu?
I o tom jsme se při sestřihu bavili. Je to věc, která by šla zvládnout, i když při střihu by s tím bylo víc práce. A právě to by se dalo využít při snímání toho fanouška. Aby bylo vidět, ve které momenty se chytá za hlavu a podobně.