"RK" o sešupu z ACB do druhé i páté ligy, šanci na návrat, mistru Teodosičovi i o neskutečné misi O2

Když se zhruba před rokem stal v 16 letech a 10 měsících čtrnáctým nejmladším klukem, co od roku 1989 nastoupil na prkna ACB, zdálo se, že jeho kroky povedou už jen vzhůru. Klub ukončil základní část ligy na osmém místě..., ale pak, pak se všechno zadrhlo. Lucentum Alicante kvůli špatné ekonomické kondici muselo do druhé ligy, celý tým se rozprchl a rozehrávač Radovan Kouřil, který by měl už za 80 dní táhnout ke světlým zítřkům českou U19 na MS v Praze, tak na podzim začínal skoro od nuly.  

Radku, bylo odstoupení Alicante z ACB překvapením a co to znamenalo konkrétně pro vás?
Ono se to docela čekalo. Klub tížily celý rok různé finanční problémy a bylo to víceméně vynucené. Hráči to nejspíš čekali. Já jsem předpokládal, že bych v druhé lize (LEB Gold) mohl dostávat větší příležitost, což platí pro tréninky, ale v zápasech pořád není prostor pro to, co bych chtěl ukázat. Tedy že mám na to, abych mohl hrát.

Jak se přes léto změnil tým?
Nezůstal nikdo, celá dvanáctka odešla a vlastně i trenéři. Zůstali jen ti, co zařizují věci kolem. Takže jsem začínal v podstatě znova. Byl jsem tam v létě od prvních dnů přípravy a vedl nás jeden zkušený trenér, který by mě býval chtěl využívat a nechal mě ukázat, co ve mně je, ale dostal nabídku z lepšího klubu a situace se úplně změnila. Přišel mladý trenér, který má obavy hrát s mladými a věří spíš starším. Mně moc ne. (na předsezonním snímku Radovan sedí s číslem 4)

Berou se i pro LEB Gold kvalitní rozehrávači?
Máme dva hodně kvalitní, takže moje šance se prosadit je těžší. Osobně jsem to takhle nečekal, ale nic s tím nemůžu dělat.



Jak často jste na zápasové soupisce pro utkání LEB Gold?
Ne vždy, protože se nám to někdy překrývá s rezervním celkem. Když A-tým cestuje autobusem 10 až 14 hodin, nestihl bych se včas vrátit na utkání rezervy. A v ní mám hodně velký prostor. Hraje pátou soutěž a tam jsem s vytížením spokojený. Trenér áčka se chodí dívat, takže se snažím co nejvíc ukázat.

Kolik jste toho zatím ve druhé lize stihl?
Při zranění jednoho z hlavních rozehrávačů jsem asi třikrát nebo čtyřikrát hrál kolem pěti šesti minut. Dal jsem i první body, za což jsem hrozně rád (aktuálně 11 zápasů, celkově 27 minut, 6 bodů, 5 asistencí).

Co vám vůbec v létě řeklo vedení?
S ním jsem v kontaktu nebyl, mluvil jsem pouze s trenéry. Vedení čeká, že bych se v následujících letech měl do prvního týmu zapojit. Nevím, jaká je aktuální finanční situace, ale chtějí v play-off vyhrát a ta šance na postup by tam měla být i letos.

Nastupujete ještě v mládežnických týmech?
Hrál jsem jeden zápas s U18, ale to bylo kvůli zranění a nemocem. Bylo jich jen šest, a proto mě povolali. Jinak vůbec.          



Pojďme i k první ostré přípravě poměrně kompletního týmu reprezentace U19 proti juniorům CSKA, v níž jste zapsal 22 bodů a 7 asistencí. Proč byl takový rozdíl v obou poločasech? První jste vyhráli 44-28, druhý projeli 26-50.
Do prvního jsme šli nahecovaní, v O2 Areně přišlo hodně lidí a chtěli jsme se ukázat, což se i povedlo. Vedli jsme o 16, ale přišlo nějaké uspokojení a už jsme to jen chtěli nějak dohrát. To ale nevyšlo, oni začali agresivněji bránit, padaly jim těžké střely. My jsme naopak nedávali vyložené pozice, a když se CSKA dostal do laufu, už jsme ho nedokázali zastavit. 

Už zhruba znáte sestavu týmu pro MS. Jak tedy vidíte jeho šance?
V březnu to byl v Praze náš první sraz, kde se sešli prakticky všichni hráči, a bylo to takové nejisté. V létě už budeme v přípravě tvrdě makat a chtěl bych, abychom postoupili ze základní skupiny a pak i z osmifinálové, což už bude nesmírně těžké, a nevím ani, jestli to od nás někdo očekává. Dáme do toho ale maximum, abychom si mohli zahrát ve velké O2 Areně. Byl by to neskutečný zážitek. Je v ní sice trochu jiná orientace a jinak se tam střílí, kvůli tomu obrovskému prostoru za koši. Na to se ale dá při tréninku zvyknout.

Už jste o své roli hovořil s trenérem Jachanem?
Lehký pohovor jsme měli, sešli jsme se ještě s Lukášem Feštrem (druhým rozehrávačem) a trenér nám řekl, jak by si to představoval. Nesvazuje mi ruce a nechává mě hrát, jak umím. Doufám, že to takhle půjde i dál.



Po vašem zápase v O2 Areně jste měl v utkání proti Nymburku možnost sledovat mistra evropské rozehrávky Miloše Teodosiče, který řídí nejbohatší tým kontinentu CSKA. Vidíte se v něm?
Není to vyloženě můj vzor, ale už jsem ho viděl hrát a je to neskutečná osobnost i rozehrávač. Za to, jak dokáže dirigovat tým, jako je CSKA, ho hodně uznávám.     


-trh-