Rančík: "Reprezentace? S koučem jednáme"

Jaké máte pocity po druhé obhajobě ocenění slovenského basketbalisty roku?
Jsem velice šťastný. Chtěl bych poděkovat všem, kteří pro mě hlasovali. Je to pro mě zadostiučinění za tvrdou práci, kterou odvádím nejen v průběhu sezóny, ale i v létě s mým trenérem Marošem Molnárem.

Jak přijali Vaše ocenění v klubu? Má pro Galatasaray vůbec nějaký větší význam?
Byli velmi potěšení. Když jsem dostal pozvánku na vyhlášení, oznámil jsem to funkcionářům. Oni tu zprávu ještě týž den oznámili na klubovém webu. Byli velmi rádi, že reprezentuji jejich barvy. S uvolněním nebyl sebemenší problém.

Třetí ocenění v řadě - nezačíná to zavánět rutinou? 
Určitě ne. Já to beru spíše jako motivaci do dalších ročníků, abych se zlepšoval. Každý může stále růst. Je na čem pracovat. Přestože jsem na vrcholu kariéry, jsou stále věci, které mohu zlepšovat.

V počtu ocenění jste předčil bratra Martina. Bavili jste se o tom? 
S bráchou jsme to příliš nerozebírali. Samozřejmě mi pogratuloval. Má za sebou těžkou fázi kariéry kvůli zranění kolene, takže uvidíme...

Jak hodnotíte rok 2009? Byl to Váš vrchol kariéry, nebo už bylo lépe?
Měl jsem kontrakt v Trevízu a těšil se na další sezónu. Bohužel nevyšlo to. Přestoupil jsem do nového klubu a jsem maximálně spokojený. Dostávám slušnou minutáž. Statistiky a výkony hovoří za vše. Po problémech v úvodu ročníku stále žije šance na postup do play off a to je nejdůležitější. 

Aktuální ročník se dostává do závěrečné fáze. Jak vidíte příští sezónu? V turecké lize i v evropských pohárech má Vaše jméno dobrý zvuk.
Těžko říct. Už mám za sebou jednání s Galatasarayem. Zatím jde pouze o úvodní debaty, nic konkrétního nevím. Chtěl bych určitě zůstat v Istanbulu, ale záleží, jaké mi nabídnou podmínky.

Hrál jste v Chorvatsku, Francii, Česku, Španělsku a Turecku. Kterou evropskou soutěž by si chtěl ještě vyzkoušet?
Samozřejmě španělskou ACB, nejlepší ligu v Evropě. Kdo chce něčeho dosáhnout, chce hrát  právě tam a v Eurolize. 

Jaká je možnost, že  opět obléklnete reprezentační dres?
Už jsem hovořil s trenérem Rónem. Je to rozjednané, uvidíme, co bude v nejbližší době. Musíme se sejít a dohodnout, jak by to mohlo probíhat. Já doufám, že se v reprezentaci uvidíme. 

Kdo je Vaším slovenským  hráčem roku? Možná bratr, který až do zdravotních problémů odehrál půl sezóny za španělské Estudiantes?
On neměl špatnou sezónu, jen to zranění jej přibrzdilo. Na dobré úrovni hrál Tono Gavel. Všichni víme, že je to vynikající rozehrávač a vážím si jeho kvalit. Já si však myslím, že každý hráč, který se snaží prospět svému týmu, si zaslouží ocenění. Těžko říct kdo je nejlepší, záleží na novinářích a lidech, kteří hlasují. 

Jak se vlastně žije v Istanbulu?
Je to vcelku jiný styl života, trochu chaotičtější... Má to jiný nádech, ale člověk si zvykne.

Co děláte ve volném čase?
Do nynějška ho nebylo mnoho. Hráli jsme Eurocup a domácí soutěž. Vycházelo to přibližně na každý třetí den. Když jsem odehrál v utkání třicet pět minut, přišel domů, najedl se, oddychnul si, tak mne hned druhý den čekal opět trénink. Občas jsme se spoluhráči zašli odreagovat do nějaké americké restaurace.

Liga, národní pohár, Eurocup, cestování, velké porce minut na palubovce... Ještě máte dost sil nebo již vyhlížíte konec sezóny?
Asi bych lhal, kdybych řekl, že jsem plný sil. Energie mi ubývá, ale stále odevzdávám maximum. Mám natrénováno a budu bojovat do poslední vteřiny. A jestli se těším na konec sezóny? Asi ano.

Autor: Martin Galajda, ebasket.sk