Radim Klečka: tichý opavský tahoun se zlatou rukou, který se sebral z těžkých zranění ke kariérní sezoně

HOVOR S HVĚZDOU PLAY-OFF    Kde mohl být, nepotkat ho ve dvou sezonách po sobě velká smůla na zranění. Opavský univerzální guard Radim Klečka už v ročníku 2011/12 doručoval v NBL 10 bodů za 26 minut s 39procentními trojkami. Pak ale přišly dva temné roky, kdy jeden téměř nehrál a z druhého mu zranění odkrojilo výraznou porci zápasů. Od podzimu tak zažíval velký restart kariéry. A do kočáru práskl opravdu pořádně. Průměr 12,4 bodu za 25 minut představuje nejen kariérní číslo, ale také těsně třetí místo v hierarchii opavských skórerů (Blažek 13,1, Šiřina 12,5). Jeho trojková úspěšnost (44) je navíc druhá nejlepší v celé lize (z mužů se skutečně trojkařským nástřelem), k tomu má 83procentní šestky a hned osmkrát vysázel nejméně 20 bodů. Nešidí ani obranu, kde je druhý v lize v ziscích (1,9). V pondělí proti Pardubicím uloupil hned 4 míče a svými 18 body byl navíc hlavní silou i v útoku. Proto se také stal Hráčem utkání v Zápase 2 nejvyrovnanější čtvrtfinálové série Kooperativa NBL.

Radime, byl to včera váš zápas sezony? Když uvážíte návštěvu 2100 lidí, úchvatnou atmosféru a vy jste k tomu stal Hráčem zápasu i top skórerem týmu při vyrovnání série na 1-1?
No, bylo to na ten první domácí play-off zápas docela dobře načasované. Po pravdě jsem byl i trochu překvapený, že na ty Velikonoce přišlo tolik lidí. Na druhou stranu po zkušenosti s loňským play-off se to dalo i trochu čekat. O to víc se těším na další domácí utkání, kdy asi přijde ještě víc lidí, a víc jich bude ve žlutých tričkách, aby to bylo to pravé žluté peklo. 

Vy jste přitom nejdřív na zápas naplánovaný na velikonoční pondělí žehrali. Fanoušek ale nejen u vás ukázal, že dobrý sport si umí najít v jakýkoli den. Třeba na hokejovou Spartu přišlo včera na šesté semifinále 12 tisíc lidí?
Nebylo to tak, že bychom si stěžovali. Přece jen už jsme zvyklí, že ve sportu ty svátky nemáme. Prostě to tak vyšlo a my s tím už nic nenaděláme. Jediný strach byl, že nepřijde moc diváků, nakonec to ale dopadlo úplně naopak. Atmosféra byla naprosto úžasná. V hledišti jsem viděl vlajky i dlouhé barevné pruhy. Byl jsem s tím moc spokojený. 

Co rozhodlo? Fakt, že i podruhé jste se vyrovnali nejlepším doskakovačům ligy? Nebo že jste se mohli opřít o trojky (27/10), které vám od konce základní části už zase začaly pršet ve větším než malém množství?
Doskoky u nás rozhodují hodně. Celou sezonu jsme s nimi měli problémy a skončili jsme v nich poslední v lize. A když už jich máme v zápase stejně nebo i víc než soupeř, je to pak znát, což se ukázalo i včera. A ty trojky nám napadaly hodně ve druhém poločase. Udělali jsme si už náskok, víc se uklidnili a s tím přišly i trojky z volných pozic.



Vy jste týmovou úspěšnost trojek dlouho drželi na parádních 40 procentech, ale v poslední části sezony vám tolik nepadaly a sklesaly až na 35. Co se tam nedařilo?
Ono těch 40 procent bylo až moc dobrých a těžko se to dalo udržet. Pokles tak asi musel zákonitě přijít. Teď se nám ale větší úspěšnost vrátila v pravý čas.

Jak zatím dává kolega Sokolovský své poslední play-off kariéry? Zdá se, že se v soubojích s Dušanem Pandulou hodně vyhecoval a že to oba berou dost prestižně?
Tak tohle nevím, jak to berou, ale určitě je znát, že Soky už má něco odehraného a my tu jeho zkušenost potřebujeme. Většina kluků tu hraje své druhé play-off a on jich naopak odehrál už moc.

