"Neodmlouvající syn" Joana Plazy Tomáš Satoranský: Z Honzy Veselého si už neutahuju. Legrace skončila!

 

Po zápase byl každý zvědavý, co na výhru svého týmu, jehož je nyní prvním a prakticky jediným rozehrávačem, bude říkat on. Jenže to hlavní nakonec pověděl jeho kouč, charismatický Joan Plaza. Mluvil tiše, ale z jeho zjevně nehraných promluv bylo znát, jak mu na další kariéře čerstvě 19letého teenagera z Čech záleží.

 

Skoro se zdálo, jako by mluvil o svém synovi. A vedle sedící Tomáš Satoranský se při záplavě chvály, kterou ho Plaza zahrnul před sedmou velmocí, ani trochu nečervenal. 

 

"Tomáš dál roste, jako hráč i člověk. A my jsme šťastní, že ho u nás máme," řekl zkušený kormidelník při hodnocení výkonu bývalé opory USK.

"Je to hráč, co ukazuje, jak rád má tuhle hru, nechybí mu zodpovědnost a pořád se chce zlepšovat. A já mu herní prostor dám. Ať náš první rozehrávač bude zdravý, nebo ne, tak jako tak jsem ho chtěl nechat hrát kolem 20 minut na zápas. Jsem si jistý, že Tomáš bude i budoucností vašeho národního týmu a bude v něm hrát hodně dlouho."

 

 

Když měl Plaza vyhodnotit, jaká rána byla ztratit prvního rozehrávače těsně před vstupem do pohárové Evropy, naladil trochu filozofickou:

"Calloway nám chyběl, ale já mám za sebou "školu" z Badalony, kde nebylo zase tolik peněz a ten klub je dobrý v tom, že umí udělat dobré hráče ze svých mladíků. Asi znáte hráče jako Rudy Fernandez nebo Ricky Rubio."

"My teď máme Tomáše. Je to hráč, který nikdy neodmlouvá a čas ještě ukáže, jak se bude zlepšovat. Mně loni hodně lidí nevěřilo, když jsem si ho na rozehrávku vzal, ale on se při tom dokáže stále zlepšovat."

 

Byl to právě Plaza, který Satoranskému poslal po nedávném vítězství v soutěži smečařů ACB textovou zprávu, na kterou byl jeho svěřenec řádně hrdý. Teď k tomu kouč řekl:

 

"Já chci být blízko k lidem, co mám rád, a ke kterým mám respekt. Tomáš je upřímný k sobě i ke všem kolem. Všichni v klubu byli velmi šťastní, když tu soutěž vyhrál. A on cítil, že tím také všechny v Cajasolu šťastné udělá. Já byl taky, i za tenhle malý úspěch. Ty větší ještě přijdou, když na sobě bude dál makat absolutně naplno."

A pak už došlo i na Tomáše samého. Přes dobrý rozmar ovšem rezolutně odmítl jakékoliv dobírání kolegy Veselého, který dopadl osobně i s celým týmem v Pardubicích tři dny zpátky daleko hůř.

"Ne, nic nebude. Vím, jaký tlak teď na něm je. Kvůli zranění teď nebyl ve formě, nedařilo se jim ani jako týmu a Nymburk proti nim zahrál skvěle. Spíš ho podpořím, legrace končí."

"Pro Honzu to je tuhle sezonu jiné, zažívá zatím největší tlak. Ten se zvýšil po tom, co odmítl NBA. On to ale zvládne, bude se s tím chtít porvat."

Tomáš přiznal, že se s Veselým nakonec vsadili, na koho z nich přijde do ČEZ arény víc diváků. Podle oficiálních čísel prohrál na hlavu: 4170 ku 6700 pro Veselého.

"Já jsem ale slyšel, že v Praze byla zácpa a uvízlo v ní asi dva tisíce aut," řekne nejdřív vážně, aby se nakonec rozesmál.

Tomáš věřil, že mu nahraje "divný" sobotní čas zápasu Partizanu od čtyř hodin. "Ale holt asi Partizan táhne víc. Uvidíme, třeba se to do příště změní."

 

Rozehrávač odhadl, že jen "jeho" ekipa složená z členů USK, rodiny a kamarádů, čítala kolem stovky lidí. Ale to bylo stále málo.

 

Uprostřed hovoru na chodbě ČEZ arény se najednou za jeho zády zjeví kolega Louis Bullock a protáhlým "Prosím" si vyžádal pantofel, který měl od něj Tomáš vypůjčený.

Satoranský přiznal, že tým po těsné víkendové porážce v Granadě nebyl v dobrém rozpoložení, ale proti Nymburku se postupně zlepšoval. "A v druhé půlce už jsme dominovali."

 

Podle něj rozhodovala tak zvaná "ACB obrana" Sevilly. "Třeba Nymburk se snaží bránit v dráze přihrávek, ale jsou spíš zatažení. V ACB je to pořád presink, agresivita a výpomoc."  

 

Kromě několika nájezdů se Tomáš odvážil k jediné dálkové střele. A právě tou z trojky v závěru soupeře víceméně dolomil. Má snad střely zakázané?

 

"Trenér nám zdůrazňuje, že máme využívat svoje silné stránky a já mám kolem sebe výborné střelce, proto bych to nechtěl tahat v takovém zápase na sebe. Já jsem tam od organizace a vniků a střílet mám, jen pokud by vyšla volná pozice."

 

Jestli v něčem Satoranský vynikal, bylo to řízení pick and rollu, z něhož Cajasol těžce profitoval.

"Určitě je to snazší, když mám tak skvělé spoluhráče jako Davis, který má zkušenosti z NBA a je to strašně silový hráč. A celkově je pick and roll jednou z mých silných stránek, kterou jsem navíc v ACB hodně zlepšil."

 

Nejen pro diváky, ale i pro Tomáše byl překvapením výkon kolegy Urtasuna, který po 0 v první půlce zazářil v té druhé 17 body.

"Pro mě byl obrovským překvapením. Do téhle sezony jsem ho vlastně znal jen jako soupeře z Alicante. On má ale neskutečný potenciál, hraje jako Navarro, je strašně rychlý v obraně i útoku a má výbornou střelu. V druhém poločase jeho výkon zápas rozhodnul."

 

K 15 útočným doskokům týmu Satoranský poznamenal: "I v ACB v tomhle patříme k nejlepším, takže je to naše silná stránka."

 

Kdo Tomáše v zápase nejlíp bránil? "Když na mě v druhé půlce nastoupil "Slezy", v době, kdy už mě trochu bolel kotník a byl jsem unavenej, tak mě bránil výborně. Většinu času mě ale měl Nissim," říká hráč v zápise vedený jako Satoranski.  

 

"V zahraničí jsem se s tím už setkal, někdy mě tak píšou, třeba ve Francii," říká teenager, který věří, že tým nyní najde vítěznou stezku i v ACB.

 

"Bude záležet, jestli přivedeme nějakého rozehrávače. Myslím, že někdo přijde určitě, tak to tu chodí," informuje těsně před tím, než se s novináři rozloučí svým typickým fórem:

 

"A užijte si českou ligu!"

Petr Hamták
Foto: Cajasol Sevilla