Rančík & Wilson hovoří: O důvěře kouče, zabitém laufu, NBA jako nefaktoru a 37 faulech za 40 minut

Jak řekl v neděli v Nymburce kouč Aco Petrovič, je to nejspíš nějaké pravidlo, že bývalý hráč nějakého klubu hraje nejlíp právě proti němu. Koho měl v tu chvíli na mysli? Svou slovenskou oporu ze základní pětky Radoslava Rančíka, před časem nejlepšího hráče Mattoni NBL, nyní nového tahouna ukrajinského Mariupolu. 27 bodů a 11 doskoků pasovalo všestranného borce na největší hvězdu utkání VTB ligy, v němž svůj současný tým potáhl k vítězství nad svým bývalým týmem.

"Rado byl první, koho jsme v létě podepsali. Já jako trenér totiž nemůžu hrát bez kvalitního hráče na pozici čtyři. Jsem opravdu rád, že tu je," řekl srbský kormidelník.

Rančík v novém dresu vypadal jako pokropený živou vodou. Minimálně ve srovnání s rolí a minutovými příděly, které mu určoval striktní kouč Mahmuti  v Galatasarayi. Proti Nymburku z něj byl úhelný kámen ofenzivy.

"Já bych to takhle neviděl. Dneska se dařilo mně, jindy to půjde zase jiným. Nejsem tu nějakým lídrem, my máme spíš týmové pojetí. A když někdo v zápase vylétne, jen dobře pro nás," odmítá Radoslav větší roli.

Přesto uznává, že pro Petroviče se mu hraje snadněji. "Dává mi důvěru. Ví, že už mám nějaké zkušenosti. A důvěra je to nejdůležitější, aby hráč mohl ukázat své kvality."



Na otázku, zda Mariupol bude takto střelecky disponovaný běžně, když Nymburku nasázel 94 bodů, říká:

"Tentokrát se nám dařilo, padlo nám spousta těžkých střel. A na konci nám hodně pomohly šestky, když Nymburk už musel faulovat, aby se dostal zpátky."

Dlouho to vypadalo, že Rančík s rozehrávačem Ewingem porazí soupeře skoro sám. Nakonec se spolu podělili o 50 bodů.

"Snažili jsme se být hlavně agresivní, chtěli jsme napravit poslední zápas na Chimki. Střelecky nám to  vycházelo, navíc jsme i dobře týmově bránili," soudí. Ihned však dodá, že 86 obdržených bodů je až moc.

"Venku se to na druhou stranu dá čekat, hlavní je proto konečná výhra."

O tu však Mariupol v druhé půlce, kdy Středočeši nahodili i druhý motor, klidně mohl přijít. "Udělali jsme tam pár chyb v obraně a Nymburk se tím, že hraje rychle, dostal do zápasu. Naštěstí mu na konci nešla střelba a my jsme to v obraně uskákali."

Rančíka se v zápase snažili zastavit Wilson, Nečas, Benda i Sokolovský. Kdo z nich si vedl nejlíp? Radoslav zůstal jako vždy diplomatem. Prohlásil, že všichni do jeho krytí dali maximum. "Ani jsem si neuvědomoval, kdo na mě zrovna vycházel. Je mi jedno, kdo mě brání."

V mnohém odlišný pohled na utkání měl jeden z Rančíkových strážců Lamayn Wilson. Tomu Basketmag položil otázku, zda první půle byla ze strany jeho týmu po obranné stránce dosud nejhorší v sezoně (54 bodů).

"Tohle si nemyslím. Některé zápasy budou obranější, jiné útočnější. My jsme prostě do půlky nebránili dost dobře, takže jsme se do toho chtěli po přestávce opřít. Oni se ale často dostávali na trestnou čáru a to popravilo momentum (něco jako "lauf"), které jsme v druhé půlce získávali.

Podle nymburské čtyřky byl jedním z problémů, že protivník měl pořádnou střeleckou slinu. "Když se soupeř takhle trefuje, jakákoliv obrana pak vypadá špatně. Nacházeli cestu přes naši obranu, my jsme potom ale provedli úpravy a druhá půlka už od nás byla lepší. Jenže nakonec to dopadlo tak, že Mariupol stál až moc často na šestkové čáře."



Jaké změny Nymburk do druhé půlky vnesl? Vedle všeobecně větší agresivity to bylo například nasazení Pumprly na bleskurychlého rozehrávače a ex-Clippera Ewinga. "Ten byl pak pod větším tlakem, neměl tolik klidu na rozehru a nás to vrátilo do zápasu. Dvakrát jsme se prodrali do vedení, ale nedokázali to urvat."

Českému mistrovi i ve třetím zápase VTB ligy zvlhl v závěru střelecký prach. Wilson bral vinu také na sebe. "Nedali jsme hodně otevřených pozic, přitom byly výborné, ale střely se vykroutily z obroučky a to nás stálo zápas."

Viděl Wilson jako citelnou zkušenost hned několika hráčů soupeře z NBA?