"Díky kouči ze střední", řekl muž s nejrychlejší střelou. "Welcome back!" hlásil Kemzura po skolení euroligisty

"Welcome back!". Vítej zpět! Tak pozdravil po zápase kouč Kestutis Kemzura muže, který je už roky vepsán do DNA nymburského týmu, přesto v téhle sezoně začíná znovu. Až do středečního večera měl za sebou jen pár minut ve čtyřech zápasech VTB ligy a v jednom utkání Eurocupu a pouze dvakrát v lize už odehrál něco většího. To, co předvedl proti euroligové Sieně před návštěvou sezony (4300), proto doslova bralo dech. Soupeře školil cirkusovými kousky, ať to byl pravý hák nebo hodně těžké zakončení na dlouhou ruku levačkou tři metry od koše. V obraně po přebrání vychytával i menší a pohyblivější útočníky z perimetru, když na nohách tančil jako Fred Astaire. A svými 12 body za 13 minut se jako senzační X-faktor podepsal pod dosud největší vítězství Nymburka v této sezoně.

"Soupeře vážně vyučoval," pochválil kolegu Petra Bendu Dylan Page, jeden ze tří dvojciferných power forwardů Nymburka, kteří pro domácí hitový duel Last 32 Eurocupu 54 body udělali. "Petra si pamatuju ještě z dob, kdy jsem hrál proti němu, a vím, co uměl, a jak těžký to je soupeř. Sám jsem měl stejné zranění a vím, jak dlouho trvá se po tom vrátit. Musí se znovu získat cit, srovnat nohy, prostě všechno. A Petr teď bude čím dál lepší."

Pokud byl Benda X-faktorem, pak Page si pro sebe uzmul roli ústřední superstar, a to neuvěřitelnou osobní show s 15 z prvních 17 bodů týmu v poslední čtvrtině, v níž svou poslední třetí trojkou dostal celek z nejtěžšího momentu utkání a 66 vteřin před koncem obrátil na 72-70.

V tu chvíli si hosté museli trhat vlasy na hlavě. Těsně předtím totiž vedli o 4 a měli míč. Mohli zápas definitivně zavřít. Další body však nepřidali. A proto přišel Pageův čas. Na pohled zoufalým průnikem mezi tři obránce dokázal získat koš s faulem (jeho jediný získaný faul v utkání) a tříbodovou akcí snížit na 69-70. A vzápětí trojkou skore definitivně otočil.



V tomhle utkání ukázal, že není jen ostrostřelcem, ale umí generovat i body zpod koše. Hodně bodů. "Musel jsem brát, co mi obrana dá, a proti menšímu obránci chodit dolů nebo najíždět. Když chytnu rytmus, můžu hrát odkudkoli, a pokud mi to padá, jsem schopen čehokoli. Tuhle všestrannou hru mám rád, nejsem jen distanční střelec," upozornil americký forward.

Autor 22 bodů za 25 minut ale důrazně odmítl, že by čtvrtá čtvrtina se Sienou patřila k jeho kariérním. "Už jsem pár takových měl, tuhle bych zařadil někam do TOP 20. V téhle sezoně ale byla určitě nejlepší."

Co na Pageovi udivuje snad nejvíc, je rychlost, s jakou je schopen vypustit střelu po přijetí míče. Dokonce někdy ani neprovede kompletní střelecký pohyb, první fázi jakoby vypustí, ruce nechá nahoře a míč okamžitě posílá ke koši. Někdy navíc celý pohyb hodně zkrátí i po vypuštění střely a nenechává po odhodu předpisově nataženou páži.
 
"Jde mi to přirozeně. Střílet mě naučil můj středoškolský kouč. Já se tomu sám hodně věnoval a pak už jde jen o opakování. Když mi to lepí, tak ani celý ten pohyb nepotřebuju. Tohle ale nejde vždycky naučit," podotýká.

Page dostal během jedné sekvence čtvrté čtvrtiny na chvíli i oddech. Když jej však kouč střídal, nebyl s tím právě spokojen. "Něco mi říkalo, že na chvíli stáhnout potřebuje. Brzy jsem ho tam ale vrátil a on se trefoval dál. Je to válečník a asi cítil, že by měl na hřišti zůstat," řekl k tomu kouč Kestutis Kemzura.



Ten pro utkání vymyslel jasný plán jít s míčem dolů. A z dvojek (23-20) a šestek (17-11) jeho tým zápas také těsně vyhrál (78-75). I když se, jak podotkl kouč, do poločasu trápil s tím, že soupeř  přebíral prakticky všechny clony a ztěžoval tak Nymburku uvolnění do střel.  

Hru rychlých malých hráčů nebylo pro domácí snadné vykrýt ani v obraně. "Siena vlastně nemá vnitřní hru v podání velkých hráčů. Místo toho najíždějí pod koš z driblingu nebo podnikají rychlé protiútoky a rychle zakončují. Někdy mají na hřišti 4 střelce, nebo dokonce 4 guardy a i jediný vyšší hráč Ress je taky střelec. Náš plán tak byl udržet je před sebou 1 na 1 a přebírat clony při pick and rollech. A to jsme zvládli skvěle," chválil Kemzura.

"Museli jsme krýt jejich střely za tři a zároveň zůstat před nimi a nepustit je do nájezdu, což je hlavně pro podkošové hráče dost těžké. Hlavně ve čtvrté čtvrtině jsme v tom ale byli dobří, oni měli těžké střely a my sbírali doskoky," dodal Page.

