"Kosti praskaly" a Landa vedl Válečníky k vítězství

SUMMARY DUELU 1 SEMIFINÁLE NBL VČETNĚ OHLASŮ    Jako by se na scénu vrátil duch legendárních detroitských Bad Boys z dob, kdy se hrubá fyzická hra a nadměrný kontakt nebral jako něco přehnaného. Ruce pracovaly na plné obrátky a co chvíli se po nějakém souboji válel na palubovce hráč jednoho nebo druhého týmu. Hned první semifinále Kooperativa NBL mezi Děčínem a Prostějovem tak beze zbytku naplnilo předpoklady o tom, že to bude tvrdé, kruté a na krev. A když ještě děčínský vousáč Pavel Bosák v pozápasovém hodnocení přiostří atmosféru vyhlášením, že "jsou to herečky", je hned po prvním dílu možná až pětidílné řeže zaděláno na pořádnou válku. Její první frontový střet na domácí palubovce urvala armáda Válečníků, navzdory jednomu málem osudovému zakolísání, v poměru 81-71. Počet méně či více zraněných je zatím neznámý, stejně jako nové limitace bojeschopnosti. Je však téměř jisté, že po každé další bitvě se objeví nějaké nové.

Tři minuty před koncem prvního duelu se z boje musel odhlásit například člen přední linie Orlů Dylan Talley, který poslední vzájemné střety rozhodoval, a stejnou roli měl i v pondělní noci na severu. Dlouho to totiž ve třetí čtvrtině vypadalo, že bude opět tou zlomovou postavou. Jeho defenzivní nasazení ničilo jakéhokoli svěřeného útočníka od Tuckera po Striu. A útok si bral v té době na starosti skoro sám. I on se jedním projektilem podílel na pětitrojkové baterii týmu z třetího dějství, díky níž Prostějov zrušil téměř celé desetibodové manko a přisál se na 59-58. Kompletně v tu dobu změnil svou hru z první čtvrtiny, kdy se efektivně tlačil pod koš a těžil odtud spoustu bodů.

Talley, který do play-off vstupoval po zdravotní pauze, atakoval koš, sbíral fauly a jakoby chtěl vše opět zařídit sám. V situaci, kdy v zápase stěžejní podkošoví děčínští muži Landa s Jelínkem nabrali už tři fauly a druhý z nich si v úvodu čtvrté čtvrtky rychle udělal dokonce čtvrtý, měli hosté i při absenci zřejmě zraněného centra Šteffela mety nabité k závěrečnému úderu.



Jenže právě Talley, v době kdy dočasně odpočíval první muž současné sestavy Orlů rozehrávač Marko, soustředil do svých rukou míč i střelbu až příliš často, a tým i přes slušnou porci útočných doskoků ztratil "momentum", které mu Válečníci částečně věnovali. Právě ve třetí čtvrtině se nechali zatánout do trojkových dostihů a v útoku navíc chybami, přecházením střel nebo nevhodnými nájezdy prohospodařovali šanci na rozhodující únik.

Před vyprodaným hledištěm však měli po ruce Landu, nenápadného muže pro nejčernější práci, který ve čtvrté čtvrtině, ale nejen v ní, vždy uměl získat důležitý doskok na obou koncích hřiště, nebo urvat míč, s nímž pak pelášil do brejku. A když postavil tři minuty do konce svou levou nohu do cesty unikajícímu a stále víc se trápícímu Talleymu, ten odkulhal ze hřiště definitivně, se signalizací směrem k trenérovi, že "dnes už to nepůjde". Končil na 5 doskocích a 12 bodech ze střelby 12/2 a šestek 6/6 po 5F+.

Od druhé čtvrtiny už většinu zápasu vedoucí Děčín, který svou rychlou přihrávkovou hrou zvládl i vstup do utkání, se ve čtvrté čtvrtině i díky rychlému přechodu do útoku odrazil k náskoku až 76-65 a střelecky najednou zcela vyhaslí Orli, kteří míjeli z dálky i zpod koše a především na útočné polovině ztráceli trpělivost, už nenašli cestu zpět.

Vítěze, kteří i ve druhé čtvrtině nevyužili slabé sekvence dočasně frustrovaného soupeře k většímu odskoku, táhli z perimetru Stria (15) a jako statisticky nejužitečnější hráč playmaker Tucker (14), který se určitě chtěl rehabilitovat za nezvládnuté finále poháru. A velkou ruku k dílu přiložilo také kompletní podkošové trio Landa (12+8 doskoků), i přes vyfaulování Jelínek (11) a i přes menší bodový příspěvek Hráč utkání Houška (5+12 doskoků), hrající s čerstvě zafixovaným malíčkem své střelecké ruky

Napoprvé tak Děčín v soubojích pod košem uspěl. Za Orly tu Švrdlík zejména díky velmi aktivnímu prvnímu poločasu nasbíral 12 bodů i doskoků a ještě Nečas přidal k 6 bodům i 4 asistence a 11 doskoků. Tomanec už ale připojil jen 3 body. Na skromných osmi zůstal střelec Slezák, který se musel starat i o rozehrávku, a lídrem týmu tak byl Marko, autor 18 bodů, trojek 7/4 a 7 asistencí za 31 minut.