Byli jste rádi, že ústřední pardubický playmaker Sanders začal řádit až ve třetí čtvrtině?
My jsme se na něj hodně připravovali. Víme, že bude jako hlavní postava Pardubice držet. Bylo tak jen otázkou času, kdy se nějak chytne. K tomu včerejšku - bylo těžké ho bránit na trestné čáře, odkud dal ve třetí čtvrtině snad osm bodů po sobě, a díky tomu se Pardubice ještě držely. My se tím ale nenechali rozhodit, náskok jsme si udrželi a pak ho ještě zvýšili.

Jsou nejtěžší ty situace, kdy si vás, většinou menší guardy, Sanders bere pod koš?
Zády ke koši to umí. Nasbíral tam ty fauly a to se pak těžko brání. Přece jen už je starší a na nájezdu proti mně nebo Šířovi mu to tak nevycházelo.

Vy jste letos právě na Levella Sanderse dosud nevyužili strategii kombinované obrany. Přitom loni tak výborně fungovala, ne?
Co není, může být. Uvidíme, jak se série dál vyvine. Třeba včera ve druhém poločase už ale obrana byla taková, jakou bychom ji chtěli mít. Agresivní, na hranici faulu. Zatím ten loňský "box and 1" nebyl tak potřeba. Možná ho ale ještě vytáhneme.  

Pojďme teď k vám osobně. Vy letos máte famózní trojky, jedny z vůbec nejlepších v lize, v procentech jste šel o 12 nahoru. Pracoval jste na zlepšení hodně?
Já jsem se střelbou byl pozadu celkově a musel jsem svou hru vybalancovat. Když se soustředíte jen na nájezdy, nebo jen na střelbu, ostatní týmy o tom ví a lehce se to pak dá ubránit. Proto jsem se snažil střelbu zlepšit, abych byl všestrannější a vyšlo to. Tolik trojek co letos jsem snad nevystřílel za celou dosavadní kariéru. Jsem proto spokojený.



Sázíte stejně bodů jako hlavní rozehrávač Jakub Šiřina, ovšem za kratší dobu na hřišti. Taky ale zapisujete méně asistencí (2,9). Znamená to, že máte být ten bodový?
My jsme hodně často na hřišti spolu, kdy já přebírám roli křídla, a tím to bude. Někdy si ale musí odpočinout i Šířa a pak se na rozehru dostanu i já.

Vám bylo nedávno 25 a je zajímavé, že už v sezoně 2011/12 jste měl velmi dobrý rok. Pak ale následovaly dva slabší ročníky, které byly zřejmě hodně poznamenané zdravotními problémy. A letos se tak vlastně vracíte tam, kde jste v roce 2012 končil?
Obě ty zmíněné sezony jsem minimálně z poloviny proseděl se zraněními. A to bylo hlavní. Nejdřív jsem měl zlomenou zánártní kůstku a pak jsem si na stejné noze natrhl vazy v kotníku. Když se to stane během rozehrané sezony, už se pak do rozjetého vlaku těžko vrací. Musím říct, že na tu lepší sezonu 2011/12 si už ani nepamatuju. Bohužel ta dvě zranění mě v podstatě na dva roky vyhodila z tempa. Já se pak vždycky v létě, po doléčení, snažil všechno dohnat, ale to druhé zranění mě zase zabrzdilo.

Měříte 190 centimetrů. Nečekalo by se, že s nimi budete sbírat víc než 2,2 doskoku, když třeba stejně vysoký guard Lions Autrey je na doskoku čtvrtý v lize?
Tam je to hodně o tom za tím doskokem jít, což mi možná chybí. Já mám na své pozici zažité, pokud jde o útočný doskok, že spíš zajišťuju obranu. Záleží, jak to má kdo nastavené. Třeba Autrey sbírá hodně míčů právě v útoku. A taky je to o čichu na ten doskok, vědět, kam jít.

Vy jste při hře dobře rozeznatelný i díky svému zvláštnímu, "plíživému" stylu driblingu, kdy jste hodně předkloněný, až skoro skloněný k zemi. A zdá se, že to nízké těžiště vám dává výhodu při prudkých změnách směru. Kde hledat základy tohoto "stylu"?
Toho jsem si ani nikdy nevšiml. (směje se) Pokud to tak je, je to možná ovlivněné tím, že jsem ve všech kategoriích býval o hlavu menší než ostatní a víc jsem vyrostl až v 18 nebo 19 letech. Ono i tady v Opavě, když tu byli hráči jako Martin Miklošík (225) nebo teď Radim Kramný, tak mi to moc nepřidalo. (usměje se)

Při takové sezoně, jakou letos máte, se samozřejmě nejde nezeptat, co pozvánka na reprezentační B-kemp, nevisí už ve vzduchu?
(nesměle) Tak o tom zatím nic nevím. To se možná bude řešit až po sezoně.