"Indián" Šustek mocně touží po postupu s Lions do NBL a odhaluje pozadí svého odchodu z Brna

01.11.2010 - Redakce
počet přečtení: 2515
vytvořeno 01.11.2010, upraveno 01.11.2010

Jindřichův Hradec v 8. kole první ligy mužů hostil velký hit! Bitvu o první místo s chomutovskými Levharty, která svou kvalitou v kulise 430 diváků měla Mattoni parametry.

Už při pohledu na soupisky obou družstev najdete dlouhou řadu jmen, která se v posledních několika letech skloňovala v souvislosti s nejvyšší soutěží.

Domácí Lions nevstoupili do zápasu dobře. Byla na nich znát nervozita nebo možná respekt, každopádně z toho byl po deseti odehraných minutách devítibodový náskok pro Severočechy.

V druhém dějství se domácí osmělili a povzbuzovaní skvělou prvoligovou návštěvou šli v poločase do vedení 54-52. Ve třetí čtvrtině pokračovali v kvalitním výkonu a dostali se dokonce do dvouciferného náskoku, nicméně zkušení hosté v závěru mocně dotahovali.

Po dramatickém průběhu nakonec dokázali Lvi vyhrát nejtěsnějším rozdílem 102-101. Jedním z hlavních strůjců vítězství byl s 20 body Tomáš Šustek, 191 vysoké křídlo, ještě minulý ročník patřící do sestavy Basketballu Brno v NBL.

Široká ramena, dlouhé vlasy, výrazný nos, čelenka ve vlasech - zkrátka indiánský náčelník. Přesně takto vypadá na první pohled kapitán Lions. Hráč, který získával zkušenosti v nejvyšší soutěže v dresu libereckých Kondorů a Basketballu Brno, se vrátil do svého mateřského klubu.

V malebném městě na jihu Čech u rybníku Vajgar dělal své první basketbalové krůčky, odtud přešel do BSK České Budějovice, z jehož dresu nahlédl do širšího reprezentačního výběru U20.

"Šusty" je známý především aktivní neúnavnou obranou, ovšem v domácím prostředí je také jedním z lídrů ve skórování. Právě jeho jsme se zeptali nejen na výjimečnou bitvu o čelo tabulky.

Tomáši, máte za sebou šlágr první ligy - jaký to byl zápas?
Z naší strany to bylo ze začátku trochu nervózní a to se projevilo na skóre v první čtvrtině. Pak jsme se ale uklidnili a začali hrát svoji hru hlavně v útoku, se kterou máme letos úspěch. Já osobně jsem nečekal, že to bude taková "přestřelka".

Ač jste vyhráli o pouhý bod, co bylo podle vás klíčem k výhře?
Už od pondělí jsme se na zápas všichni těšili a hrozně moc jsme ho chtěli vyhrát a dostat se tak do čela tabulky. To byl asi jeden z důvodů, proč jsme dokázali vypracovaný náskok ze třetí čtvrtiny v závěru udržet. Sice tím nejtěsnějším rozdílem, ale i to stačí.

Jak jste viděl samotnou koncovku?
V koncovce nám pomohlo taky trochu štěstí, protože v posledních vteřinách měl na ruce vítězství Hrubý, který naštěstí pro nás nedokázal chytit přihrávku od Jiráně. Kdyby ji byl býval chytil, mohl lehce skórovat na vítězství. Z naší strany byla škoda, že jsme v závěru neproměňovali trestné hody, které by nás asi hodně mrzely, kdybychom výhru neudrželi.

Jak jste se na Chomutov připravovali? Přece jen je to zkušený tým, do pátku neprohrál. Měli jste nějaké informace o jejich systémech, hráčích?
Připravovali jsme se jako na každý jiný zápas, ukázali si pár jejich akcí a řekli si něco o hráčích. Nic speciálního. Trenér nás upozorňoval, že to jsou zkušení hráči, kteří hráli Mattonku, ale my jsme chtěli hrát svojí hru a to se nám nakonec povedlo.

Oba týmy mají ve svém středu jména protřelá NBL, ale u vás je přece jen pár mladších hráčů. Jak se daří je zapojovat v těchto těžších zápasech? (Sahan 15 bodů, Eisman 11, Čech 6, Studený 2)
Je pravda, že Chomutov má zkušenější tým, ale dravé mládí je někdy užitečnější, než zkušenosti. Já si myslím, že máme tým poskládaný velice kvalitně. Na každém postu máme jednoho či dva zkušené hráče, vedle kterých se můžou mladí zlepšovat, a jak je vidět, tak to funguje. To je taky hlavní rozdíl mezi námi a Chomutovem, který zapojuje mladé hráče minimálně.

V takovémto utkání, kdy se hraje o čelo tabulky, tak je bouřlivá kulisa očekávaná, ale přesto - čekali jste takovou podporu od diváků? Jak je to v případě méně žhavých duelů?
Všichni jsme doufali, že přijde hodně diváků, protože my tady basket hrajeme hlavně pro ně. Atmosféra byla nádherná a tímto bych chtěl divákům ještě jednou poděkovat. Na zápasy, kde o tolik nejde, přijde samozřejmě méně fanoušků, ale pokud budeme předvádět nadále dobré výkony, tak se lidé naučí chodit určitě v tak hojném počtu pravidelně.

Ještě minulou sezonu jste působil v Mattoni NBL v brněnském dresu. Nemrzí vás, že hrajete po několika letech v nejvyšší soutěži pouze první ligu? Můžete uvést důvody, proč jste z Brna odešel? Smlouva vám nekončila, ne?
V posledních letech se první liga zkvalitnila, takže mě moc ani nemrzí, že letos nehraji Mattonku. Záměrně říkám letos, protože mým velkým cílem a snem je s Jindřichovým Hradcem postoupit.

Z Brna jsem odešel po dohodě s vedením klubu. Ani jedna strana už nechtěla ve smlouvě pokračovat. Měl jsem pocit, že klub v Brně nefungoval tak, jak by měl profesionální klub fungovat a nebyl jsem tam spokojený. Mimochodem jsem nebyl jediný, kdo se takto rozhodl.

Vedení vyměnilo hodně hráčů, ale jejich letošní výkony mi přijdou totožné s těmi loňskými a nabízí se otázka, jestli za ty výkony mohou jen hráči. Jako nové působiště jsem si vybral Jindřichův Hradec a to z několika důvodů.

Líbilo se mi, jak tým hrál v minulé sezóně. V Hradci je kromě kvalitního týmu i výborný trenér extraligové úrovně. A v neposlední řadě jsem právě v Hradci s basketbalem začínal a chtěl bych se lidem, kteří mě tam vychovali, tímto způsobem i odvděčit.

Co říkáte novému modelu soutěže? Zatím to vypadá, že vám svědčí.
Mně osobně vyhovuje, pokud se hraje v pátek či v sobotu. Nedělní hrací dny jsou trochu nešťastné a to nejen pro hráče, ale především pro diváky. Každopádně i to je lepší než hrát jednou za čtrnáct dní dva zápasy. Samozřejmě se objevují názory, že neprofesionálním týmům to nevyhovuje, ale musím se vrátit k tomu, že basket se hraje pro diváky a ti budou určitě radši, když se na domácí palubovce hraje jednou za čtrnáct dní, než jednou za měsíc a z toho je navíc jeden zápas v neděli dopoledne.

Jakub Důra
Foto: Lions Jindřichův Hradec