Slovenský rozehrávač musí mít ovšem po posledních dvou zápasech v Děčíně nutně pocit, že tamní palubovku pro něj někdo zaklel. V závěru základní části byl králem první půle, když ho velmi sporný faulový výrok proti němu zcela vyhodil z role, do níž už se pak nevrátil. V pondělí v noci podstoupil deja vu svého druhu, když mu byl v první čtvrtině na útočné půli písknut faul v situaci, kdy sebral soupeři z rukou míč, a ve druhé čtvrtce přišel další faul v útočné pozici, kdy obcházel Vyorala, a když se zdálo, že soupeři bude za atak odpískán faul, přišla osobní chyba slovenského rozehrávače za odmítnutí protivníka rukou.



Sudí vůbec měli v duelu pořád něco k řešení, protože oba týmy do sebe šly bez milosti. Švrdlík třeba odbíhal ze souboje s Houškou zaklesnutým za ruku a v podstatě ho táhl za sebou, než se Válečník na zemi ohnal a rukou stáhl soupeře za nohu. Jindy si zase v obraně Nečas osedlal hlavu soupeře sedícího na zemi. Strkanice po ostrých soubojích na doskoku by ani nešlo spočítat. A samozřejmě padaly i technické chyby.

Děčínští si v pekelné atmosféře do bílého oděných fanoušků hodně pomohli absolutní minimalizací ztrát (6, Orli 11), na soupeřových 13 útočných doskoků sami odpověděli deseti a na jeho 8 trojek sedmi z 20 pokusů. Ve dvojkách jej přetlačili 21-17 a v šestkách 18-13.  

"Bojovali jsme, seč jsme mohli, ale nebylo to dost na agresivitu a jakýsi lauf, který jsme dopřáli Děčínu od začátku, kdy si každý úspěšně vystřelil. Domácí se v tomto prostředí od začátku cítili lépe než my. Bylo to hodně tvrdé, bohužel za první půlku jsme se dostali jenom jednou na čáru trestného hodu, abychom házeli šestky. Do vnitřního prostoru jsme se tedy nedostávali, tak jsme to ostřelovali zvenku a tam nám to nepadalo. Ve druhé půlce jsme se vrátili do zápasu, ale zase to nestačilo. Děčín po většinu času vedl, byl agresivnější, my jsme se to snažili nahradit doskoky, ale ta spolupráce byla narušena agresivitou obrany Děčína, vázla nám a nebyla tak efektivní, jak bychom si přáli," popsal problémy svého týmu kouč Orlů Zbyněk Choleva.

Podle kormidelníka Válečníků Pavla Budínského nebylo jednoduché se mentálně nastavit právě na utkání s Prostějovem, neboť jeho tým poslední dvě vzájemná utkání s Hanáky prohrál.

"A to byl samozřejmě signál, který jsme vnímali jako velkou výzvu. Ale musím všem poděkovat za to, jak jsme do utkání vstoupili, a chtěl bych říct, že takto odehrát první poločas z obou stran, to jsem v české lize moc dlouho neviděl. Bylo to krásné utkání plné nasazení, soubojů a přispělo to celkově k té úrovni hry. Oba týmy hrály v neuvěřitelném nasazení, s agresivitou a hra se přelévala z jedné strany na druhou."

"Nám se povedlo ve druhé čtvrtině jít do minibrejku, kdy jsme odskočili a byli v takové první vlně entuziasmu, který se samozřejmě poločasovou přestávkou zklidnil. Bylo zřejmé, že Prostějov nesloží zbraně, vyvinul velké úsilí a sílu pod košem, kde má obrovskou výhodu. Důležitý moment, proč jsme vyhráli, bych viděl za stavu 62-60, kdy jsme zkrátka nepustili Prostějov přes nás, a ten sedmibodový, pětibodový až dvoubodový náskok udrželi, a zase jsme ho pak drobnými krůčky navýšili."  

"Hlavní faktor tedy byl, že jsme z psychologického momentu nedovolili soupeři jít přes nás, což by pro nás bylo složité, protože jsme měli některé hráče obalené fauly, navíc síly ubývaly. My jsme to ustáli a závěr už jsme zvládli."

BK DĚČÍN - ARIETE PROSTĚJOV 81-71