Jeho tým v úvodu nakoply ztráty soupeře a vlastní brejky ke šňůře 10-0 a až na start a úplný závěr první půle, kdy řetězem chyb ztratil vedení 37-30, stále vedl. Hodně díky 12 bodům Rančíka (z jeho celkových 20) a 7 Page. Naopak jen bod měl při 4 asistencích Simmons (celkově 3 a 5 asistencí za 31 minut), kterého se kouč marně snažil nastartovat opakovaným vracením do hry.

"Byl trochu nemocný a nebylo mu dobře. My jsme mu tak museli pomoct. Stejně jako on zase jindy pomáhá nám," omlouval ostrostřelce Dylan Page.



Kromě Simmonse se příliš neprosadil ani centr Mahalbašič (5 bodů za 16 minut), který nejednou s míčem pod košem příliš váhal, nechal se zdvojit až ztrojit a pak už měl cestu ke koši zavřenou. Utkání navíc kvůli zranění kotníku nedokončil. Kouč nicméně věřil, že nepůjde o nic vážného.

Méně viditelné, přesto důležité výkony zapsali tři další hráči. Rozehrávač Massamba (12 minut, 4 asistence), při jehož pobytu na hřišti proti Doněcku i Sieně tým neztrácel, se vyvaroval ztrát i střelby, v níž není nejsilnější, a jeho hra jde postupně nahoru. Z křídelníka Welsche (2 body, 7 doskoků, 4 asistence, 3 zisky za téměř 33 minut) se stává specialista na obranu, v níž stojí za to sledovat jeho práci a nasazení. A další repre křídlo Hruban za 17 minut vedle 6 bodů nedal soupeři spát zejména neúnavnými průniky, z nichž získal 6 faulů.

Nymburku se v zápase několikrát podařilo na pár bodů odskočit, ale vždy pak přišly jedna dvě chyby, nebo neuvěřitelné trojky někdy až z osmi metrů Sieny (ta měla trojky celkově 25/8, Nymburk 19/5). "Z takových střel se ale nejde složit. Musí se pak bránit ještě líp, protože když se to dostane do hlavy, přijde další chyba a jsme vyřízení," zdůraznil Page.

Domácí se v druhé půli jakoby báli používat fauly, takže v čase 9:35 ve třetí čtvrtce měli jediný a stejně tomu bylo i po 9 minutách rozhodujícího posledního dějství. Marně kouč tento nešvar adresoval v oddechových časech.



"Hráči si mysleli, že stačí svého útočníka kontrolovat a co nejvíc mu ztížit střelu, jenže Siena pak ty střely někdy i proměnila. Bylo opravdu špatné, že jsme ty (nestřelecké) fauly nepoužívali. Já to hráčům i říkal, aby se nebáli faulovat," vykládal kouč Kemzura.

Ušetřené fauly ovšem paradoxně domácím udělaly velkou službu v klíčovém závěru utkání, kdy třemi v řadě mohli rozštěpit v poslední půlminutě útok Sieny a sebrat jí drahocenné vteřiny. Jen jedna situace tam zaváněla tím, že by sudí mohli odpískat střelecký faul na Resse za trojkovým obloukem. Naštěstí pro domácí byla ale jeho pozice posouzena jako nestřelecká. A pak, jak řekl kouč "Díky Bohu", Welsch nefauloval při těžké trojce Viggiana na 74-73 16 vteřin před koncem.

V dramatu poslední půlminuty, kdy bylo třeba proměňovat všechny šestky, se rehabilitoval Ilievski, jehož celý zápas provázela nebývalá smůla, když si dopichem vstřelil vlastní koš, dalším sklepnutím poskytl útočný doskok soupeři a pak mu soupeř z koše vyšťouchl už skoro jisté dva body. Nic z toho však veterána nevykolejilo a v závěru tak proměnil všechny 4 šestky (2 další zajistil Rančík), které vždy vrátily týmu tří či čtyřbodové vedení a v obraně pak stačilo faulovat a nepovolit Sieně trojku.



Haynes pak musel při šestkách improvizovat. Poprvé za stavu 76-73 první dal, a i když druhou zkoušel nahodit, proměnil ji stejně. Necelé dvě vteřiny před koncem už za stavu 78-75 nedal ani tu první a Jiří Welsch mohl radostí vykopnout míč až ke stropu arény.

"Na konci jsme skoro všechno udělali, jak jsme měli. Tak se vyhrávají zápasy. My jsme jich hodně v této sezoně prohráli právě proto, že jsme správné věci nedělali. Tentokrát ale v posledních pěti minutách moc chyb nebylo. Když budeme hrát takhle, můžeme v Eurocupu porazit kohokoli," prohlásil Dylan Page.

"Asi 25 vteřin před koncem rozhodl náš útočný doskok, po kterém jsme měli trestné hody a unikli na 4 body. Tým, jako je Siena, se všemi jejími střelci trojek, jsme ubránili na 75 bodů. Jen pár střel měli opravdu volných a většinou jsme se udrželi před střelci. Každý do toho dal maximum, Dylan byl nezastavitelný a Rado Rančík i Vlado Ilievski chladnokrevní při šestkách, ovšem obzvlášť šťastný jsem za minuty, které nám dal Petr Benda," dodal trenér Kemzura.

Jeho tým získal klíčové domácí vítězství a srovnal bilanci na 1-1. Siena naopak poklesla na 0-2. Skupinu K v Last 32 vede Chimki, jež doma rozložilo Haifu 87-48.